Série Zajímavá místa v Batňovicích se skládá z šesti kešek. V každé z nich najdete bonusové číslo.
Pozor u tří kešek proběhla změna bonusového čísla 23.2.25(viz listing) pokud máte tyto kešky odlovené, tak mi napište a já vám bonusová čísla pošlu.
#1 Pod Vartou: Varta je kopec v obci Baňovice s nadmořskou výškou 435 m. n. m. a nachází se mezi Batňovicemi a Úpící. Na Vartě je několik vyhlídek na jestřebí hory. Na východní straně kopce je také vysílač. Pozor v kešce se v nedávné době změnilo bonusové číslo. (nějakou dobu bylo napsané v listingu).
#2 Vyhlídka na Vartě: Kousek od kešky je vyhlídka na Batňovice a Jesřebí hory s nejvyšší horou Žaltman (740 m. n. m.). Pozor v kešce se v nedávné době změnilo bonusové číslo. (nějakou dobu bylo napsané v listingu).
#3 Škola: O počátcích školství v Batňovicích toho víme pramálo. Zdejší škola pravděpodobně patří mezi nejstarší školy v našem kraji a staří kronikáři dávají její vznik do souvislosti se založením kostela svatého Bartoloměje (1371). Předpokládají, že vzhledem ke skutečnosti, že při záleském kostele bývala fara a u far bývaly školy, mohla být škola v Zálesí již před husitskými válkami. Nicméně první zprávy o existenci školy v Batňovicích - Zálesí pocházejí z dob mnohem pozdějších. Pozor v kešce se v nedávné době změnilo bonusové číslo. (nějakou dobu bylo napsané v listingu).
Původní škola, která dodnes stojí na stejném místě (byť v přestavěné podobě), se nacházela v dřevěné chalupě pod kostelem sv. Bartoloměje v Zálesí v č.p. 1. Kdy byla postavena rovněž není známo, ale zmínky o ní nalézají se ve starých listinách a záznamech okolo roku 1680. A nová škola - ta je tu s námi již více než 100 let. Pozor v kešce se v nedávné době změnilo bonusové číslo. (nějakou dobu bylo napsané v listingu).
#4 Dům č. p. 1: V roce 1771 bylo nařízeno číslování domů v jednotlivých obcích. Při číslování domů byl označen
statek Řezníčkův číslem prvním, ježto zde přebýval rychtář; byl jím Jiřík Falta, jenž za nezletilosti
spravoval statek, maje vdovu po Řezníčkovi za manželku. Roku 1784 vystřídal ho Jan Špulák ze
Lhoty pod Hořičkami. Číslování domů postupovalo podél pravé strany potoka Rtyňky a končilo na
levé straně číslem 31, vykazujíc rozlohu stavení v podobě podkovy.
Uvedený statek batňovický patřil druhdy k nejrozsáhlejším živnostem selským v našem Podkrkonoší
a stojí na svém místě od dávných věků. Ze starobylé stavby nezachovalo se ovšem žádných zbytků,
ale zajímavo jest, že udržel se na statku, vzdor svízelům válečným od počátku XVII. století až do
časů nynějších selský rod Řezníčkův. Dle tradice byla původním místem rodu tohoto víska Podhradí
u Havlovic, odkud se do blízkého okolí rozšiřoval.
Statek se pak předával z generace na generaci až do dnešní doby rodu Řezníčků. Posléze byl statek
rozdělen mezi dva bratry – Jaroslav si ponechal čp. 1 a Josef čp. 127.
V roce 1946 byla na dům čp. 1 umístěna pamětní deska na paměť 300 let užívání statku rodem
Řezníčků.
#5 Rybník Podháj: Rybník Podháj je skoro celou svou částí ve Velkých Svatoňovicích ale hráz je ještě v Batňovicích takže proto tato keška patří do této série. Rybník má 4 hektary. Dnes se využívá k lovu ryb, koupání a někdy v zimě i k bruslení. Rybník Podháj leží na Markoušovickém potoce pramenícím v Markoušovicích. Kolem rybníka jsou nově postaveny lavičky na odpočinek u vody.
#6 Zálesí: Ves Zálesí (dříve zvaná i Zálezly) se „poprvé“ připomíná v roce 1352 v souvislosti s městem
Dobruška. Ta je k roku 1352 doložena již nejen jako plebánie, ale i jako sídlo děkanátu, který
zahrnoval 36 farností rozložených na území od Vernéřovic u Teplic nad Metují na severu,
Černíkovic na jihu, Chvalkovic na západě a na východě končící farní vsí Deštné v Orlických horách.
Jednou z uváděných farností je i fara v Zálezlech (Zálesí) 1 . Obdobnou informaci uvádí i V. Schreiber,
podle nějž se kostel sv. Bartoloměje v Zálesí uvádí již roku 1350 mezi farními chrámy děkanátu
dobrušského
První samostatná písemná zmínka o faře v Zálesí (a vlastně i o obci) tak pochází „až“ z roku 1356.
Tehdy je připomínána s prezentací Henzlina ze Zálesí a Vernéřovic (pozn.: dnes Jívka, dříve Horní
Vernéřovice) v konfirmačních knihách pražského arcibiskupství. První zmínku o samotném kostele
v Zálesí pak nacházíme v roce 1367. Záleský kostel je k tomuto datu (1367) uváděn již
s pojmenováním kostel svatého Bartoloměje. Nutno ovšem podotknout, že tato informace se
objevuje až v zápisu z roku 1374. Záleská fara je pak k roku 1369 uvedena i v seznamu far podle
„Register papežských desátků z pražské diecéze“
Ale v Zálesí kromě kostela a fary byla i tvrz. Za první písemnou zmínku o vsi Zálesí jako sídle tak
považujeme záznam z roku 1361, kdy se zmiňuje Albert ze Zálesí a Skalice u příležitosti ustanovení
Heřmana farářem v Božanově (Pertolticích). Pozor, tato keška má vyšší terení obtížnost, proto kdyby jste na strom nevylezli napište mi a já vám bonusové číslo pošlu.
Teď bonusová čísla dosaďte do vzorce: N 50°31.(D-8)(C-5)(F-2)' E 016°01.(E+3)(A+A)(B+4)'
V kešce jsou také 3 CWG pro první tři nálezce(FTF, STF, TTF) + 1 TB