Co potřebujete zjistit:

Pro zalogování jako "found it" mi musíte poslat odpovědi na následující otázky a poslat fotku splavu, který je v blízkosti úvodních souřadnic.

1. Stojíte u potoka mezi svahy a popište, jak údolí vzniklo.
2. Jaký je rozdíl mezi vrstvou pod Hasinou u Lipence a u bývalého mlýna (viz. geologický řez v listingu).
3. Z jakého materiálu je postavený splav?
4. K logu připojte vaší fotku (nebo CWG, GPS ..)  se splavem v pozadí.

Geologický vývoj oblasti

Území dnešního údolí Hasiny je součástí české křídové tabule, která vznikla v období druhohor a to konkrétně ve svrchní křídě (před 120 až 70 miliony lety). V té době docházelo ke střídání mořských a suchozemských prostředí, protože český masiv byl vlivem vrásnění v Alpách a Karpatech pomalu zatápěn teplým a mělkým mořem.

Přirozený výchoz křídových hornin na pravém břehu potoka Hasiny u Lipence představuje jedno z nejproslulejších českých nalezišť pozůstatků druhohorního rostlinstva z období svrchní křídy (cenomanský stupeň). Byly zde již počátkem 2. poloviny 19. století nalézány a odborně zkoumány otisky dřev, větévek, listů, semen a dalších organických zbytků starých před více než 65 miliony lety. Zachovaly se v písčitých a jílovitých usazeninách prozářených místy tenkými vrstvami nečistě vápnitých uhlů, kterým se říká perucké souvrství. Tyto usazeniny patří k nejstarším křídovým horninám Českého masívu a vznikaly v převážně sladkovodním prostředí. Bylo tomu tak v době, kdy velkou část povrchu dnešních Čech postupně zaplavovalo mělké a teplé moře.

Geologická stavba údolí Hasiny

1. Sedimentární horniny cenomanu

Jílovce:

Jedná se o sladkovodní jílovce šedé až zelenošedé barvy, které obsahují fosilní zbytky rostlin, např. kapradiny nebo jehličnany. Tyto jílovce ukazují na klidné usazovací prostředí sladkovodních jezer nebo říčních delt.

Glaukonitické pískovce:

Obsahují minerál glaukonit (zelené zbarvení), který ukazuje na usazování v mělkovodním mořském prostředí. Glaukonit vzniká velmi pomalu, což naznačuje stabilní mořské podmínky. Tyto pískovce mají často vrstevnatou stavbu a přecházejí do vápnitých poloh.

Opuky:

Typické pro křídové moře tvořené jemnozrnným karbonátovým materiálem s příměsí jílu. V oblasti Hasiny vytvářejí masivní vrstvy a v některých místech i skalky. Obsahují mikroskopické jehlice mořských hub, šupinky slídy (muskovitu) a zrníčka glaukonitu. Jsou bohaté na zkameněliny jako hlavonožci (ammoniti), ostnokožci (ježovky), mlži, měkkýši a zuby pravěkých žraloků.

2. Paleontologický význam

Ve vrstvách cenomanských jílovců a pískovců se nachází fosílie rostlin, které umožňují rekonstruovat tehdejší krajinu a klima. Lokalita u Hasiny je jedno z nejvýznamnějších českých nalezišť fosilních rostlin z doby cenomanu. U Lipence a blízkých Touchovic bylo objeveno asi 50 druhů rostlin, z toho:

• 40 % kapraďorosty
• 20 % nahosemenné (zejména jehličnany)
• 40 % krytosemenné (rané kvetoucí rostliny)

Otisky listů, dřeva, semen i pylová zrna ukazují, že zde panovalo subtropické až tropické přímořské klima. Tyto nálezy pomáhají rekonstruovat dávnou krajinu a její vývoj.

3. Tektonika a geologické procesy

Území bylo postiženo tektonickým zvrásněním, což vedlo k narušení vrstev a vytvoření menších zlomů. Geologická mapa oblasti ukazuje, že vrstvy nejsou horizontální, ale mírně ukloněné, což odpovídá pozdějším geodynamickým pohybům. V údolí se také projevují erozní procesy, které odkryly starší vrstvy a vytvořily četné výchozy. Geologické procesy v oblasti:

• Usazování Ukládání materiálu v mořském i sladkovodním prostředí (jílovce, opuky)
• Tektonika Pohyb a deformace zemské kůry – naklonění vrstev, vznik puklin
• Eroze Obrušování a odplavování hornin – odhalení starších vrstev
• Fosilizace Zkamenění rostlin a živočichů v usazených vrstvách

Geologický řez v okolí Lipence u Loun. Zobrazuje vrstvy permokarbonu a svrchní křídy posunuté podél svislých tektonických zlomů. Zlomy způsobily posun horninových bloků a jsou orientovány ve směru JV–SZ. Vrstva pod Hasinou u Lipence prošla zvrásněním z důvodu tlakových sil působících z boků.

 
zdroj:  info tabule č. 10 a Průvodce NS Udoli Hasiny

4. Ventaroly

Ventarola (z latinského ventus = vítr) je přírodní puklina v hornině, kterou proudí vzduch v závislosti na rozdílu teplot mezi podzemím a okolním vzduchem.

Jak ventarola funguje?

Ventilace vzduchu je podobná jako u komínu nebo jeskyně – říká se tomu dýchání skal: 

• Léto: Venkovní vzduch je teplejší než v podzemí. Teplý vzduch klesá dovnitř, ochlazuje se. Ventarola se chová jako přírodní klimatizace. Na levém obrázku je vidět, jak teplý vzduch chladne a klesá dolů.
• Zima: Podzemí je teplejší než mrazivý venkovní vzduch. Teplý vzduch stoupá puklinami vzhůru. Na povrchu vzniká mlha (pára z teplého vzduchu). Jinovatka a roztátý sníh kolem otvorů. Na pravém obrázku je znázorměno, jak chladný vzduch  teplá a stoupá nahoru.

 
obrázek Ventarolu s prouděním vzduchu.
zdroj: info tabule č. 10.

Zdroje
https://lokality.geology.cz/3040

https://csop.cz/vitejte-v-udoli-hasiny

Průvodce NS Udoli Hasiny - na požádání mohu poslat pdf soubor.