Příběh jedné kuželky
Uvnitř terasy a budovy keš není!
Nejlepší doba pro odlov je špatné počasí, časné ráno anebo hluboká noc J
Keš založena se souhlasem Bowling U Papírny, buďte, prosím, ohleduplní jak ke keši, tak ke všemu ostatnímu.
Každý příběh začíná buď - bylo nebylo nebo zrozením, ale můj příběh začal trochu jinak..
Samozřejmě jsem byla stvořena, ale jak a kdy, to je zasunuté někde hluboko, hluboko v paměti, ale pamatuji si ještě to předtím.. vůni lesa, šelest listí, cupitání nožek, chuť vody, teplo slunce a chlad noci.. bylo to tak krásné, ale jako každý jsem chtěla víc.. pak tma, ticho a po dlouhé době najednou světlo.. koukám.. mám jiný tvar - takový hezky oblý, jsem celá bílá, mám proužky a vedle mě dalších 9 stejných jako já! Světla svítí a já si přijdu jako na jevišti! Co se to tu děje?!? Náhle odněkud zazní: ,,Pozor, připrav se!" Ale já nevím na co! Najednou ležím na zemi a ještě se točím kolem dokola! Ostatní se smějí a tleskají mi – prý jsem prošla křtem.. Celou popletenou mě něco zvedá a ostatní se ještě pochechtávají, ale jen počkejte! Mě znovu nedostanete!!
A tak začal můj příběh kuželky, po chvíli jsem pochopila, oč jde a začalo mne to nesmírně bavit, někdy jsem hrála s vámi a někdy proti vám. Někdy jsme se spolu smáli, ale někdy jsem vám viděla i slzy v očích a to hlavně vám mladším a bylo mi vás líto. Musela jsem se kolikrát vážně zapřít a to nejen proto, abych vás naučila, že hra je hra a ne vše a vždy lze vyhrát a pokud toto přijmete, bude se vám žít mnohem lépe, ale třeba také proto, že i ostatní si zaslouží někdy vyhrát..
Pak se stalo, co se jednou stát muselo a já byla sražena a uražena a nic moc hezkého mě nečekalo. Nechtělo se mi vás opouštět a zastesklo se mi po tom, co jsem měla dříve.. vzduch, slunce, stín a spoustu zvuků kolem, moc jsem si to přála.. A dostala jsem další šanci! Budu tady s vámi a přitom venku a nadosah všeho krásného, co mě kdy potkalo!! J