Flascharův důl
Tato earthkeš vás dovedla k Flascharovu dolu, kde se v minulosti těžila břidlice. Ta se v této začala těžit po roce 1868 a těžba skončila během první světové války. Pro uznání logu není potřeba navštívit důl. Pokud byste se ho přeci jen chtěli navštívit, je nutné zarezervovat si prohlídku na webu www.flascharuvdul.cz. Důl je otevřený od května do října.
Otázky:
1) Popiš vlastními slovy, jak vznikla břidlice.
2) Vedle altánu jsou čtyři tabule s ukázkou krytí břidlicí. Vlevo je španělská břidlice, tři tabule vpravo je česká břidlice. Popiš rozdíl - barva, povrch, lom, tloušťka.
3) Před tabulí je stůl. Porovnej desku se střešní krytinou na tabuli. Je deska z břidlice nebo jiné horniny?
Odpovědi pošlete na e-mail v profilu. Na schválení správnosti odpovědí nečekejte a zalogujte se.
Questions:
1) Describe in your own words how slate was created.
2) Next to the gazebo are four boards with an example of slate covering. On the left is Spanish slate, three boards on the right are Czech slate. Describe the difference - color, surface, fracture, thickness.
3) There is a table in front of the boards. Compare the board with the roofing on the board. Is the board made of slate or some other rock?
Send answers to our e-mail (on our profile). Don't wait for a confirmation of your answers.
Břidlice
Břidlice je nejtypičtější horninou, která charakterizuje Nízký Jeseník. Břidlice je přírodní materiál, který začal vznikat usazováním jílovitého bahna na mořském dně v období před více než 300 miliony lety. Tvoří ji drobné krystalky křemene, jemnozrnné slídnaté minerály (sericit, chlorit), jílové minerály, pyrit a tmavý pigment (organická hmota, grafit, magnetit). Nejčastěji se její tvrdost pohybuje mezi 2-3. Nejvíce žádaná, z hlediska technologického využití, je břidlice tmavá, lehce štípatelná, s nízkým obsahem křemene a pyritu.
Vznik moravskoslezského kulmu
Před více než 330 milióny let se na území dnešního pohoří Nízký Jeseník rozprostíral mořský záliv. Řeky, tekoucí z hor Českého masívu vystupujícího na západě, splavovaly do zálivu zvětralé horniny, štěrky, písky a bahno. Při tektonických otřesech docházelo k dalšímu splavení a usazení sedimentů v hlubších mořských pánvích. V dlouho trvajícím procesu pod vlivem vysokých tlaků a teplot se vrstvy hornin usazené na mořském dně přeměnily v šedočerné kulmské horniny.
Souvrství Nízkého Jeseníku
Kulmské horniny jsou v Nízkém Jeseníku uloženy v pruzích protažených ve směru SSV – JJZ tvořených převážně šedým pískovcem (drobou) a břidlicí. Podle stáří hornin jsou seřazeny do čtyř hlavních ložiskových pásů, přičemž břidlice jsou zastoupeny ve třech souvrstvích:
- Andělskohorské souvrství (Dalov, Huzová, Břidličná, Velká Štáhle, Dětřichovice),
- Moravické souvrství (Velká Střelná, Boňkov, Budišov nad Budišovkou, Nové Těchanovice, Zálužné, Jakartovice, Hořejší Kunčice, Svobodné Heřmanice),
- Hradecko-kyjovické souvrství (Odry, Budišovice, Kyjovice).
Plošné rozšíření jednotlivých kulmských souvrství (Dvořák 1994, upravil Lumír Moučka)
Zkamenělý život
Stopy po čilém podmořském životě můžeme v břidlici najít i dnes, říká se jim fosilie. Oderská břidlice není na fosilie příliš štědrá, na Vítkovsku a Budišovsku jsou naleziště bohatší. K nejkrásnějším zkamenělinám živočichů v Krajině břidlice patří hlavonožci, goniatiti, lilijice a mlži, které zastupuje rod posidonia. Nálezy posidonií byly tak časté, že se kdysi břidlici v Moravickém souvrství říkalo „moravická posidoniová břidlice“. Časté jsou také nálezy zkamenělin rostlin, stromovitých přesliček, plavuní a kapradin, které rostly v přímořských močálech (například lom u Budišovic).
Vrásnění
Dlouhodobé, mnoho miliónů let trvající variské vrásnění probíhalo v různých oblastech s velkým časovým posunem. Při jedné z posledních fází, zhruba před 330 miliony let, došlo také k vyvrásnění kulmských hornin. Souvrství kulmských drob, břidlic a slepenců byla vyzdvižena nad mořskou hladinu a horotvorným tlakem zvrásněna do složitého systému vrás a příkrovů. Kulmské horniny byly vyvrásněny do jednotného směru, od něhož se jen málo odchylují (směr SSV-JJZ).
Vrása ve Flascharově dole
Návštěvou Flascharova dolu získáte představu o horotvorných procesech, při nichž vznikaly obrovské tlaky formující horniny do dnešní podoby oderské krajiny. V dole je možnost vidět vrásy nejen v řezu, ale také jejich obnažená čela (antiklinály) a částečně vytěžená ramena. Odkryté čelo vrásy se nachází ve spodním patře, na konci štoly Hortenzie. Další odkryté čelo vrásy je v nepřístupné části horního patra, na konci štoly Johann.
Vrása ve Flascharově dole (foto Josef Wagner)