Velikonoční vajíčko
Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, které připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Slaví se na jaře, zpravidla v měsíci březnu nebo dubnu, a jejich datum je pohyblivé podle lunárního kalendáře.
Velikonoce kromě svého křesťanského obsahu zahrnují také lidové zvyky spojené s jarními svátky.
Mezi velikonoční tradice patří např. pletení pomlázky z vrbových proutků, koledování, pečení tradičních pokrmů jako je beránek, mazanec, velikonoční sekaná, malování kraslic a barvení vajíček.
Vajíčka k Velikonocům patří od velmi dávných dob. Jejich malování a zdobení ale nemá nic společného s křesťanskými tradicemi, protože se barvila už dávno před tím, než se velikonoční svátky staly církevními.
Původní důvod barvení vajíček byl pouze praktický. V době dlouhého půstu se totiž nesmělo jíst maso, mléčné výrobky a také vajíčka, jenže slepice v této době opět po zimě začínají snášet a tak bylo nutné vyřešit, co s vajíčky udělat. Řešení bylo poměrně jednoduché – vajíčka se uvařila, protože pak mají mnohem delší trvanlivost. Uvařená bylo ale ještě nutné nějak odlišit podle doby jejich snůšky a také od čerstvých, a k tomu posloužilo barvení. Barvy se samozřejmě získávaly z přírodních zdrojů – odvarů cibule, červené řepy, obilí, mrkve…
Červená vajíčka znamenají lásku a náklonnost, dívky je dávají jen svému milému. Je to také barva, která symbolizuje život, krev, ale také oheň a veselí.
Světle zelená vajíčka naznačují sympatie. Je to také nejoptimističtější barva, která je symbolem jara, mládí, růstu, veselí, zdraví a naděje.
Tmavě zelená vajíčka symbolizují oblíbenost.
Modrá až fialová velikonoční vajíčka jsou naděje.
Žlutá vajíčka znamenají odmítnutí.
Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
