🇨🇿 Tvé úkoly
Opovědi pošli přes centrum zpráv.
- Tvůj nick na geocaching.com? V případě, že odpovídáš za více kačerů, napiš všechny nicky.
- Co je kaolin a jaká je jeho hlavní složka (název + chemický vzorec)?
- Jak kaolin vzniká?
- Nedaleko vstupu do dolu najdi informační tabuli NS Pod zemí TAB.7 Člověk. Co to je arkóza? Kolik procent kaolinu obsahuje arkóza?
- Na waypointu "Kaolin" odeber vzorek horniny. Popiš strukturu, barvu, hmatový vjem, tvrdost a případné další vlastnosti kaolinu, které jsi svým pozorováním zjistil. Proveď pokus popsaný v listingu. Pozoruj a popiš, co se stalo. Jaká vlastnost kaolinu se zde projevila? Kde se této vlastnosti využívá?
- K logu přidej fotografie tebe (tvého osobního předmětu, CWG, kartičky s nickem) před vstupem do dolu a před centrem Caolinum v Nevřeni. Prohlídka dolu není povinná, ale pokud se tam vypravíš, pak fotka z dolu potěší.
🇬🇧 Your Tasks
Send your answers via the message center.
- Your geocaching.com nickname? If you're answering on behalf of more cachers, include all nicknames.
- What is kaolin and what is its main component (name + chemical formula)?
- How is kaolin formed?
- Near the entrance to the mine, find the information board of the educational trail "Underground" – Panel 7: "Humans". What is arkose? What percentage of kaolin does arkose contain?
- At waypoint "Kaolin", collect a rock sample. Describe the structure, color, tactile impression, hardness, and any other properties of kaolin that you observed. Carry out the experiment described in the listing. Observe and describe what happened. Which property of kaolin appeared here? Where is this property used?
- Add photos to your log of yourself (your personal item, CWG, or a card with your nickname) in front of the entrance to the mine and in front of the Caolinum center in Nevřeň. Visiting the mine is not mandatory, but if you do go, a photo from inside will be appreciated.
Co je kaolin?
Kaolin je bílá nebo světle šedá jemná hlína, která vznikla rozpadem některých hornin, hlavně žuly. Na dotek je velmi měkký a hladký, skoro jako pudr nebo jemný prášek.
Kaolin se v přírodě vyskytuje v různých místech a těží se z ložisek, kde se hromadí po tisíce až miliony let. Čím je kaolin čistší, tím je bělejší a cennější.
Díky svým vlastnostem se kaolin používá v mnoha oborech. Nejznámější je asi jeho použití při výrobě porcelánu – například hrníčků, talířů nebo ozdob. Dále se přidává do papíru, aby byl hladší a lépe se na něj tisklo. Používá se také v kosmetice, třeba do pleťových masek, protože umí dobře čistit pleť. A najdeme ho i v mýdlech, lécích nebo dokonce v barvách a plastech.
Kaolin je tedy surovina, kterou potkáváme častěji, než si možná uvědomujeme – nejen doma v koupelně, ale třeba i ve škole na papíru nebo v keramice.
Vzorek kaolinu. Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:KaolinUSGOV.jpg
Jak vzniká kaolin?
Kaolin vzniká v přírodě dvěma hlavními způsoby. Prvním je vznik přímo na místě, kde se původní hornina, například žula, dlouhodobě rozpadá vlivem počasí – deště, slunce a větru. Tomuto procesu se říká chemické zvětrávání a vzniklý kaolin zůstává na stejném místě. Takovému nalezišti se říká reziduální ložisko.
Vznik kaolinu, generováno AI
Druhý způsob vzniku je ten, že se rozpadlé části horniny odplaví vodou někam jinam, kde se usadí a postupně vytvoří kaolin. Tento typ se nazývá sedimentární ložisko.
Kvalita kaolinu závisí na tom, jak je čistý. Čím méně obsahuje jiných látek, jako je křemen, slídy nebo oxidy železa, tím je kaolin kvalitnější a lépe se hodí například pro výrobu porcelánu nebo papíru.
💡 Příklad pro představu vzniku kaolinu:
Představ si, že máš kostku cukru (to je jako žula). Když ji necháš ve vodě, pomalu se začne rozpadat. Podobně se žula v přírodě rozpadá na kaolin – ale trvá to mnohem déle.
Nevřeň vs Kaznějov
Nevřeňský důl je příkladem tzv. reziduálního ložiska. To znamená, že kaolin zde vznikl přímo na místě rozkladem původní horniny, kterou byla žula. Tento proces trval velmi dlouho a probíhal pod vlivem počasí – vody, vzduchu a teploty. Kaolin se tu dříve těžil pod zemí, ve velkých chodbách a štolách.
Kaolinový důl, vlastní fotografie
Naopak kaolinový lom v Kaznějově je sedimentární ložisko. V tomto případě se kaolin nevytvořil přímo na místě, ale byl přenesen vodou z jiného místa a tam se usadil. Těžba zde probíhá povrchově, tedy ve velkém otevřeném lomu, který je stále aktivní.
Typy ložisek kaolinu, generováno AI
🇨🇿 🧪 Pokus:
🧰 Pomůcky:
- Kaolin - vzorek odeber na WP kaolin
- Sklenice vody smíchané s hlínou
- Lžička
- Filtrační papír (nebo kávový filtr)
- Trychtýř a sklenička
🔍 Postup:
- Do sklenice nalij trochu zakalené nebo obarvené vody (např. voda s trochou kávy nebo hlíny).
- Do ní přidej 1 lžičku kaolinu, dobře promíchej.
- Nech několik minut odstát.
- Poté tuto směs přefiltruj přes kávový filtr do druhé sklenice.
- Sleduj, co se děje.
🇬🇧 🧪 Experiment:
🧰 Materials:
- Kaolin – collect a sample at WP Kaolin
- A glass of water mixed with soil
- A teaspoon
- Filter paper (or a coffee filter)
- A funnel and a glass
🔍 Procedure:
- Pour some cloudy or colored water into a glass (e.g. water with a bit of coffee or soil).
- Add 1 teaspoon of kaolin and mix well.
- Let it sit for a few minutes.
- Then filter the mixture through the coffee filter into another glass.
- Observe what happens.
Waypoint "Kaolin" - zde odeber vzorek na pokus, vlastní fotografie
🇨🇿 Shrnutí
🧪 Co je kaolin?
- Jemnozrnný bílý jíl
- Hlavní složka: kaolinit (Al₂Si₂O₅(OH)₄)
- Vzniká chemickým zvětráváním živcových hornin (např. žuly)
🌍 Původ názvu
- Název pochází z čínského „Kao-ling“ – Vysoký kopec
- Využíván už ve starověké Číně k výrobě porcelánu
🏗️ Využití kaolinu.
- 🏺 Porcelán a keramika – díky bílé barvě a plasticitě
- 📄 Papírenský průmysl – jako plnidlo a pigment
- 💊 Kosmetika a farmacie – pleťové masky, pudry, léčiva
- 🧱 Stavebnictví – cihly, cement, glazury
- 🐛 Zemědělství – ochrana rostlin
🌿 Vlastnosti
- Bílá barva
- Vysoká teplota tání
- Absorpční schopnosti
- Chemická stálost
- Netoxický a ekologický
🇨🇿 Kaolin v ČR
- Velmi kvalitní kaolin se nachází a těží v okolí Kadaně, Podbořan, Karlových Varů, Plzně a Znojma (Únanov).
- Další ložiska se vyskytují v Chebské pánvi, Třeboňské pánvi a na Vidnavsku.
- ČR patří k největším evropským producentům
🧠 Zajímavost: Kaolin se používá i při výrobě zubních past a léčiv na zažívání!
🇬🇧 Summary
🧪 What is kaolin?
- Fine-grained white clay
- Main component: kaolinite (Al₂Si₂O₅(OH)₄)
- Forms through chemical weathering of feldspar-rich rocks (e.g., granite)
🌍 Origin of the Name
- The name comes from the Chinese "Kao-ling" – High Hill
- Used in ancient China for porcelain production
🏗️ Uses of Kaolin
- 🏺 Porcelain and ceramics – thanks to its white color and plasticity
- 📄 Paper industry – as a filler and pigment
- 💊 Cosmetics and pharmaceuticals – facial masks, powders, medicines
- 🧱 Construction – bricks, cement, glazes
- 🐛 Agriculture – plant protection
🌿 Properties
- White color
- High melting point
- Absorptive capabilities
- Chemical stability
- Non-toxic and eco-friendly
🇨🇿 Kaolin in the Czech Republic
- High-quality kaolin is found and mined near Kadaň, Podbořany, Karlovy Vary, Plzeň, and Znojmo (Únanov).
- Other deposits are located in the Cheb Basin, Třeboň Basin, and Vidnava region.
- The Czech Republic is one of the largest European producers
🧠 Fun fact: Kaolin is also used in toothpaste and digestive medicine!
Historie těžby kaolinu v Nevřeni
Historie POD ZEMÍ | Centrum Caolinum Nevřeň. Dostupné z: https://www.centrumcaolinum.cz/historie-pod-zemi
Informace o historické těžbě kaolinu v Nevřeni jsou poměrně sporé. Údaje, jež uvádí ve svých pracích o geologii a těžbě kaolínu C. Purkyně, 1901, 1913, jsou povšechné, bez znalostí detailů. Sporé údaje v obecní kronice shrnul K. Kamberský, 1956: Těžba na ložisku byla zahájena podnikatelem Schüssem v r. 1870. Podnik Schüsse prodal v r. těžaři jménem Wimperger r. 1873, od něhož ho v r. 1876 odkoupil Marcel a ten jej r. 1879 prodal Pinkasovi. R. 1884 jej zakoupil Leo Wedeles, jenž se později přejmenoval na Wedel. Ten zdejší provoz zdokonalil, avšak v r. 1897 těžbu ukončil a veškerá zařízení technologická zařízení demontoval a přemístil do nedalekých Ledců (Ledec). O další majetkové držbě ložiska pak prameny dosud mlčí. V r. 1928 se objevil inzerát, kterým Zdeněk Wopršálek nabídl svoji pětinu majetku a udává, že v asi 100 ha lesa jsou ohromná ložiska kaolinu, J. Wild, 1977. Z r. 1930 existuje písemná nabídka Západočeských kaolinek na odkup v ceně 14.000, - Kč za hektar. Rovněž v tomto roce je datováno povolení k provedení hornotechnického průzkumu kaolinu, hlín a dalších nevyhrazených nerostů (tj. těm, jež nespadají pod státní majetek. Na rozdíl od vyhrazených, jež byly v majetku státu a těžařům toliko za úplatu propůjčovány). V r. 1936 bylo na ložisku ještě provedeno 26 kopaných šachtových sond s maximální hloubkou 26 m. I v současnosti lze pozorovat opětovný zájem o zásoby pozůstalé na zdejším ložisku.
Těžba kaolinu probíhala původně nejspíš ručním kopáním rozložených arkóz (eluvia). Kromě kaolinu se zřejmě již od počátku kopal i písek. Teprve pak, když bylo zjištěno, že kaolin obsahují i hlubší partie již navětralé až čerstvé horniny, přešlo se na těžbu hlubinnou. Jak bylo řečeno, na počátku byla těžba pravděpodobně prováděna ručně, později nastoupila koňská síla a po r. 1884 došlo za Wedelova vedení k mechanizaci. Byla vybudována široká transportní štola, v ní položena dvojkolejná úzkokolejka, po níž hunty poháněla parní lokomobila. T Cyril Purkyně, 1901, udává, že se těžilo střídami 6 m širokými a až 18 m vysokými.
V Nevřeni se nevyskytoval prostý kaolín, ale byl obsažený v arkóze, která se dala poměrně snadno lámat. Arkóza je hornina připomínající pískovec, kde ale vždy převládají zrna složená ze živců (nad 50 %) nad zrny křemennými, zatímco u pískovce tomu je naopak a převládají zrna křemenná. Kusy do běla zabarvené horniny se pak vyvážely na povrch, kde se rozdrtily pomocí drtičů tzv. "ježků". Po rozdrcení se rozplavovala hornina v plavírně, původně asi jenom v karbech, později snad i v plavírenských žlabech. Zdá se, že místní plavírna nefungovala dlouho. Na povrchu se poté nechaly vystaveny dešti a mrazu, což změnilo horninu na jemný bělavý produkt. Ten putoval do Kozolup a Třemošné na vlakové nádraží. Denní výroba činila 2–3 vagony. Arkóza obsahovala v průměru 12 % čistého kaolinu. Kaolín byl využíván k výrobě hrubé keramiky, dlaždic a obkládaček. Využíval se i vyplavený štěrkopísek, který sloužil jako stavební surovina. Z důvodu špatného stavu silnic a vzdálenosti na vlakové nádraží byla těžba v Nevřeni ukončena v roce 1897 a veškeré zařízení bylo přestěhováno do nedaleké obce Ledce, kde Wedel získal lepší podmínky.
Dodnes v dole můžeme obdivovat práci našich předků. Dochovaly se chodby, z nichž některé mají výšku až 12 m a šířku 8 m. Na stěnách jsou dosud viditelné známky po ručním kopání a na stropě jsou černé skvrny, pravděpodobně stopy po očouzení karbidovými lampami, kterými si v té době kopáči na práci svítili. Na stropě jedné z chodeb je dochovaný hornický znak (zkřížený mlátek a želízko) s nápisem D. J. 1891. V čelbě některých komor je vidět kopání ve stupních. V dole je dnes k vidění pestrá lidová tvořivost, kdy novodobí návštěvníci dolu sami tvořili umělecká dílka. Někdy více, někdy méně zdařilá.