Příčný vrch, dříve Příčná hora (975 m n. m.) nejvyšší hora Zlatohorské vrchoviny, je plochý hřeben dlouhý asi 3 km.
Je součástí devonského vulkanosedimentárního komplexu.
Složitá geologická stavba zlatohorského ložiska přispěla k rozdělení celého prostoru na dílčí části. Klíčové je rozmístění křemíkem bohatých hornin do dvou pruhů, které se směrem k severu vzdalují a směrem k jihu spojují a noří pod karbonské sedimenty. Jednotlivá ložiska se pak liší strukturou i typem mineralizace. V západním pruhu jsou to Zlaté Hory – západ (včetně Marie Pomocné) a Zlaté Hory – Hornické skály, ve východním pruhu Zlaté Hory – východ a Zlaté Hory – jih.
Ložisko Zlaté Hory – západ vzniklo na kontaktu kvarcitů Příčného vrchu a kyselých metavulkanitů. Nadloží i podloží tvoří různé typy muskovit-chloritových břidlic. Hlavními užitkovými složkami zde jsou zinek (do 1,9 %), olovo (do 0,5 %), měď (do 0,16 %) a zlato (do 2,8 g/t). Komplexní mineralizace se zlatem zde vytvářela těleso o šířce 100–200 m označované jako zlatý sloup, které vychází na povrch v oblasti intenzivních starých prací „velkých pinek“.
Na ložisku najdeme dva typy rudních těles. Prvním typem jsou čočkovitá tělesa, obsahující páskované a vtroušeninové Pb-Zn nebo pyrit-chalkopyritové zrudnění. Druhým typem jsou strmá tělesa rudních sloupů orientovaná kose k foliaci hornin obsahující převážně chalkopyrit-pyrhotinové rudy. Některé komplexní typy mineralizací jsou vázány na vhodné tektonické struktury a jejich nabohacení zlatem je zřetelné. Zdroj zrudnění předpokládáme v devonském vulkanizmu a to ještě před první deformační fází. Následující metamorfózy a deformace způsobily přesun rudních fluid do příhodných geologických struktur.
Podíváme-li se blíže na geologickou mapu - obrázek 1, najdeme v blízkosti Marie pomocné 1. Takovouto situaci:
muskovit chlorit břidlice s vložkami fylitu a zelených břidlic
zelená břidlice až amfibolit, stromatit s převahou amfibolitu
Nejčastěji zastoupenými horninami zde jsou muskovitové chloritové břidlice. Jedná se o horninu přeměněnou slabou metamorfózou ultrabazických magmatitů, zejména peridotitů, případně více či méně serpentinizovaných peridotitů. Jsou to v podstatě monominerální horniny tvořené chloritem. Mají značně proměnlivé složení, obsahují chlorit, muskovit (světlá slída). Dále se zde vyskytují muskovitové břidlice či biotitové (tmavá slída) břidlice. Bývají velmi často provrásněny a foliovány (vrstveny). Rudní hmota je často koncentrována ve vrásových ohybech, nebo ve shlucích a hnízdech s výrazným prokřemeněním.
Vrásy jsou výsledkem tektonické deformace hornin. Obrázek 2.
Obr. 2 Druhy vrás: 1 - přímá vrása, 2 - šikmá vrása, 3 - překocená (střední rameno je překocené), 4 - ležatá vrása, 5 - ponořená vrása. Osa je zobrazena čárkovanou čarou. (Autor: Prof. Jan Petránek, Převzato z Online geologické encyklopedie)
Přímo u kostela Panny Marie Pomocné byl odvrtán nejhlubší zlatohorský strukturní vrt ZH-SV-1, který dosáhl hloubky 1.852,4 m. V metráži 54,0 - 59,4 m byl v křemenných partiích zjištěn metodou geochemické brázdy obsah 10,4 g/t Au (Hettler J. 1985).
Nacházíte se u středověkého důlního díla Marie Pomocná I. (dříve Maria Hilf), těžilo se zde zlato. Nás však bude zajímat hornina, ve které se nalézalo. Pokud se otočíte zády k ohrazení dolu, stojíte čelem k výchozu horniny.
Úkoly k zalogování:
1. Jaká hornina tvoří skalku (obrázek č. 1).
2. Popište strukturu stěny skalky na úvodních souřadnicích. Nevšímejte si mechů a lišejníků a popište pouze horninu. Její barvu, uspořádání.
3. Jak nazýváme struktury, které vidíte před sebou, použijte obrázek 2 a přesněji určete druh.
3. Obejděte skalní výchoz směrem doprava, zde uvidíte v hornině žílu minerálu. Jakou má barvu? O jaký minerál se jedná? Jaká je největší síla žíly?
4, Popište vzhled stěny pod žílou, její barevnost, čím může být způsobena?
5. Vyfoťte se u ohrazení dolu v místě cedule MariaHilf - JÁMA 5
Literatura
Databáze významných geologických lokalit: 851 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-04-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/851.
www.diamo.cz/cs/zlatehory/o-projektu/geologie
http://geologie.vsb.cz/loziska/exkurze/exkurze2004/index.htm#Zlat
Tektonická geomorfologie · Učebnice geomorfologie