GPS
Od 1. května 2000 je možné v civilním sektoru určit geografickou polohu přijímače GPS nacházejícího se kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s přesností asi 5 metrů a také čas s přesností na jednotky nanosekund (přesnost určení polohy pomocí GPS lze s použitím dalších metod zvýšit až na jednotky centimetrů) za předpokladu, že není výše než 18 km a nepohybuje se rychleji než 2000 km/h.
Od těchto raných dob trvá souboj mezi navigací a chytrým telefonem, případně mezi chytrým a chytřejším telefonem. Zvyšují se nároky kačerů na přesnost, a jako důsledek se objevuje požadavek, aby umístění keše telefon/navigace ukazoval(a) co nejpřesněji, nejlépe do 1 metru. Přesto i dnes najdeme místa, kde signál GPS není nejlepší. Pak se z logů dočteme, jak nepřesně jsou keše uložené, že je potřeba provádět více měření, koupit si lepší mobil, a řada dalších podnětných rad.
Nejzajímavěji působí tyto rady tehdy, když owner určí polohu keše z přesné mapy, použije výrazný markant, zkontroluje na leteckém pohledu a ještě porovná s GPS. Asi to bude zakřivením Země.