🐂 Legenda o Býkovi z Býkova
Je tomu dávno, kdy byl kraj kolem dnešního Býkova jen hustý hvozd, a lidé se lesům vyhýbali. V těch časech tu žil statný sedlák jménem Jakub, který měl býka silného jako hora, s černou srstí lesklou jako uhlí a rohy zahnutými jako měsíc v novu. Lidé mu říkali jednoduše – Býk.
Býk nebyl jen tak ledajaký. Říkalo se, že se narodil v noci, kdy nebe rozčísnul ohnivý meteor, a že v jeho očích žhne plamen dávných bohů. Jakub na něj přísahal – býk mu pomáhal orat pole, tahat dřevo z lesa, a prý ho jednou dokonce zachránil před smečkou vlků.
Jednoho roku však přišlo veliké sucho. Pole popraskala, studny vyschly, a lidé začali věřit, že je kraj prokletý. V zoufalství svolali starou vědmu z hor, a ta pravila:
"Jen krev toho, co nepatří mezi lidi, může uhasit hněv země."
Lidé se zalekli, ale netrvalo dlouho a někdo vyslovil nahlas to, co ostatní jen šeptali – že tím „ne-lidským“ tvorem je právě Jakubův býk. Sedlák prosil, nabízel zlato i úrodu, ale dav byl silnější. Býka odvlekli k lesnímu jezírku a tam ho obětovali.
A tehdy – jako by země skutečně přijala jejich oběť – spadla první kapka deště. A s ní další. Déšť padal celou noc, a ráno bylo vše zelené a živé. Lidé jásali.
Jenže od těch dob začali v lesích slýchat těžké dusání kopyt. V mlze se objevoval stín obrovského býka, jehož oči rudě žhnuly. Zvíře se nikdy nepřiblížilo, ale ti, kdo se mu vysmáli nebo znesvětili půdu, na které spočíval, zmizeli beze stopy.
Místo, kde býk padl, začali lidé nazývat Býkov – nejen na památku zvířete, ale jako varování.
Vypráví se, že tam, kde jeho síla spočinula naposledy, byl zakopán poklad – zrodil se z deště, z krve i z hněvu. Poklad, který nese část býkovy síly. Jen ten, kdo přichází s úctou a odvahou, jej může nalézt…
🔍 A teď je řada na tobě, hledači...
Najdi poklad, ale měj se na pozoru – duch býka střeží svůj dar i po staletích. Mlha klame oči a šepoty stromů nemusí být jen větrem…
🪙 Dodatek k legendě
„Říká se, že kdo nalezne poklad býka a odhalí jej světlu, ten získá více než zlato – sílu ducha, která nezreziví.“
Poklad prý spočívá pod kameny u malých bříz nedaleko jezírka, kde voda šeptá dávné příběhy a hladina si pamatuje oběť, kterou kdysi přijala…