Vítáme Vás na EarthCache v parku Střed a zveme Vás na krátkou naučnou procházku. Město zde vystavilo horniny pocházející z oblasti Mostecké pánve a blízkého okolí. Připravila jsem pro Vás tuto kešku jako průvodce s geologickým výkladem. Projděte se parkem, prohlédněte si vystavené exponáty a odpovězte na jednoduché otázky.
Otázky a úkoly
1) Nacházíte se na úvodních souřadnicích v parku Střed. Napište, která hornina se nachází přímo zde a odkud byla vytěžena.
2) Najdeme tu některou z hornin vícekrát (příp. kterou)?
3) Projděte si ukázky hornin a najděte názvy těch, které pochází z Krušných hor. 
Vyberte si dvě horniny, které jste objevili v parku Střed:
4) Napište jejich název a odkud byly dovezeny.
5) Na základě pozorování popište jejich vzhled, barvu, a odhadněte jejich objem.
6) Charakterizujte jejich strukturu a určete pevnost na dotek.
7) Proveďte vryp (např. nehtem) a pokuste se určit jejich tvrdost.
8) Porovnejte horniny mezi sebou, jsou si něčím podobné nebo úplně odlišné?
9) Která z Vašich dvou vybraných hornin je odolnější vůči zvětrávání? Tvrzení zdůvodněte.
jako poslední úkol
10) Připojte k logu fotku Vás (nebo Vaší GPS/ papírku se jménem/ CWG) u libovolné horniny v parku Střed.
Mostecká pánev, dříve severočeská hnědouhelná pánev, je pozůstatkem třetihorní pánve, která se začala zaplňovat usazeninami hlavně v období miocénu, tedy přibližně před 22 až 17 miliony let. V té době se v této oblasti usadilo až 500 metrů vrstev tvořených jílem, pískem a organickou hmotou. představuje významnou neogenní tektonickou strukturu v severozápadních Čechách, která vznikla v důsledku poklesu kůry během mladších fází alpinského vrásnění. Mostecká pánev se rozkládá mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Tvoří součást rozsáhlejší oblasti neogenního poklesu, tzv. Českého prolomu.
Sedimentární výplň pánve je tvořena převážně uloženinami spodního a středního miocénu, zejména v podobě jílovců, prachovců, pískovců, tufitů a mocných poloh hnědého uhlí. Ve většině pánve vznikla silná hnědouhelná sloj. Ta je výsledkem ukládání rašeliny v tehdejších rozsáhlých močálech. Rašelina se zde hromadila a postupně se přeměnila v uhlí. Tam, kde do močálů přitékaly řeky, docházelo k ukládání písku a jílu, což bránilo vzniku rašeliny. V těchto místech buď uhlí vůbec nevzniklo, nebo bylo narušeno a rozděleno na více tenčích vrstev.
Mostecká pánev je nejvýznamnější hnědouhelnou oblastí v České republice. Těžba zde probíhá převážně povrchovým způsobem, a to zejména v lokalitách jako lom Bílina nebo lom Vršany. Kvalita uhlí je poměrně dobrá, s vyšším podílem huminových látek, což ho činí vhodným pro energetické využití.
Sedimenty Mostecké pánve jsou bohaté na fosilní záznam. V této oblasti bylo nalezeno více než 130 druhů fosilních rostlin. Mezi nejvýznamnější patří kapradiny z několika čeledí, například sleziníkovité nebo kapradiníkovité. Dále zde byly objeveny nahosemenné rostliny, především jehličnany jako borovice a cypřiše. Bohatě jsou zastoupeny i krytosemenné rostliny, a to hlavně dvouděložné, mezi něž patří například zástupci čeledí javorovitých, růžovitých, bukovitých, vřesovitých, lípovitých nebo révovitých. Z jednoděložných rostlin se zde vyskytují například lipnicovité (tedy trávy), orobincovité, zázvorníkovité a další čeledi.
Fosilní živočichové z této lokality zahrnují především vodní měkkýše, jako jsou mlži, plži a korýši. Zvláště bohatý je nález hmyzu, mezi nímž byly identifikovány fosilie včel, sršňů, mravenců, motýlů, kobylek, vážek, cikád, brouků a dalších skupin. Mezi obratlovci byly nalezeny fosilie kaprovitých a blatňákovitých ryb, obojživelníků a také krunýře různých druhů želv.
Geologická expozice v parku Střed
V parku Střed uvidíte horniny pocházející z Krušných hor, Českého středohoří, od Měděnce po Moldavu, především ale z blízkého okolí Mostu.
Většinu z nich Vám představím v následujících textech.
Znělec
První hornina, kterou zmíním se nazývá znělec, odborně fonolit. Je to výlevná (vulkanická) vyvřelina, která vzniká z relativně zásadité (alkalické) magmy s vysokým obsahem sodíku a draslíku. Hlavními minerály jsou alkalické živce (např. sanidin) a nefelin, které mu dodávají specifické vlastnosti. Struktura horniny je jemnozrnná, někdy s vyrostlicemi živců. Znělec má šedozelenou, šedou či modrošedou barvu a dostal své jméno podle zvonivého zvuku, který vydává při úderu kladivem, toho si všimli již první geologové. Vzniká při sopečné činnosti, zejména při výlevech láv bohatých na alkalické prvky.
Vyskytuje se např. v Českém středohoří (Milešovka, Lovoš) a také na blízkých vrších jako Bořeň nebo blízký Špičák. Na západním svahu Špičáku je lom, kde se těžil stavební kámen pro stavbu děkanského kostela v Mostě.
Dnes se spíše drtí na štěrk pro silniční stavby. V některých oblastech sloužil jako obkladový materiál nebo právě jako stavební kámen.
Fluorit
Fluorit je nerost složený z fluoridu vápenatého (CaF₂) a patří mezi halogenidy. V přírodě se často vyskytuje ve formě dobře omezených krychlových nebo osmistěnných krystalů s výrazným skelným leskem. Jednou z nejzajímavějších vlastností fluoritu je jeho barevná proměnlivost, může být čirý, zelený, fialový, modrý, žlutý nebo dokonce vícebarevný. Barva závisí na příměsích a typech záření, kterému byl minerál vystaven. Fluorit se často vyznačuje i fluorescencí, pod ultrafialovým světlem může svítit.
Vzniká nejčastěji hydrotermálními procesy, tedy krystalizací z horkých roztoků v dutinách a puklinách hornin. Nachází se často ve spojení s rudami olova, zinku nebo stříbra. Jeho výskyt je běžný v karbonátových horninách a žilách. Fluorit je důležitou surovinou v chemickém průmyslu (např. výroba kyseliny fluorovodíkové), metalurgii (tavidlo při zpracování kovů) a sklářství. Krásně zbarvené krystaly se také využívají jako dekorační a sběratelské kameny.
Tento exponát pochází z obce Moldava v Krušných horách (můžete najít zvýrazněnou na mapce). Zde byl fluorit těžen společně s barytem. Zajímavostí je, že tu byl nalezen největší krystal fluoritu v ČR o hraně krychle 29 cm.
Jíl
Jíl je usazená jemnozrnná hornina šedé, zelenavé, hnědé či červené barvy (dle příměsi oxidů železa a organických látek), která vzniká ze zvětrávání a přemísťování křemičitanových minerálů, především živců. Je tvořen hlavně jílovými minerály (např. kaolinit, illit, montmorillonit), které mají schopnost vázat vodu a měnit objem. Díky svým vlastnostem je jíl plastický, dobře drží tvar a má nízkou propustnost. Jíly se ukládají hlavně ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách, jezerech, močálech a mořských zálivech. Často obsahují fosilie nebo organický materiál. Jde o velmi rozšířenou horninu.
Jíl je základní surovinou pro keramiku, cihly, hlíny na omítky nebo izolační vrstvy. Využívá se také v ekologii (např. k utěsnění skládek) a jako složka v kosmetice.
Vypálené jíly jsou horniny, které vznikly zahřátím jílů, slínů a slínitých jílů. K tomu docházelo například u vyhořelých uhelných slojí nebo při styku s lávou. V severočeské pánvi vznikaly tyto horniny hlavně při dávných přírodních požárech, kde uhlí hořelo na povrchu. Zajímavý profil lze stále vidět u obce Dobrčice u Mostu.
Typické je pro ně pestré zbarvení. Dnes jsou většiny nalezišť vypálených jílů již vytěžené.
Křemenný porfyr
Křemenný porfyr je vyvřelá hornina barvy šedé, růžové, fialové až hnědavé, která se vyznačuje tzv. porfyrickou strukturou, obsahuje větší krystaly (vyrostlice) křemene a živců uložené v jemnozrnné nebo sklovité základní hmotě. Vzniká z kyselé magmy (bohaté na oxid křemičitý), která tuhne buď těsně pod zemským povrchem, nebo jako láva na povrchu. Je velmi odolný vůči zvětrávání a díky tomu bývá běžně zachovaný i v silně denudovaných oblastech.
Vyskytuje se také např. v Podkrkonoší nebo na Vysočině. Nejznámější je však označení teplický křemenný porfyr, pocházející tedy z okolí Teplic (Krupky, Dubí). Na druhou stranu můžeme zmínit také Opárno, Velké Žernoseky či Lovosice.
Používá se jako dlažební kámen, stavební materiál a místy také pro dekorativní účely (např. štípaný kámen na zdi).
Trachyt
Další horninou, která pochází z okolí Mostu, je trachyt. Trachyt je světlá světle šedá, béžová či nažloutlá vulkanická hornina, která vzniká z výlevné sodno-draselné magmy. Má převážně jemnozrnnou až porfyrickou strukturu, často s vyrostlicemi živců (hlavně sanidinu). Může obsahovat i amfibol nebo biotit. Je to hornina podobná znělcům. Trachyt vzniká při sopečné činnosti, kdy láva poměrně rychle tuhne na povrchu. Jeho název pochází z řeckého „trachys“, drsný, podle textury povrchu horniny.
Ukázka ve zdejším parku pochází z Českého Středohoří, vyskytuje se také např. v Doupovských horách. Trachyt se dříve těžil jako stavební a obkladový kámen, vhodný i pro sochařství. Dnes se používá i jako štěrk pro silnice.
Rula
Rula je metamorfovaná (přeměněná) hornina, která vznikla za vysokého tlaku a teploty z původních vyvřelých nebo usazených hornin. Ruly vzniklé z vyvřelých hornin se nazývají ortoruly, naopak z původně usazených hornin se nazývají pararuly. Ruly se vyznačují rovnoběžnou stavbou (břidličnatostí). Ruly tvoří rozsáhlé oblasti ve starých krystalinických jádrech hor a Českého masivu. Jsou pevné, odolné a dobře štípavé v rovinách vrstevnatosti.
Barva se odvíjí podle obsahu minerálů. Rula podobně jako žula obsahuje křemen, živec (plagioklas, draselný živec) a slídu (biotit, muskovit). Nejčastější jsou biotitické ruly. Může být šedá, šedočerná, bílá, někdy narůžovělá nebo nazelenalá. Rula se používá jako stavební a dekorační kámen, dlažba, obklady, nebo jako štěrk.
Na Liberecku se vyskytuje jedna z nejhrubších rul, tzv. ještědská rula. Tato rula ale pochází z blízkých Krušných hor.
Pískovec
Pískovec je usazená hornina světle šedé, žluté, oranžové, červené nebo hnědé barvy, která vznikla zpevněním původního písku. Je tvořen hlavně křemennými zrny, která jsou stmelená křemičitým, vápenatým nebo železitým tmelem. Struktura je většinou středně zrnitá, často s patrnými vrstvami nebo usazenými fosiliemi.
Pískovce vznikají v říčních, pobřežních nebo pouštních prostředích. Jejich vlastnosti se liší podle složení a typu tmelu, některé jsou velmi tvrdé, jiné křehké. V mostecké oblasti se pískovec těžil především jako kvalitní stavební materiál. Používal se při výstavbě domů i sakrálních staveb.
Pískovec je široce využíván jako stavební a dekorační kámen. V minulosti se z něj vyráběly např. mlýnské kameny a díky svým vlastnostem je ideálním materiálem také pro sochařství. Zde v parku a různě po celém městě můžeme vidět velké množství pískovcových soch. Kupříkladu pískovec pro stavbu kašny na 1. náměstí pocházel z kamenolomu v Oseku v oblasti Salesiánské výšiny.
Magnetit
V parku nalezneme i ukázku magnetitu. Je posledním exponátem, který zmíním. Pochází z Měděnce (též označený na mapce), kde se magnetit začal těžit v 18. století. Štoly v Měděnci jsou kulturní památkou. Rudní minerály na Měděnci jsou zastoupeny především magnetitem, chalkopyritem a pyritem, vzácnější je galenit, sfalerit a některé další jako například stříbro a měď.
Magnetit je jeden z nejdůležitějších rudních minerálů železa, má černou až šedočernou barvu. Patří mezi oxidy a má chemické složení Fe₃O₄. Je typický svým kovovým leskem, černou barvou a hlavně silnými magnetickými vlastnostmi, přitahuje kovové předměty a sám je přírodním magnetem. Byl znám už ve starověku jako tzv. „magnetovec“. Vzniká v různých typech hornin: v magmatických, metamorfovaných i některých usazených. Často se nachází jako doprovodný minerál např. v gabrech nebo rulách, nebo jako ložisko v tzv. magnetitových skarnech. Magnetit je klíčovou železnou rudou využívanou v hutnictví. Používá se také v elektrotechnice, výrobě magnetů a jako pigment do barev.
Doufáme, že se Vám procházka líbila a třeba jste se i něco nového dozvěděli. Po odeslání odpovědí logujte.
Hodně úspěchů přejí Bydláci.
Zdroje
Fotky hornin jsou vlastní.
https://www.sdas.cz/clanek/geologie
https://mapy.geology.cz/geo/#
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
https://www.keltove.cz/3-remesla-a-cinnosti-keltu/3-13-4-4-kremenny-porfyr
https://slon.diamo.cz/hpvt/2006/tradice/T01_rehor.htm
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?teplicky_kremenny__porfyr
http://priroda.sdas.cz/lokality/fdobrcic2.htm
https://fotoarchiv.geology.cz/cz/foto/19958/#
https://www.llpkv.cz/goethova-vyhlidka/geostezka/trachyt
https://lokality.geology.cz/325
https://atlas.horniny.sci.muni.cz/magmaticke/trachyt.html
https://www.mesto-most.cz/kasna-na-1-namesti/d-4030
https://www.prokameny.cz/moldava-v-krusnych-horach/?srsltid=AfmBOop4i5-80EQ_Tu7H9QhppgnGf_8Y3JTQjK0j8YWgCvSxS8C1g0Rk
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?severoceska_panev
https://publikace.nm.cz/file/84a7c22b24bc62ee1e110efa4459f806/20341/Journal_NM_2018_Ekrt-Kvacek-Daskova.pdf
zde naleznete také fotografie fosilií pocházející z této oblasti:
