|
Vítejte u mé další EarthCache! Tentokrát vás přivedu na jedno z nejbohatších nalezišť zkamenělin v ČR.
O lokalitě
Stojíme na dně prvohorního moře, které zde bylo v siluru před nějakými 415 miliony let. Všude zde plavali pravěcí hlavonožci s rovnou schránkou, ortoceři a díky jejich četným nálezům získalo naleziště i svůj název. Lokalita je dobře dostupná pěšky, nachází se nedaleko zastávky autobusu č. 120 K Cikánce. Parkování není v bezprostředním okolí možné. Orthocerový lůmek je naleziště nejen nahromaděných schránek přímých hlavonožců – ortocerů. Tito hlavonožci, příbuzní dnešních sépií, olihní nebo loděnek, žili v prvohorních mořích a jejich pevné schránky se hromadně zachovaly ve vápencích. Jedno z hlavních nalezišť se nachází v opuštěném lomu pod Lochkovem, kde se ortocery těžily pro stavební účely. Dodnes je možné ve výchozech hornin najít četné úlomky těchto schránek, které často vytvářejí výrazné akumulace. Rozlohou nepatrný lůmek leží u silnice mezi radotínskou cementárnou a Lochkovem. Vznikal těžbou místního kamene a je zajímavý jako naleziště zkamenělin a geologický profil. Najdeme zde odkryté silurské vrstvy vápenců a břidlic, a to svrchní část kopaninského souvrství a báze nadložního přídolského souvrství (opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu ludlow - přídol).
 (Mlž rodu Loxonema - ownerův nález)
Horniny a zkameněliny
V horní části lomu je možné pozorovat nejstarší horninové vrstvy, tvořené především hnědavými břidlicemi, do nichž jsou místy vklíněny tmavé vápence. Právě zde se často nacházejí fosilie mlžů, zejména druhu Cheiopteria glabra. Hlavní část odkrytého profilu tvoří šedé lavicovité vápence, na jejichž spodní hranici se objevuje asi deseticentimetrová vrstva s četnými zbytky trilobitů, jako jsou například Ananaspis, Kosovopeltis nebo Otarion.
Největší pozornost si ale zaslouží samotné ortocerové vápence, ve kterých se nacházejí dobře zachované schránky hlavonožců. Ty jsou často orientovány jedním směrem, což svědčí o mořském proudění při jejich usazování. Schránky mohou být rovné (Geisonoceras, Michelinoceras), mírně zahnuté (Oncoceras), nebo i stočené do spirály (Kosovoceras, Ophioceras). Kromě hlavonožců je možné nalézt také další zkameněliny – plže, mlže, ramenonožce a občas i části trilobitích krunýřů.
Na opačné straně lomu se objevují vrstvy přídolského stáří, které obsahují tmavě šedé jemnozrnné vápence. Ty jsou mimořádně bohaté na zkamenělé zbytky graptolitů, především druhu Monograptus ultimus. Dále se tu vyskytují drobní korýši (ostrakodi), různí měkkýši a fragmenty členovců rodu Acutiramus.
Geologická minulost Území dnešního Radotína leží na rozhraní dvou významných geologických jednotek – pražské a lochkovské. Během období siluru a devonu, přibližně před 430 až 390 miliony lety, bylo toto území součástí mělkého tropického moře. V tomto prostředí se střídaly podmínky vhodné pro vznik jemnozrnných vápenců, břidlic a místy i organogenních sedimentů. Horniny vzniklé v tomto období tvoří základní stavební jednotku Orthocerového lůmku.
Typické pro tuto oblast jsou silurské lavicovité vápence, které obsahují fosilní zbytky mořských bezobratlých. Vrstvy se zde ukládaly poměrně pravidelně a na mnoha místech byly později mírně zvrásněny a porušeny. Zvláštní pozornost si zasluhují orthocerové vápence s bohatým obsahem rovně rostlých hlavonožců, které jsou významné jak stratigraficky, tak paleontologicky. Kromě nich se zde vyskytují i temně šedé břidlice, často s graptolity a jemnými tufitickými vložkami, indikující sopečnou aktivitu ve zdejším regionu.
Díky jasně definovanému odhalení hornin v místních lomech, především v okolí Lochkova a Slivence, se radotínská oblast stala modelovou lokalitou pro studium přechodu mezi silurem a devonem. Přesnost biostratigrafického členění zde umožňuje detailní rekonstrukci mořského prostředí a jeho vývoje.
(AI generated image) Hledání zkamenělin Začněte tím, že si vyberete určitou oblast kamenné suti, kdekoliv širším okolí odkrytého skalního podloží. Právě v těchto místech se kameny přirozeně uvolňují. Zaměřte se na plochy s větším množstvím úlomků, protože právě tam bývá největší šance na nález. Pomalu procházejte oblast a sledujte, kde je suť čerstvě narušená nebo rozrušená erozí.
Sedněte si nebo se zohněte tak, abyste měli dobrý výhled na jednotlivé kameny. Prohlížejte je jeden po druhém a hledejte pravidelné tvary, žebrování, spirály nebo otisky. Zkameněliny často kontrastují barvou nebo strukturou vůči okolní hornině. Někdy pomůže kamenem lehce klepnout, aby se rozpadl a odkryl vnitřní strukturu. Pozor ale, ať si nepoškodíte nález.
Nejvhodnější doba pro hledání je při šikmém, ranním nebo podvečerním světle, které vrhá stíny a zvýrazňuje detaily. Mějte s sebou štětec nebo zubní kartáček na očištění nálezů a krabičku na jejich uložení. Je dobré si předem zjistit, jaké zkameněliny se na lokalitě vyskytují (viz listing výše), abyste je snadněji rozpoznali.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Popište, jaké horniny v lůmku najdeme a z jakého pocházejí období.
2) Podrobně prozkoumejte kamennou suť v okolí úvodek. Pokuste se v ní nalézt alespoň jednu zkamenělinu (výše najdete podrobný návod) a charakterizujte její tvar a velikost. Dobrovolně také můžete definovat její rod.
3) Do logu připojte fotografii z místa, na které zachytíte sebe nebo vaší GPS se zkamenělinou z minulého úkolu.
Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje - Významné geologické lokality [online]. Dostupné z https://lokality.geology.cz/242 [cit. 17. 05. 2025]
Orthocerový lůmek [online]. Dostupné z https://envis.praha.eu/rocenky/chruzemi/
cr2_cztx/chu46.htm [cit. 17. 05. 2025]
Geologické mapy List ZM50: 1241 [online]. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geo/ [cit. 17. 05. 2025]
Zkamenělý Radotín [online]. Dostupné z https://geologickevychazky.cz/exkurze/?id=11 [cit. 17. 05. 2025]
|