| 
Vítejte u mé další EarthCache! Tentokrát vás poučím o kulovitém rozpadu diabasu.
Chuchelské růžičky Diabasové růžičky vznikají jako výsledek zvětrávání pevné a původně kompaktní horniny, diabasu. Tento druh vyvřelé horniny se často vyskytuje v podobě dajek nebo prahů, tedy žil, které prorážely starší usazené horniny. Když se tyto dajky postupem času dostanou blíž k povrchu, začnou na ně působit přírodní vlivy jako voda a mráz, změny teplot i chemické reakce s okolím. Právě tyto faktory spouštějí kulovitý proces rozpadu, který má velmi specifický průběh.
Zvětrávání neprobíhá rovnoměrně, ale nejintenzivněji v rozích a na hranách horninových bloků, kde je hornina v největším kontaktu s vodou a vzduchem. Tím se začnou původně ostré tvary měnit, hrany se obrušují a bloky získávají zaoblený vzhled. Výsledkem jsou kulovité útvary s vrstvičkovitou strukturou, které často praskají do soustředných tvarů připomínajících květ růže (odtud název „diabasové růžičky“). Tyto růžice mohou mít velikost od několika centimetrů až po desítky centimetrů.
Diabas je k tomuto typu rozpadu obzvlášť náchylný, protože obsahuje minerály jako jsou živce a pyroxeny, které se poměrně snadno mění při kontaktu s vodou, například se mění na jílové minerály nebo zeolity. Růžice se dají najít například v některých opuštěných lomech v barrandienské oblasti, v Podkrkonoší nebo v okolí Jizerských hor.
O lokalitě ❗️ Nacházíte se na území NPP Barrandovské skály, nezapomeňte tedy na pravidla pro pohyb chráněným územím.
Lokalita Vyskočilka, součást NPP Barrandovské skály, ukazuje dobře odkrytý profil tmavých břidlic z období siluru, které proráží přibližně 10 metrů silná vrstva diabasu (sopečné horniny). V blízkém okolí jsou známé i jiné podobné výlevy (například meimechity), které obsahují minerály s podobným složením, ty by mohly být jejich zdrojem. Diabas je bazická hornina, která prošla výraznými změnami po svém utuhnutí, například živce byly přeměněny na zeolity a klinopyroxeny na chlorit.
Silurské břidlice někdy obsahují i jemně vrstvené horniny (laminity), které se skládají z úlomků jiných hornin, kalcitu, apatitu a pravděpodobně i vulkanického popela. Ve všech těchto usazeninách se vyskytují i drobné minerály bohaté na titan a chrom (tzv. chromspinelidy), které vznikly při sopečné činnosti. Jsou to malé, ostré krystalky nebo jejich části, které nejeví známky, že by byly přeneseny vodou a to naznačuje, že spadly přímo z výbuchu sopky do moře, kde se usazovaly břidlice.
Hydrotermální žíly, které se v lokalitě nacházejí, vznikly pravděpodobně během dvou různých geologických událostí. První typ žíly s kalcitem, křemenem a uhlovodíky, vznikl při přetvoření hornin během variského vrásnění. Druhý typ s minerály jako titanit, anatas a sulfidové minerály kovů, vznikl zřejmě při zahřátí okolních hornin diabasem.
Diabas Diabas je zástupcem výlevných vyvřelin, bazaltů neboli čedičů, které utuhly těsně pod povrchem nebo se v podobě lávy dokonce vylily na zemský povrch nebo na oceánské dno. Takové horniny jsou původně hnědočerné až černé barvy, složené z vápenatých živců (anortitu), černých zrn amfibolů, pyroxenů a někdy olivínu, bez draselných živců, světlé slídy a hlavně bez křemene.
Prvohorní čediče se označují také jako paleobazalty, v Evropě se také používal běžně název diabas. Tyto staré čediče, na rozdíl od čedičů druhohorních a zvláště třetihorních (u nás v Českém středohoří), podlehly pozdějším změnám, při nichž byly živce rozloženy a tmavé minerály přeměny v černozelené chlority.
Postup při určování: Hornina je jemnozrná, tedy výlevná. Tmavá, proto bazická. Nemá však porfyrický sloh s pravidelnými vyrostlicemi pyroxenu ani olivínu, nejedná se tedy o čedič. Nemá rovněž typickou barvu běžných melafyrů. Diabasy prostupují buď v podobě žil staršími sedimentárními útvary (lze je sledovat až do karbonu), nebo tvoří mohutné pokrývky.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly: 1) Vysvětlete vlastními slovy, jak probíhá proces vzniku diabasových růžiček.
2) Prozkoumejte růžičky na skalním výchozu na úvodních souřadnicích a charakterizujte jejich vzhled.
3) Na základě vašeho pozorování na místě rozhodněte, zda se vrstvičky v jednotlivých růžičkách liší svou tloušťkou, či nikoliv.
4) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS s diabasovými růžičkami na úvodních souřadnicích. Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky. Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje - Výlevné horniny [online]. Dostupné z https://is.muni.cz/elportal/estud/pedf/js07/
mineraly/materialy/horniny/vyvrele_vylevne.html [cit. 16. 05. 2025]
Vyskočilka [online]. Dostupné z https://www.bullmineral.cz/paper/331 [cit. 16. 05. 2025]
Diabas [online]. Dostupné z https://www.obecveseli.cz/kamen-diabas/d-1200 [cit. 16. 05. 2025]
Diabasové růžičky [terén]. Dostupné z infocedule na úvodních souřadnicích. [cit. 16. 05. 2025]
 |