Neumann’s neue Welt (Neumannův nový svět) ve Filipově
Rádi bychom vás zavedli na nenápadný, zarostlý kopec u silnice mezi Filipovem a hraničním přechodem Jiříkov - Neugersdorf. Na první pohled zde není nic zajímavého.
Na mapách dnes tento kopec najdete pod názvem „Vyhlídka“, tedy stejně nenápadný jako samotný kopec.
Přitom se zde až do roku 1945 na máslovém vrchu (Butterberg) nacházela skutečná místní atrakce. Dnes bychom řekli, že to byl zábavní park s názvem „Neumann‘s Neue Welt“ (Neumannův nový svět).
Neumannův nový svět byl známý a hojně navštěvovaný zábavní areál.
Zahrnoval velký park, ohradu se zvěří, dětské hřiště, tenisové hřiště a vyhlídkovou plošinu. Zvláštností byly dvě hotelové restaurace – jedna u paty kopce a druhá na jeho vrcholu.
Založili jej Josef a Bruno Neumannovi, podle nichž byl zábavní areál pojmenován. Na počátku 20. století se o něm poprvé zmiňován.
Lanovka však zřejmě zůstala jen přáním – sice existují krásné pohlednice, ale žádné jiné důkazy.
Plánovaná trať měla mít 100 metrů a překonávat výškový rozdíl 13 metrů, s kapacitou 12 osob. Na některých pohlednicích jsou dva otevřené vozy – jeden s příčnými a druhý s podélnými lavicemi.
Po roce 1945 byly hotel a celý areál zbořeny.
Wir möchten euch an einen unscheinbaren, bewachsenen Hügel an der Straße zwischen Filipov und dem Grenzübergang Jiříkov - Neugersdorf locken. Auf den ersten Blick ist hier nichts Interessantes.
Auf den Karten findet ihr den Hügel heute unter „Vyhlídka“ (Aussicht) also genauso unscheinbar wie der Hügel selbst.
Dabei befand sich bis 1945 hier am Butterberg eine wirkliche Sehenswürdigkeit der Gegend. Heute würde man sagen, ein Freizeitpark mit dem Namen „Neumann‘s Neue Welt“.
Neumann’s neue Welt war ein bekanntes und gut besuchtes Vergnügungs-Etablissement.
Es umfasste einen großen Park, ein Wildgehege, einen Kinderspielplatz, einen Tennisplatz und eine Aussichtsplattform. Besonderes Merkmal waren zwei Hotelrestaurants – eines am Fuß des Butterbergs und eines auf dem Gipfel.
Errichtet wurde es von Josef und Bruno Neumann, den Namensgebern der Vergnügungsstätte. Anfang des 20. Jahrhunderts wird diese erstmals in zeitgenössischen Berichten erwähnt.
Die Seilbahn allerdings blieb wohl ein Wunsch, jedenfalls finden sich dazu zwar schöne Ansichtskarten aber keine sonstigen Nachweise.
Geplant war eine Strecke von 100 Metern und 13 Höhenmetern für 12 Personen. Auf einigen Postkarten befinden sich zwei offene Wagen, einer mit Quer- und der andere mit Längsbänken ausgestattet.
Nach 1945 wurden Hotel und alles andere abgerissen.
