Tato keš je typu mystery. Na úvodních souřadnicích ji tedy nehledejte. Úvodní souřadnice jsou v místě, kde zhruba mohlo dojít k události, kterou vám chci představit.
Byl 28. červen roku 1934, večer kolem 20. hodiny. Obloha byla zamračená a schylovalo se k dešti. Na poli v Záhumenici východně od centra obce Sazovice pracovalo v tu dobu několik lidí.
Zpozorněli, když uslyšeli zvuk připomínající nízko letící letadlo. Ozvaly se silné rány, jako výstřely z děla. Po nich následoval hukot ukončený temným úderem do země, která se údajně slabě otřásla. Přitom nebyly pozorovány žádné světelné jevy. Žádný ze svědků nezahlédl samotný směr letu meteoritu.
Nejblíže místa dopadu byli 3 obyvatelé Sazovic: A. Kulendová, F. Veselý a K. Šesták. Tušili, že cosi spadlo z výšky do řepného pole. Začali proto ihned pátrat, avšak nebyli úspěšní, a proto hledání po chvíli zanechali.
F. Veselý však hledal vytrvale dále sám, až se mu podařilo nalézt uprostřed pole mezi dvěma řádky řepy malý, zasypaný, ale přece zřetelný otvor, kolem kterého byla rozstříknutá hlína v okruhu asi 2 metrů. Ryl po stopě, která šla kolmo do země, až z hloubky skoro 3/4 metru vyjmul tvrdý tmavý předmět – meteorit, který ještě pálil. Hned si všiml, že kousek kamene schází. Pátral po něm v díře, mnul vykopanou hlínu mezi prsty, ale nadarmo. Odštěpek se nikdy nenašel.
Nalezený meteorit, jehož pád v Sazovicích způsobil značný zájem i rozruch, přinesl šťastný nálezce druhého dne do školy. Meteorit byl pak řídícím učitelem a z podnětu starosty 3. července zaslán Zemskému muzeu v Brně, kde se nachází dodnes.
Sazovický kámen má tvar klínovitého, silně zaobleného hrance a je povlečen velmi jemnou, černou až černošedou jemně bradavičnatou natavenou kůrou. Uvnitř má barvu popelavě šedou nebo šedobílou s hojnými, již pouhým okem patrnými černými žilkami. Jeho vnitřní krystalická hmota je tvořena převážně až 0,3 mm velkými zrnky olivínu. Mezery mezi uvedenými součástmi jsou vyplněny zrnky niklového železa a troilitu. Chemická analýza plně potvrdila výsledky mikroskopického průzkumu. Podle ní obsahuje sazovický kámen v procentech: 83,95 křemičitanů, 9,13 niklového železa a 6,92 troilitu. Jeho kovové součásti obsahují: 76,20 % železa, 7,11 % niklu, 1,12 % kobaltu, 0,02 % fosforu a 15,55 % síry.
Rozměry meteoritu jsou cca 88 x 72 x 51 mm, hmotnost 411,98 g.
Pro získání finálních souřadnic odpovězte na pár jednoduchých otázek:
1. Co slyšeli svědci, když meteorit dopadal na zem?
nic A = 0
zpěv ptáků A = 1
zvuk připomínající nízko letící letadlo a rány jako výstřely z děla A = 2
2. Kde se nachází meteroit v současnosti?
Moravské zemské muzeum v Brně B = 3
nikde, ztratil se B = 4
Národní muzeum v Praze B = 5
3. Co tvoří největší procentní podíl složení meteoritu?
zlato C = 6
stříbro C = 7
křemičitany C = 8
Keš naleznete zde:
N 49°14.ABC, E 017°34.(C+1)AB