Brněnský pochod smrti 1945
Brněnský pochod smrti je vžité označení nejen pro vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30.–31. května 1945, ale i pro jejich následné osudy. V české společnosti přetrvávají názory, že pochod v podstatě až na vypuklou epidemii v pohořelickém táboře neznamenal pro německé seniory a matky s dětmi žádné nebezpečí. Spory se vedou nejen kolem počtu vyhnaných, o průběhu celé akce a odpovědnosti figurujících institucí a jejich představitelů, ale také o počty obětí. K vysídlení brněnských žen, dětí a starých osob došlo na základě usnesení Zemského národního výboru z 29. května 1945.
Samotné vyhnání proběhlo ve velmi krátké době. Po soustředění německých obyvatel na třinácti místech Brna započal o desáté hodině večerní pochod k rakouské státní hranici z klášterní zahrady na Mendlově náměstí a v podstatě v době, kdy první vysídlenci dorazili do Rajhradu, tak o šesté hodině ranní se na pochod z Brna vydávala poslední kolona. Celkem se tak jednalo přes 20 000 lidí. Pro německé starce, ženy a děti se nepočítalo s vodou, s odpovídajícím přístřeším pro odpočinek, lékařským dozorem, natož s jídlem. V každém případě se dnes už historici shodují, že se jednalo o živelnou a nepromyšlenou akci, která stála mnoho životů. O nepromyšlenosti celé akce to dokazují návraty účastníků pochodu zpátky do Brna. Ještě 31. května se z Pohořelic vracely české ženy ze smíšeného manželství, židé a antifašisté. Třetího června pak táboroví dozorci poslali další dva a půl tisíce lidí a patnáctého června další dva tisíce. Pamětníci udávají, že docházelo k úmrtím z důvodu "vyčerpání, kvůli šířícím se nemocem a krutému zacházení ze strany dozorců". Je třeba si uvědomit, že tato násilná akce byla namířena speciálně proti ženám, dětem a starým lidem, kteří tvořili naprostou většinu účastníků a obětí „Pochodu smrti“. Tento „akt pomsty“ přitom postihl jen okrajově ty, kteří se aktivně podíleli na nacistických zločinech.
Obětem brněnského pochodu smrti je věnován památník nedaleko Pohořelic v místě hromadného hrobu. Další hroby obětí pochodu smrti jsou na cestě v Rakousku v Drassenhofenu, Poysdorfu, Mistelbachu a dalších mísetech.
Zdroj podrobnějších informací: Brněnský pochod smrti – Wikipedie
Za BETA test po založení kešky děkuji galaxiUnicorn.
ÚKRYT KEŠKY BY SI ZASLUHOVAL ŠETRNĚJŠÍ ZACHÁZENÍ OD KEŠERŮ. PŘI KONTROLE PO DVOU TÝDNECH OD PUBLIKACE MNE UDIVIL ZDEMOLOVANÝ ÚKRYT KRABIČKY!
BUDELI TO TAKTO POKRAČOVAT, NAKONEC PŮJDE KEŠKA PŘEDČASNĚ DO ARCHÍVU!!!!!!