K
odlovu budet potřebovat telefon s NFC.
Heinrich
Rudolf Hertz
Heinrich Rudolf
Hertz (22. února 1857
Hamburk – 1. ledna 1894 Bonn) byl německý fyzik,
který experimentálně ověřil
Maxwellovy a Faradayovy teoretické předpoklady o
šíření elektromagnetických
vln, a tím odstartoval cestu k vývoji
bezdrátového spojení.
Je po něm
pojmenována jednotka pro
frekvenci – Hz.
Byl synem
advokáta a senátora Gustava
Ferdinanda Hertze. Mládí prožil v Hamburku. Po
nástupu na místní techniku se
rozhodl věnovat fyzice, a proto pokračoval ve studiích v
Mnichově a Berlíně. V
Berlíně byl žákem profesorů Kirchhoffa a
Helmholtze. V roce 1880 získal
doktorát (Ph.D.) a na tři roky se stal
Helmholtzovým asistentem. Poté nastoupil
jako docent fyziky v Kielu a v roce 1885 jako
řádný profesor v Karlsruhe. V
roce 1889 se stal v Bonnu nástupcem slavného
Rudolfa Clausia. Tam také působil
po zbytek svého krátkého života.
Jeho
nejslavnějším pokusem byl
praktický důkaz šíření
elektromagnetických vln z roku 1887. Přestože jejich
šíření předpověděl Maxwell už v roce
1872, nebylo do té doby experimentálně
prokázáno.
Hertzova
aparatura se skládala z
obřího induktoru s jiskřištěm v jednom rohu
místnosti a oscilátoru (dvou
kovových koulí vzájemně
vzdálených jen pětinu milimetru s
připojeným kusem
drátu coby anténou) ve druhém rohu. Po
spuštění induktoru se objevily jiskry i
na druhé aparatuře. Tím byl poprvé
dokázán přenos elektromagnetických vln
bez
použití vodičů. Hertz dále dokázal i
možnost nové vlny odrážet a lámat a
tím
prokázal, že mají stejný charakter
jako světlo. Dalšími pokusy objevil
fotoelektrický jev a katodové paprsky.
Sám
své objevy považoval za
akademickou záležitost, ale jeho pokračovatelé je
postupně dovedli až do podoby
dnešních sdělovacích prostředků. Kromě
elektřiny se zabýval i pružností,
pevností a fluorescencí látek. Ve
třicátých letech 20. století byly jeho
spisy
v Německu veřejně páleny kvůli jeho židovskému
otci.
Heinrich
Hertz onemocněl těžkou
kostní chorobou. V posledním dopise rodičům
napsal:
„…netruchlete a buďte hrdí
při vědomí, že patřím k těm
zvláště
vyvoleným, kteří žijí jen
krátce, a přece
žijí dosti…“
Zemřel v Bonnu, ale pohřben je v
rodinné hrobce v Hamburku na
hřbitově Ohlsdorf; kromě jiných
příbuzných je zde
pohřben i jeho synovec Gustav
Ludwig Hertz.
Heinrich Hertz
byl dobrým přítelem
Ph.D. Franze Schulzeho-Bergeho (2. ledna 1856 Oberkassel, dnes
Düsseldorf – 21.
března 1894 Brooklin), který byl také
žákem profesora Hermanna von Helmholtze a
doktorát získal ve stejném roce jako
Heinrich Hertz. Byli spolupracovníky,
Franz Schulze-Berge pracoval v Helmholtzově laboratoři. V květnu 1887
přijal
Edisonovu nabídku práce v jeho laboratoři na
zdokonalení fonografu. Bylo třeba
vyvinout takovou hmotu z přírodních vosků,
která by mohla konkurovat Tainterově
hmotě, a nahradit Edisonovu nevhodnou cínovou
fólii. Schulze-Berge odvedl
vynikající práci; nastoupil 26. května
1887 a zdokonalený fonograf byl hotov
16. června 1887.
Keš
se nachází na : N 50° 10.ABC E 014°
21.DEF
Jak na
keš:
Na
výchozích souřadnicích
stačí najít
na informační tabuli NFC vizitku a načíst
pomocí telefonu.
Pokud
máte telefon s
operačním systémem Android, stačí
prostě telefon odemknout a přiložit. Pokud
máte Apple, máte trochu problém a
potřebujete se seznámit s tím, jak se telefon
donutí číst textové NFC.
Nevím proč, ale je to v menu automatizace.