Lípa srdčitá - měli bychom spíše říkat malolistá (Tilia Cordata) ještě s lípou velkolistou jsou jedinými druhy, které se u nás přirozeně vyskytují (nepočítaje jejich křížence lípu obecnou).
Lípa srdčitá (malolistá) je statný opadavý listnatý strom z čeledi slézovitých s košatou, vysoko klenutou korunou, který dorůstá 30 a více metrů. Statný kmen je pokryt tenkou, tmavou a mělce podélně zvrásnělou kůrou. Pupeny jsou černohnědé, vejcovité. Listy jsou dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité a lysé, pouze v úhlech velkých žilek na spodní straně listů mají rezavé chomáčky chlupů (na rozdíl od lípy velkolisté, která je má bělavé).
Kvete od června do července. Květy jsou žlutavě bílé, stopka vrcholíků je téměř do poloviny srostlá s jazykovým blanitým listenem. V době květu omamně voní.
Je původní v Evropě, na východ až po Sibiř a na Kavkaze. Vyskytuje se prakticky po celém území České republiky, v horách nad 900 m n. m. však většinou zcela chybí. Roste hojně v listnatých a smíšených lesích od nížin do nižších horských poloh. Je typickou příměsí dubohabřin, suťových lesů, lipových bučin a v některých typech sušších variantách tvrdých luhů. V nich však tvoří jen příměs lesů. Monokultury lípy malolisté jsou zpravidla uměle založeny. Často se vysazuje v parcích a stromořadích.
Lípa srdčitá je velmi užitečný strom. Vysazuje se pro dřevo, jako okrasný a stínicí strom, jako medonosný strom nebo pro své květy, které jsou důležité v lidovém léčitelství.
Dřevo
Lipové dřevo je velmi vysoko ceněno. Je měkké, lehké, světlé, tence vrstevnaté, nepraská, nekrabatí se po navlhčení a velmi snadno se opracovává. Používá se při výrově nábytku, avšak s velikou oblibou ho využívají dřevořezbáři. Lipové dřevo se využívalo a dodnes využívá na rámy obrazů, okenní a dveřní zárubně, římsy a součásti hudebních nástrojů, sochy a rýsovací prkna. Slouží jako surovina pro přípravu tzv. aktivovaného dřevěného uhlí, které má podobné vlastnosti i použití jako živočišné uhlí.
Z lipového dřeva jsou vyřezány slavné oltáře, neboť toto dřevo se latinsky nazývalo lignum sanctum, což v překladu znamená svaté dřevo.
Národní obuví některých evropských států jsou dřeváky. Nejtrvanlivější, jak se ukázalo, jsou z lipového dřeva. Dá se v nich ujít 352 km, kdežto v dřevácích z topolového dřeva jen 142 km.
Léčivé účinky
Jako droga se užívá květ i s listenem (Flos tiliae). Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje nebo kombinovaných léčivých směsí. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádané účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem s lípou obecnou není na závadu.
Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispasmodické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé).
Čaj (často používaný ve směsi s bezem černým nebo hluchavkou bílou) se proto používá při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kde pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí. Odvar pomáhá při nervovém napětí a úzkostlivosti, snižuje cholesterol a zpevňuje cévy. Z lipových květů se získává éterická silice, používaná v parfumérii a kosmetice. Odvar z lipových květů je tradiční prostředek pro pocení při nachlazení, nebo se používá jako kloktadlo. Pije se jako prostředek zmírňující bolesti při žaludečních kolikách a považuje se za užitečný při ledvinových kamenech. Čaj z lipového květu a lipových listů je velmi oblíbený a je považován za povzbuzující prostředek.
- Listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích.
- Nektar sbíraný včelami z květů lípy má nezaměnitelnou vůni. Ve formě lipového medu se hojně používá v lidovém léčitelství.
Lýko 
Z lýkové vrstvy přiléhající ke dřevu se získávalo lýkové vlákno, z něhož se zhotovovaly pytle, rohože a motouzy. Dříve se lýko používalo v sadařství a při pěstování vinné révy jako materiál k vázání. Lipové lýko se používalo také k výrobě obuvi a provazů. V současnosti nachází uplatnění v košíkářství a při výrobě dekorací.
Již v 19. století zdobily lípy parky a sady paláců a dodávaly jim na majestátu. Vjíždět do paláců lipovou alejí bylo dovoleno jen těm nejváženějším a nejvzácnějším hostům. Lípy jsou vysazovány na návsi, ke křížkům, kapličkám, kostelům, s oblibou i do alejí. Lípa byla vysazována také u vesnických studní, v tomto případě byla stromem ochraňujícím vodu jako životadárnou tekutinu.
Lípa je věrnou průvodkyní člověka, přináší do měst svěžest a krásu i medovou vůni v období kvetení.
Lípa je naším národním stromem. Objevuje se na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách. Lípa jako národní strom se vysazuje i při pamětních událostech a na výročí související s naší státností, jako je například oslava vzniku republiky.
V historii bývala lípa ztotožňována s ženskými božstvy, často s bohyní lásky. Pro mládež byla lípa symbolem lásky. U Slovanů, Keltů i Germánů prý bývala stromem osudu. Věřilo se, že když zahyne lípa, vysazená na dvorci rodu, zanikne i celý rod. Jako ochranný a rodinný strom se lípa dlouho těšila velké úctě. Byla sázena po narození prvního dítěte.
Lípa se může dožít až 1 000 let. Naše nejstarší a nejmohutnější lípy jsou vyhlášeny za památné stromy.
Lip je přes čtyřicet druhů, zde máte čtyři ještě poměrně mladé jedince označovaných jako Skupina čtyř lip - významný krajinný prvek registrovaný Magistrátem Liberce 5.3.1996
Od keše je nádherný výhled (foto v příloze) na různé strany.
Kousek opodál je ještě jedna lípa (Lípa s křížem, také označená jako významný krajinný prvek registrovaný Magistrátem Liberce 5.3.1996 - souřadnice v popisu zajímavého místa)
V keši není tužka, vezměte si svou.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lipov%C3%A9_d%C5%99evo
https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%ADpa
https://lipyrepubliky.cz/lipa-zajimavosti-o-nasem-narodnim-stromu/