Mařek
Jednou jsem pozoroval Tiše Krácejícího Vlka jak sestupuje k potoku, aby se vykoupal. Nejprve se posadil tesne u potoka a klidne pozoroval proudení vody a odrazy na hladine. Chvílemi se zdálo, že jeho mysl pluje nahoru a dolu s proudem potoka. Pak jako by se ponorila až ke dnu, kde se v rákosí vlnila malá šticka.
Po chvíli do vody ponoril ruce, nabral vodu do dlaní a nechal ji ze zvednutých dlaní kapat na oblicej. Pak ve vytržení pozoroval, jak kapky s plesknutím dopadají na vodní hladinu a posílají ke brehu soustredné kruhy. Napil se a beze slov hovoril k vode. Privonel k ní. Sáhl na její hladinu a snažil se rukama vnímat její napetí a nasávat do své mysli a svého srdce její skryté vlastnosti.
Nakonec Tiše Krácející Vlk vstoupil do pruzracné tune a pomalu se noril, až témer celé jeho telo zmizelo pod hladinou. Ve vode se pohyboval, jako kdyby byl soucástí toku. Záril radostí. Umyl si oblicej i telo. Vnímal chladnou mekkost vody nasávající se do jeho tela. Pak se nechal vodou prikrýt úplne. Když se opet objevil na hladine, uvolnil se a otevrel oci. Jeho paže a nohy se pohupovaly v proudu. Jak se tak díval do korun stromu, zdálo se, jako by ležel v samé kolébce stvorení.
Tom Brown's Field Guide Living with the Earth
Každý jiste zná vyšlapané stezky k casto navštevovaným keším. Nekdy se tomu nevyhneme. Ale je škoda, když už po prvních nálezech je jasné, kde predchudce doloval. A proto jsem tuto keš založila k pocte tajemné, možná cástecne literární, postavy, apacského stopare a medicinmana, který se umel pohybovat divocinou beze stop a stopy druhých císt i na skalách. Je jím Tiše Krácející Vlk, jak o nem ve svých knížkách píše Tom Brown jr., prý jeho žák a jediný žijící pametník.
Tato keš ti trochu pomuže 
si neco málo vyzkoušet v praxi. Zahrej si na zveda. Hledej tak, abys zanechával co nejméne stop. Cím jsi blíže, tím méne. Každá zbytecne zlomená vetev by te mohla prozradit. Nemusíš sestoupil k potoku v míste, kde se s tebou utrhne kus brehu, mužeš skrýt své stopy na kamenech nebo v jehlicí, místo abys v travním porostu zanechal zdálky viditelnou rýhu.
Varování:
- Není to cache typu zamerím a mám. Možná se trochu zdržíš ...
- Jakakoli motorova vozidla jsou pro cestu udolim potoka zapovezena!
- Získávání finálních souřadnic jinou cestou než vlastním pátráním na místě je proti duchu této keše!
STAGE 1
Výchozí souřadnice tě zavedou sem. Tady budeš hledat značku cyklotrasy a tu potom dosadíš do souřadnic, které tě dovedou k osamělé borovici. Zde budeš hledat další čísla pro zjištění další stage.
N49°19'3.(X - 4164)" E16°0'50.035"
STAGE 2
Od této babičky borovice, která již desítky let vzdoruje zubu času a také kůrovci se vydáš na křižovatku, která protíná potok. Pokud budeš úspěšný stopař, tak zde objevíš cestu ke svému cíly. Najdeš zde čísla X a Y.
N49°19.X E 016°00.Y
FINÁLE:
Pokud jsi dobře počítal a dosadil, tak vidíš krásné místo na potoce Mařek a tam najdeš finálku. Hodně štěstí. Nedaří se Ti? Co tak dát si pravou koupel? 
Po 5 letech od archivace obnovuji multinu Mařek od Stonožky, přišla mě škoda o ní přijít. Místo se díky kůrovci hodně změnilo a zapříčinilo i zánik původní kešky. Pokusím se Vám přiblížit její slávu a zachovat její text i některé stage a umístění finálky.
Zde je původní označení archivované keše, kdyby někdo chtěl zavzpomínat - GC14BCB
Samozřejmě všímavější kačeři mohou zjistit označení cyklotrasy již dříve než na výchozích souřadnicích.
Po zjištění souřadnic borovice doporučuji výstup z levé strany, vede zde lesní cesta po které výjdete na úroveň stromu a dáte se zde doprava je tudy mírnější výstup ke stage.
Až budete hledat N,E pro finálové souřadnice, tak malá nápověda je, že od jednoho čísla je vidět na druhé a naopak.