CZ 🇨🇿
Keška je sice typu mystery, ale není potřeba nic luštit. Nachází se na výchozích souřadnicích. Původně to měla být tradiční keška, rewiever si ale přál aby to byla mysterka
Jelikož mezi poslední Kudowskou kešku 120 a bonusem nebyla hranice propojená keškami, rozhodli jsme se to napravit. Čeká vás 8 nových kešek mezi Kudowou a Žďarkami a opět tu budou krásné pěšinky, ale i trochu dobrodružství...
Tento úsek (121-128) doporučuji projít celý, a to z Kudowy popřípadě ze Žďárek. Nedoporučuji začínat od kešek 124,125 ze silnice mezi Žďárkami a Velkým Poříčím. Je tam špatný přístup přes soukromé pozemky.
U každé kešky opět najdete i fotohint, který vám pomůže s hledáním. Všechny kešky jsou tady klasické petky.
Pojďme si vyzkoušet službu pohraniční stráže a vydejme se v jejich stopách, které vedly každodenně kolem bílých patníků rostoucích v zelené trávě, napadaném listí či jehličí nebo schovávající se pod čepicí sněhu.
PL 🇵🇱
Skrytka jest typu mystery, ale nie ma potrzeby rozwiązywania czegokolwiek. Znajduje się na domyślnych współrzędnych. Początkowo miała to być tradycyjna skrytka, ale recenzent chciał, aby była mystery.
Ponieważ między ostatnią kryjówką Kudowską 120 a bonusem nie było granicy połączonej skrytkami, postanowiliśmy to naprawić. Pomiędzy Kudową i Žďarké czeka na Ciebie 8 nowych skrytek. Znów będziesz miał piękne ścieżki, ale też odrobinę przygód...
Polecam przejść cały ten odcinek (121-128) od Kudowy lub Žďárky. Nie polecam zaczynać od skrytek 124.125 z drogi pomiędzy Žďárką a Velkym Poříčí. Dostęp przez teren prywatny jest utrudniony.
Do każdej skrytki dołączona jest także podpowiedź fotograficzna, która ułatwi jej odnalezienie. Wszystkie skrytki tutaj są klasycznymi piątkami.
Wypróbujmy służbę strażników granicznych i podążajmy ich śladami, które każdego dnia wiodły obok białych pachołków rosnących w zielonej trawie, pokrytej liśćmi lub igłami, albo ukrytych pod czapą śniegu.
EN 🇬🇧
The cache is a mystery type, but there is no need to solve anything. It is located at the default coordinates. Originally it was supposed to be a traditional cache, but the reviewer wanted it to be a mystery.
Since the border was not connected by caches between the last Kudowa cache 120 and the bonus, we decided to fix it. 8 new caches await you between Kudowa and Žďárky and there will again be beautiful paths, but also a bit of adventure...
I recommend walking this section (121-128) in its entirety, from Kudowa or Žďárky. I do not recommend starting from caches 124,125 from the road between Žďárky and Velký Poříčí. There is poor access there through private land.
You will again find a photo hint at each cache to help you find it. All caches here are classic five-pointers.
Let's try out the border guard service and follow in their footsteps, which led every day past white bollards growing in green grass, covered with leaves or needles, or hiding under a cap of snow.
Hraniční pásmo
Hraniční pásmo se nachází v některých zemích u jejich státních hranic. Jedná se o zakázanou oblast (či oblast s omezeným přístupem), sloužící k bezpečnostním účelům (tj. vojenská, policejní či jiná bezpečnostní kontrola).
Hraniční pásmo je viditelně označené a může se táhnout jen stovky metrů, ale i desítky kilometrů daleko od hranic samotných, záleží na politické situaci.
Mezi známá hraniční pásma patří například demilitarizovaná zóna mezi oběma korejskými státy, hraniční pásmo ČSSR podél hranic se Západním Německem a Rakouskem, či ostře střežená hranice mezi NSR a NDR. Hraniční pásma na území „zemí socialistického tábora“ byla považována za symbol nesvobody a omezení pohybu osob, mnohdy přirovnávána i k vězení.
V současné době je také významné i hraniční pásmo podél hranice mezi severním a jižním Kyprem, které není pro obyvatele obou států prostupné a je spravováno jednotkami OSN.
Celní pohraniční území (1945-1950)
Od roku 1945 do 1950 spočívala ochrana státních hranic a pohraničního pásma ČSR v pochůzkovém hlídkování.
Celní pohraniční pásmo se nacházelo 10 až 15 kilometrů od státní hranice směrem do vnitrozemí. V tomto pásmu nebyl život obyvatelstva nějak významněji usměrňován. Snahy o ztížení přístupu ke státní hranici jsou patrné již od roku 1948.Omezení se zprvu týkaly jen části hranic s americkou okupační správou, později došlo i k omezení vztahující se k hranic s Rakouskem, jinými slovy jako důsledek oblasti sousedící se sovětskou okupační zónou.
V roce 1951 vznikají u hranic tři pásma: zakázané pásmo, hraniční pásmo a pásmo pohraniční.
Pohraniční pásmo (1950-1989)
V pohraničním pásmu nebyla ustanovena zvláštní omezení pro obyvatelstvo. Jednalo se o operační prostor pro Pohraniční stráž.
Hraniční pásmo (1950-1964)
Hraniční pásmo bylo vyhlášeno v dubnu 1950 z důvodu omezení obyvatelstva v působišti Pohraniční stráže. Hranici hraničního pásma tvoří hraniční čára. Hraniční pásmo zasahovalo 12 až 15 kilometrů do vnitrozemí. Vnitřní hranice obsahovaly výstražné cedulky podél cest. Vstup do pásma byl jen na povolení a platil zde zákaz pohybu mimo cesty, silnice nebo železnice od setmění do svítání. Povolení k pohybu bylo udělováno příslušným oddílem. Z hraničního pásma byli vysídleni "nespolehliví" obyvatelé. Takto bylo postihnuto 600 rodin, což je přibližně 1600 "nespolehlivých osob".
Zakázané pásmo (1950-1964)
Jednalo se o pásmo s nejvyšší mírou restriktivních opatření o hloubce cca 2 km od státní hranice. Rozsah zakázaného pásma určoval příslušný velitel Pohraniční stráže, které vyhlásil příslušný okresní národní výbor. Pásmo bylo vysídleno. Vysídlení postihlo přibližně 800 rodin, což je zhruba 2500 osob. Veškeré budovy byly určeny k demolici, vyjma těch budov, které připadly MV nebo MNO z důvodu snadnější kontroly a zamezení případnému místnímu obyvatelstvu v poskytování znalostí místního terénu uprchlíkům snažících se dostat přes hranice. V roce 1964 bylo zakázané pásmo zrušeno.
Hraniční pásmo (1964-1989)
Velice brzy se ukázalo, že systém třech restriktivních pásem je hospodářsky neúnosný. Od poloviny 50. let docházelo k dílčím úpravám, které vyvrcholily v roce 1964. Po zrušení zakázaného pásma bylo stanoveno hraniční pásmo v rozsahu 1-3 kilometry od státní hranice. Vstup do hraničního pásma byl pouze na propustku.
Ženijně-technické zabezpečení hranic (1951-1964)
Hlavním prvkem zabezpečení státních hranic Československa byl drátěný zátaras. V roce 1951 započalo budování. Výstavba byla dokončena v roce 1952 o celkové délce 697 235 km. Drátěný zátaras sestával ze tří plotů (tzv. stěn), několik metrů od sebe, na nichž byly připevněny ostnaté dráty, přičemž "krajní stěny" zabraňovaly přístupu ke "střední stěně". Krajní stěny měly za úkol zpomalit útěk uprchlíků a zamezit přístup zvěře ke "střední stěně". Tato "střední stěna" byla tvořena dřevěnými kůly, které byly zbaveny kůry a ve spodní části opáleny plamenem jakožto ochrana proti hnilobě. Kůly byly 12-14 cm silné a 220-270 cm dlouhé a zatlučené do země. "Střední stěna" byla postavena z kůlu silných 14 až 16 cm a vysokých 280 až 290 cm. Kůly byly ve spodní části opálené a vsazené a utěsněné do předem vyhloubených jam. Na "střední stěně" se nacházelo 5 až 7 nástražných vodičů napojených na transformátor
Původní trasa zátarasu byla v letech 1953-1956 přestavěna za přítomnosti sovětských poradců s cílem odstranit hluchá místa a nepřehledné lomy. Mezi těmito úpravami se rozšířila a dokončila elektrifikace drátěného zátarasu. V letech 1952-1957 byl prostor mezi stěnami v jednotlivých řadách zátarasů zaminován. V důsledku časté poruchovosti min byl zátaras již v 50. létech odminován. Krom výše jmenovaného byl v roce 1951 budován kontrolní pás. Jednalo se o uvláčený pruh země o šíři 15 metrů v bezprostřední blízkosti hranice, v místech, kde nebyl lesní porost. Případný "narušitel" v něm zanechal stopy a PS mohla tak označit konkrétní místo přechodu, a tak mohl být pronásledován.
Ženijně-technické zabezpečení hranic (1964-1989)
Hraniční pásmo na bělorusko-polské hranici. Je vidět elektrickou signální stěnu KS-185, kontrolní pás a lehké opevnění.
V rámci změnou rozsahu hraničního pásma a zrušením zakázaného pásma byl změněna i podoba zátarasu. Původní dřevěný zátaras se třemi stěnami byl nahrazen zátarasem o dvou stěnách a se 7 nástražnými vodiči vysokého napětí, signálním zařízením a kontrolním orným pásem o šířce 8 metrů. Dřevěný zátaras byl doplněn o věžové pozorovatelny na "hlavních směrech pravděpodobného postupu narušitelů" a týlovou signální stěnou. Elektrifikace zátarasu byla nakonec zrušena v roce 1965. Místo toho se začala používat signální stěna U-60. Později byla inovovaná na U-70 a U.80.
Pohraniční stráž
Pohraniční stráž (PS) byla československá ozbrojená složka, která měla na starost ostrahu a kontrolu státní hranice.
Zřízena byla podle zákona o ochraně státních hranic. Její organizační začlenění se několikrát změnilo, nejdéle spadala pod ministerstvo vnitra (naposledy od roku 1972 až do svého zrušení v roce 1990). Její činnost nepostihovala hospodářskou přeshraniční kriminalitu (to měla na starost celní stráž), ale sledovala pohyb osob okolo státní hranice. Nejostřeji svoji činnost vyvíjela na úseku hranice s SRN a Rakouskem, kde bylo vystavěno oplocení, tzv. železná opona. Při jejím střežení bránili příslušníci Pohraniční stráže uprchlíkům v útěku z komunistického Československa a neváhali při tom používat násilí. Za oběť jim padly stovky lidí. Před ní směrem do vnitrozemí se nacházelo tzv. hraniční pásmo (široké dva až dvacet km), kam byl vstup povolen pouze na zvláštní povolení.
Zřízení
Pohraniční stráž byla zřízena v roce 1951 podle vzoru sovětského pohraničního vojska. Dne 11. července toho roku schválilo Národní shromáždění zákon č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic, který svěřil ochranu státní hranice do působnosti Pohraniční stráže a vybavil ji pravomocemi vojska i bezpečnostních orgánů. Příslušníky byli vojáci základní služby, v začátcích, v 50. letech, s prodloužením služby na 27 měsíců. Asi osm procent tvořili vojáci z povolání. Odvedenci byli vybírání z řad prověřených vojáků, případně z členů KSČ a svazáckých funkcionářů, ale sloužili zde i běžní „politicky neangažovaní“ branci povolaní k této složce vojenskými správami. Odvedenci absolvovali nejprve tříměsíční základní výcvik se zaměřením na ostrahu státních hranic. Vybraní příslušníci byli následně posláni na sedm měsíců do poddůstojnické školy. Již v roce vzniku PS (v roce 1951) vznikla Vojenská akademie PS přejmenovaná později na Vojenské učiliště, kde se učili poručíci PS.
Úkol
Hlavním úkolem pohraniční stráže bylo garantovat uzavřenost hranic. Železná opona bránila průchodu státní hranicí, a to jak z republiky, tak i do republiky. Pohraniční stráž mohla proti tzv. narušitelům hranic za stanovených podmínek použít služební zbraň. Většina narušitelů hranic tehdejšího Československa byla pohraniční stráží v úseku státní hranice zadržena. Mnoho lidí však bylo zabito. Pohraniční stráž používala též zvláště vycvičené služební psy. V osmdesátých letech 20. století, kdy byla z hranic odstraněna minová pole, byli psi cvičeni k samostatnému zadržení narušitele.
Oběti
Během výkonu služby v letech 1948–1989 zemřelo celkem 654 pohraničníků, z toho většina nehodou, v některých případech i sebevraždou. Při přestřelce s uprchlíky zemřelo 10 z nich. Civilistů bylo zabito 450.
Ke keši:
Keška je sice typu mystery, ale není potřeba nic luštit. Nachází se na výchozích souřadnicích a uvnitř opuštěné budovy. Proto zvažte své možnosti před vstupem dovnitř. Keš je na vlastní nebezpečí. Místo jsme uklidili od odpadků, ale i tak se tam mohou nacházet zbytky střepů. Není potřeba lézt do druhého neuklizeného vchodu. Svítilna se bude hodit, ale dá se to zvládnout i bez ní.
Do pamięci podręcznej:
Skrytka jest typu tajemnicy, ale nie ma potrzeby rozwiązywania czegokolwiek. Znajduje się na domyślnych współrzędnych. Skrytka znajduje się w opuszczonym budynku. Dlatego rozważ swoje opcje zanim wejdziesz do środka. Kesz przechowujesz na własne ryzyko. Oczyściliśmy teren ze śmieci, jednak nadal mogą znajdować się tam resztki potłuczonego szkła. Nie ma potrzeby wspinać się do kolejnego nieuporządkowanego wejścia. Latarka może być przydatna, ale można się i bez niej obejść.
About the cache:
The cache is a mystery type, but there is no need to solve anything. It is located at the default coordinates. The cache is located inside an abandoned building. Therefore, consider your options before entering. The cache is at your own risk. We have cleaned up the area, but there may still be fragments of broken glass. There is no need to climb into the second, untidy entrance. A flashlight will come in handy, but you can do without it.