MVE Hradčovice
Na jihovýchodní Moravě, na řece Olšavě, v obci Hradčovice, se nachází historická mlýnská
lokalita, která je písemně nepřetržitě doložena již od roku 1360. Již v roce 1247 získali ve-
lehradští Cisterciáci do hospodaření zdejší polnosti, takže s velkou pravděpodobností i zde
mohli zavádět své průkopnické poznatky s využíváním mechanického pohonu vodní silou.
V roce 1901 zakoupil zdejší mlýn Michal Stolař s manželkou, odborný učitel v Napajedlích,
za 18 000 zl. od Svatopluka Vrány, který jej rok předtím nechal zmodernizovat firmou Hubner
a Opitz v Pardubicích a pravděpodobně se neúnosně zadlužil. Michal Stolař poté ve mlýně
zaměstnával mlynáře, kteří mu vedli tento jeho provoz až do roku 1929. Nadále modernizoval
jeho zařízení, instaloval vodní turbíny a dynamo pro výrobu elektřiny, kterou dodával do ne-
daleké mlékárny. Kromě mlýnských strojů poháněly turbíny i rámové pily na dřevo.
V roce 1929 předal Michal Stolař mlýn svému nejstaršímu synu Jaroslavovi a jeho manželce
Marii, která pocházela z nedalekého mlýna v Biskupicích. Syn Jaroslav v dalších letech dále
modernizoval svůj mlýnský podnik. V roce 1941 byl Jaroslav Stolař zatčen Gestapem na zákla-
dě ústního udání spoluobčana, odsouzen k smrti a popraven za sabotáž. Bylo stanné právo
a byl udán, že semlel lidem více, než na lístky měli dovoleno. Zůstaly po něm tři děti, z nich
i jedenapůlletý syn Luděk. Vdova Marie Stolařová poté mlýn provozovala sama až do začátku
50. let, kdy jí komunisté provoz zavřeli.
V následujících desetiletích byl zasypán náhon ke mlýnu, zrušen starý jez, byla provedena re-
gulace Olšavy a vystavěn nový stabilizační stupeň – jez, už na jiném místě.
Ihned v roce 1980, jakmile to komunistická legislativa dovolila, se Luděk Stolař, dávno dospělý
syn popraveného Jaroslava, celoživotní příznivec využívání vodní energie, pustil do vyřizování
příslušných povolení ke stavbě MVE.
Byl tak jedním z prvních v tehdejší ČSSR. Měl výhodu
v tom, že spolu se svou matkou desetiletí schovával na půdě nepoužitou Francisovu turbínu
od firmy Josefa Prokopa synové Pardubice, kterou jeho otec koupil za 2. světové války, ale
už ji nestačil zabudovat.
Druhou turbínu, která byla zasypaná v kašně již zaniklého mlýna,
vykopal a zrekonstruoval. Celá rodina poté ze svých celoživotních úspor vybudovala svépomocí
mikrozdroj MVE o instalovaném výkonu 28 kW, umístěný již u řeky, nicméně v historické
lokalitě s mnohasetletou historií a s použitím autentických historických vodních turbín.
V současnosti jsou ve strojovně elektrárny umístěny dvě turbíny, které dosahují celkového instalovaného výkonu 33 kW.
MVE ročně vyrobí průměrně kolem 0,121 GWh elektrické energie, což stačí k zásobení asi 50ti domácností.
