Skip to content

Žákova skála u Běloků EarthCache

Hidden : 6/9/2025
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
4 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Vítejte u mé další EarthCache! Tentokrát vás přivedu k zapomenuté skále u obce Běloky.

O lokalitě

Opuštěný lom se nachází na mírně vyvýšeném místě nedaleko obce Běloky. Těžil se zde silicit, hornina proterozoického stáří. Na stěně skály je vidět několik barevných variant buližníku, původně světle šedý až bělavý, ale vlivem oxidace železa má i načervenalé odstíny, zatímco organické látky způsobují tmavě šedou až černou barvu. Povrch horniny je hladký kvůli dávné mořské abrazí a místy se tu zachovaly fosfatické krusty.

Hornina je velmi stará a během své historie prošla několika deformacemi, což způsobilo její intenzivní rozpukání. Tyto pukliny byly ale později vyplněny bílými křemennými žilkami, a to v několika generacích. Nejčastěji mají pukliny směr severoseverovýchod–jihojihozápad. Na některých z nich se dají vidět železité povlaky a také striace, tedy rýhování, které ukazuje, že došlo k pohybu jednotlivých bloků buližníku vůči sobě.

Na vrcholu této skály se nachází vrstva křídových jílovců, které pravděpodobně pocházejí ze spodního turonu. Tyto jílovce obsahují zkameněliny, především ústřic, například druh Lopha diluviana, a i jiné mořské organismy.

Buližník (Silicit)

Ocitli jste se na dně starohorního moře, nedaleko vulkánů, kde s přispěním mikroorganismů vznikaly vrstvy tvořené oxidem křemičitým. Vytvořila se zde jedna z nejtvrdších a nejodolnějších hornin, které v české kotlině najdeme. Buližníkové skalní výchozy často díky své odolnosti vyčnívají v krajině jako nápadné výběžky potom, co okolní usazené horniny podlehly procesům zvětrávání. Na Zlatém kopci také najdeme limnické uloženiny stojatých vod. Ty tvoří slinité a pěnovcové uloženiny, ty ale nejsou předmětem této earthcache.

Buližníky můžeme nazvat šedé až černé horniny z českého proterozoika, neboli starohor. Setkáváme se zde tedy s nepřímým, lokálním názvem určité horniny - silicitu. Silicit je sedimentární, čili usazená hornina, která se skládá převážně z oxidu křemičitého. Nejčastěji ve formě křemene, chalcedonu nebo také opálu. Zajímavé je, že silicity nevznikají usazováním pevných částic jako jiné usazené horniny, ale jsou tzv. chemogenní. Přesný původ buližníků, neboli silicitů českých starohor se zatím nepodařilo dopátrat.

Silicit se dnes ve stavebnictví už nepoužívá, protože kvůli jeho tvrdosti se zpracovává velmi obtížně. Jako příměs betonu se nehodí, neboť obsahuje amorfní oxid křemičitý. Z něho by se časem mohly vytvořit malé krystalky, které způsobí jeho rozpraskání. Stavitelům v dřívějších dobách to ale nevadilo a na osamělých, tyčicích se buližníkových skalách zakládali na buližníku pevné hrady a hradiště. Příkladem může být hrad Radyně nedaleko Plzně. Buližníky, které jsou hodně čisté, by se daly využít pro výrobu skla nebo také odolné látky ferrosilicia.

Skalní mísy

Skalní mísy vznikají v důsledku selektivního zvětrávání horniny, kdy je materiál nerovnoměrně narušován a zvětralé částice jsou postupně odnášeny. Tento proces je kombinací mechanického, chemického i biochemického zvětrávání. Mechanické narušení horniny, způsobené například teplotními výkyvy (mrznutím vody nebo jejím zahříváním), vytváří vhodné podmínky pro další chemické rozpouštění minerálů, čímž dochází k prohlubování mísy.

Ve vyspělejších stadiích vývoje skalních mís se často formuje tzv. odtokový žlábek, který může být chybně označován jako žlábkovitý škrap. Tento žlábek odvádí vodu ze skalní mísy, čímž zrychluje destrukci jejího tvaru. Nejkompaktnější a tvarově nejvyvinutější skalní mísy se obvykle vyskytují v žulových horninách, ale také v klastických sedimentech, jako jsou pískovce České křídové tabule, kde je horninová struktura dostatečně soudržná pro udržení tvaru.

Kromě žuly se skalní mísy vyskytují i v jiných krystalických horninách, například v pegmatitech, kvarcitech, rulách nebo andezitech. V krasových horninách, zejména ve vápencích, se pak objevují obdobné tvary – oválné prohlubně označované jako kamenitza (nebo kamenice), podle slovinského výrazu „kamenica“. Tyto tvary svědčí o intenzivním chemickém zvětrávání v krasovém prostředí.

Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:

1) Vysvětlete, jaká hornina převládá na zdejším odkryvu a čím je způsobena zdejší pestrost jejích barevných variant.

2) Podrobně prozkoumejte odkryté skalní plochy v okolí úvodních souřadnic. Jak byste popsali zrnitost, strukturu a pevnost horniny?

3) V blízkosti vrcholu najdete skalní mísu ze třetího obrázku v listingu. Postupně do ní nalévejte vodu a určete její objem na základě množství, které jste spotřebovali.

4) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS se skálou na úvodních souřadnicích.

Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.

Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje -

Významné geologické lokality [online]. Dostupné z https://lokality.geology.cz/62 [cit. 09. 06. 2025]

Geologické mapy, List ZM50: 1223 [online]. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geo/ [cit. 09. 06. 2025]

Silicit (Buližník) [online]. Dostupné z https:/geomapa.lounovicepodblanikem.cz/ horniny/13.html [09. 06. 2025]

Skalní mísa [online]. Dostupné z https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Skaln%C3% AD_m%C3%ADsa [cit. 09. 06. 2025]

Additional Hints (No hints available.)