| 
Komplex opuštěných lůmků oblíbeného stavebního kamene - žehrováku. Vítejte u mé další EarthCache!
O lokalitě Přibližně 400 metrů východně od Turyňského rybníka se nachází lokalita Mrákavy, kde se těžil stavební kámen známý jako žehrovák, pojmenovaný podle obce Kamenné Žehrovice. Tento kámen představují světle šedé, béžové a nažloutlé středno až hrubozrnné arkózy a arkózovité pískovce, náležící do nýřanských vrstev kladenského souvrství karbonu. Hornina obsahuje tělesa o mocnosti 10–50 cm, často s valouny na erozních bázích a hojně rozptýlenými klasty (až 8 cm velkými), složenými hlavně z křemene, křemenců a tmavých neoproterozoických silicitů.
Svrchní vrstvy jsou výrazně nevytříděné, místy zvětralé a kaolinizované, s uložením převážně horizontálním či sub-horizontálním. Typická je horizontální, korytovitá a nízkoúhle šikmá stratifikace. Litologie s valouny a zachovalé textury dokládají sedimentaci v prostředí písčitých barů divočících sezonních toků během karbonu (astur–kantabr). Tyto sedimentární struktury umožňují rekonstrukci paleopodmínek v oblasti a přispívají k poznání dynamiky starokarbonských fluviálních systémů.
Lokalita má značný historicko-geologický význam díky těžbě sahající pravděpodobně až do 6. století, s doloženými písemnými zmínkami od dob Karla IV. Žehrovák byl použit při stavbě chrámu sv. Víta a dalších významných pražských památek, včetně Matyášovy brány, Národního muzea či Národního divadla. Kromě toho sloužil jako materiál pro stavby, podezdívky, zemědělské válce i mlýnské kameny. Těžba v oblasti definitivně skončila ve 40. letech 20. století.
Žehrovický pískovec Žehrovický pískovec, zvaný též žehrovák, je odolná hornina, která se těžila u Kamenných Žehrovic až do 20. století. Byl použit například při výstavbě pražské svatovítské katedrály (minimálně v letech 1372 až 1378) nebo při opravách Karlova mostu v Praze (prokazatelně od poloviny 17. století).
Pískovce jsou zpevněné psamity. Skládají se nejčastěji z křemenných zrn spojených různým tmelem (křemitý, vápnitý, kaolinický, železitý, jílovitý atd.). Barva pískovců se řídí většinou podle povahy tmelu. CaCO3 nebo kaolin dává pískovcům bělavé zabarvení, při obsahu Fe2O3 mají pískovce barvu červenavou, hydroxid Fe je zabarvuje do hněda nebo rezavě žluta, přítomnost glaukonitu způsobuje zelenavé zabarvení.
Technologické vlastnosti pískovců jako stavebního, sochařského, dekoračního kamene a i materiálu používaného pro výrobu brusů jsou závislé na tmelu. Tak např. jílovité pískovce špatně vzdorují vlivům povětrnosti, pískovce s křemitým tmelem jsou pevné a odolné vůči větrání. Nejvíce jsou u nás zastoupeny pískovce druhohorního stáří v České křídové tabuli. Velmi hojně jsou pískovce zastoupeny také v paleogénu karpatského flyše (vápnité, slínité a slídnaté pískovce), v beskydské křídě a v permu Českého masívu i Karpatské soustavy.
Sedimentární klasty Klastické sedimentární horniny jsou jedním z hlavních typů sedimentárních hornin a vznikají z usazenin fragmentů jiných hornin, které byly zvětrány, transportovány a následně usadily na zemském povrchu. Tyto fragmenty mohou být různě velké, od jemného písku po větší štěrk nebo kameny. V průběhu geologického času se tyto fragmenty usazují a postupně se zpevňují, vytvářejíce klastickou sedimentární horninu.
Klastické sedimenty jsou nezpevněné i zpevněné usazeniny vzniklé v různých prostředích, suchozemském, jezerním, říčním i mořském. Jsou složené z úlomků, které nazýváme klasty. Tyto úlomky vznikly především mechanickým, méně často i chemickým rozpadem původních hornin v oblasti zvětrávání. Klastické sedimenty se tvořily již v počáteční fázi vývoje pevné zemské kůry a vznikají i dnes.
Podle různých hledisek se klastické sedimenty dělí na sedimenty vzniklé na místě (in situ) a sedimenty přemístěné. Přemístěné sedimenty se dále klasifikují podle způsobu transportu – větrem, tekoucí vodou, pevninským nebo horským ledovcem a mořskými proudy. Dalším kritériem je převládající velikost částic, podle které je rozdělujeme na psefity, psamity, aleurity a pelity. V psefitech a psamitech se navíc rozlišuje typ tmelu, například karbonátový, jílový nebo z oxidů a hydroxidů železa.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly: 1) Vysvětlete, co je charakteristické pro žehrovický pískovec.
2) Podívejte se blíže na skalní odkryv na úvodních souřadnicích. Popište jeho strukturu a odhadněte, čím byla způsobena.
3) Prozkoumejte pískovec na Waypointu B. Pozorujte v něm usazené klasty a určete jejich průměrnou velikost.
4) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS buď na úvodkách, nebo na waypointu B. Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky. Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje - Významné geologické lokality [online]. Dostupné z https://lokality.geology.cz/3782?la=cz [cit. 08. 06. 2025]
Geologické mapy, List ZM50: 1223 [online]. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geo/ [cit. 08. 06. 2025]
Žehrovický pískovec [online]. Dostupné z https://cs.m.wikipedia.org/wiki/
%C5%BDehrovick%C3%BD_p%C3%ADskovec [cit. 08. 06. 2025]
Sedimentary rock [online]. Dostupné z https://www.britannica.com/science/sedimentary-rock [cit. 29. 05. 2025]
Klastické sedimenty [online]. Dostupné z https://eluc.ikap.cz/lekce/klasticke-sedimenty [cit. 29. 05. 2025]
 |