| 
Lokalita břidlic a prachovců karbonského stáří. Vítejte u mé další EarthCache!
O lokalitě Sedimentární horniny spodnokarbonského stáří představují hlavní složku geologického podloží v oblasti obce Pěnčice. Jsou součástí moravického souvrství náležejícího k moravsko-slezskému paleozoiku. V této lokalitě se vyskytují jílovité břidlice a jemnozrnné až středně zrnité prachovce. Jejich původ souvisí se sedimentací klastického materiálu, který se ukládal v hlubokomořském prostředí. Na tomto procesu se podílely především gravitační proudy, typické pro turbiditní facie.
Jedinečnost této lokality spočívá mimo jiné právě ve stáří horniny. S břidlicemi karbonského stáří se v terénu setkáváme jen zřídka, narozdíl od břidlic např. z období proterozoika.
Z geotektonického hlediska spadá území Přerova do moravskoslezské části Českého masivu. Moravické souvrství zde představuje významnou jednotku, jejíž vrstvy se rytmicky střídají a jsou patrné především v přirozených odkryvech nebo skalních výchozech. V důsledku jemného zvrásnění v minulosti dnes výchoz na úvodkách připomíná mořskou vlnu. Břidlice v této oblasti často vykazují výraznou deskovitou odlučnost, což přispívá k jejich snadnému rozpadu při zvětrávání. Výrazná vrstevnatá stavba horniny navíc poskytuje ideální podmínky pro její podrobný průzkum.
V hornině lze místy sledovat drobné tektonické poruchy a náznaky vrásnění. Nízká nasákavost, pevnost a poměrně nízká hmotnost ji činí vhodnou pro praktické využití, například ve formě střešních krytin, obkladových materiálů nebo dlažebních prvků
Břidlice a prachovce Geologické podloží Přerova a jeho okolí tvoří převážně sedimentární horniny karbonského stáří, náležející do paleozoické éry, které vznikly přibližně před 300 až 350 miliony let. Tyto horniny, zejména jílovité břidlice, prachovce a droby, byly uloženy v hlubokomořských pánvích v podmínkách aktivní tektoniky.
Jejich vznik je spojen s intenzivní sedimentací jemného klastického materiálu v prostředí, které se vyznačovalo vysokou dynamikou ukládání a následným překrytím dalšími vrstvami, což umožnilo jejich zpevnění a konzervaci do dnešní podoby.
Břidlice, jedna z nejčastějších hornin této oblasti, je jemnozrnná usazenina složená převážně z jílových a prachových částic, která se vyznačuje výraznou vrstevnatou strukturou. Tato struktura jí umožňuje se snadno štěpit na tenké destičky, což je způsobeno orientací minerálních zrn během diageneze. Z hlediska mineralogického složení břidlice obvykle obsahuje křemen, slídy (muskovit a biotit) a místy i andalusit. Barevnost horniny se pohybuje od šedé po tmavě šedou či černou.
Prachovec je rovněž hojně zastoupenou sedimentární horninou v oblasti karbonu a vzniká usazováním velmi jemného klastického materiálu s velikostí zrn mezi prachem a pískem. V karbonu se ukládal často v rytmicky se střídajících sekvencích spolu s droby a břidlicemi. Při následné regionální metamorfóze mohou prachovce přecházet v břidlice, a při vyšší míře přeměny dále ve fylity, které mají jemněji vyvinutou krystalickou strukturu.
Sedimenty a vrstvy Sedimentární horniny vznikají ze starších hornin, ať už vyvřelých, přeměněných nebo starších usazenin, které byly v průběhu času zvětrávány, rozrušeny na menší částice (klasty) a následně transportovány, především vodou. Tyto částice se usazují ve vodním prostředí, typicky v mořích, kde se postupně ukládají ve vrstvách. Po čase jsou tyto usazeniny zpevněny diagenezí do podoby tvrdé, kompaktní horniny, která je součástí sedimentárního cyklu hornin.
Typickým zástupcem usazených hornin v našem prostředí je břidlice, která vzniká ve vrstvách, jež mají deskovitý, podlouhlý tvar. Tloušťka jednotlivých vrstev se označuje jako mocnost a při opakovaném výskytu vrstev podobného složení hovoříme o souvrství. Vrstvy mohou být ovlivněny tektonickými pohyby, a proto se v geologickém terénu často vyskytují zvrásněné nebo jinak porušené, což svědčí o složitém geologickém vývoji oblasti.
Sedimenty mohou mít různé stupně zpevnění. Rozlišujeme nezpevněné (sypké) usazeniny a zpevněné (stmelené) horniny. Proces zpevnění probíhá za pomoci tmelu, který tvoří nejčastěji jemnozrnný jíl nebo minerály vyloučené při chemickém srážení, jako například křemen nebo kalcit.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly: 1) Vysvětlete, které horniny převládají ve zdejší lokalitě a z jakého pocházejí období.
2) Na základě vašeho pozorování na místě odhadněte, s jakou z výše zmíněných hornin se zde setkáváme.
3) Prozkoumejte horninu podrobněji a charakterizujte její zabarvení, strukturu a pevnost na dotek.
4) Na některých částech skalní plochy jsou odhalené vrstvy. Popište, zda je jejich mocnost rozdílná či nikoliv a zdůvodněte vaše tvrzení.
5) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS se skalním výchozem na úvodních souřadnicích. Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky. Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje -
Geomorfologické poměry města Přerova [online]. Dostupné z https://theses.cz/id/zzmkyz/
Diplomova_prace_/Diplomova_prace_Spacil.pdf [cit. 15. 06. 2025]
Geologické mapy, List ZM50: 2513 [online]. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geo/ [cit. 15. 06. 2025]
Iron rich rocks [online]. Dostupné z https://www.britannica.com/science/sedimentary-rock/Iron-rich-sedimentary-rocks [cit. 15. 06. 2025]
Prachovec, Atlas hornin [online]. Dostupné z https://atlas.horniny.sci.muni.cz/ sedimentarni/prachovec.html [cit. 15. 06. 2025]
Slate [online]. Dostupné z https://www.britannica.com/science/slate-geology [cit. 15. 06. 2025]
 |