Zveme vás na procházku rozsáhlými lesy přírodního parku Manětínská.
Trasa vede po lesních cestách. 26 tradičních keší a bonusová mysterka se nachází většinou v bezprostřední blízkosti lesních cest. Celková délka je cca 6,5 km.
Tématem série keší jsou nejtěžší prvky z kterých se skládá náš svět. U jednotlivých keší se můžete seznámit s uranem a 26 prvky které leží v tabulce za ním - tzv. TRANSURANY.
Uran (chemická značka U) je stříbřitě bílý kov, který je tvárný, kujný a velmi hustý. Je radioaktivní, v přírodě se vyskytuje ve sloučeninách. Prvek objevil v roce 1789 Martin Heinrich Klaproth a v čisté formě byl uran izolován roku 1841 Eugène-Melchior Péligotem.
Hlavní využití uranu:
-
Jako palivo v jaderných reaktorech, kde se využívá štěpnosti U-235.
-
Uranové soli se používají k barvení skla a porcelánu k získání žlutého, zeleného a oranžového zabarvení.
-
Výroba munice
Ochuzený uran (z U-238) se používá v kombinaci s wolframem jako součást kinetických protipancéřových střel.
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo,
budete jej potřebovat k odlovení bonusové keše 118 OGANESSON.
TRANSURANY
V současné době je známo 118 chemických prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi. Zbylé byly připraveny pouze uměle, jsou radioaktivní, extrémně nestabilní a jejich poločas rozpadu je velmi krátký.
Všechny transurany jsou připravovány uměle v jaderných reaktorech nebo urychlovačích částic. V urychlovačích jsou atomy jednoho prvku použity jako terč, který je bombardován paprskem atomů druhého prvku.
Rychlost paprsku musí být tak vysoká, aby při nárazu na terč byly překonány odpudivé síly jader atomů a došlo tak ke spojení letících a dopadajících částic. Výsledkem pak může být zvýšení hmotnosti atomů terče a vytvoření zcela nového prvku.
Zatím nelze očekávat žádné technické aplikace u prvků s vyšším atomovým číslem, než má plutonium (94). Ani ve vědě se tyto prvky nejspíš neuplatní, jejich výroba je časově náročná, a navíc se většina z nich rychle samovolně rozpadá. Nicméně vědce zajímají, chtějí totiž znát hranice stability atomového jádra, objasnit, kdy ještě bude po měřitelný časový úsek držet pohromadě poslední sestava protonů a neutronů a jak bude vypadat poslední prvek Mendělejevovy tabulky.
Použité zdroje:
cs.wikipedia.org
en.wikipedia.org
abicko.cz
