TL;DR
Středně náročná tradička na osice vedle polní cesty. Cesta sice není lesní, ale přesto se na ní nehrňte s žádným dopravním prostředkem vyjma jízdního kola. Sundávat budete PETku s drátěným okem z pahýlu větve necelých 6 m nad zemí. Vracejte ji prosím na původní místo; čtyři metry nad zemí je D2 a ne D3.
Topol osika
Topol osika, latinsky Populus tremula, je opadavý listnatý strom z čeledi vrbovitých, známý především svým charakteristickým třepetáním listů i za nepatrného vánku – díky zploštělým, dlouze řapíkatým listům. Má hladkou, šedavě zelenou kůru, která se u starších stromů může měnit v podélně rozpukanou. Osika dorůstá střední až větší výšky a přirozeně roste na vlhčích stanovištích lesů, luk a podél vodních toků. Je nenáročná na půdu a rychle se šíří díky bohaté tvorbě výmladků z kořenů. Dřevo osiky je světlé, měkké a lehké, s dobrou obrobitelností. V minulosti se využívalo například na výrobu sirek, krabiček, dřeváků či dřevoviny pro papírenský průmysl. Nevýhodou je jeho nízká trvanlivost ve vlhkém prostředí. V lidové medicíně se osika cenila pro protizánětlivé a antipyretické účinky – zejména pupeny a kůra, které obsahují salicyláty podobné těm v aspirinu.
Konec botanického okénka 🙂
Keš
Pokud přijedete autem, nechte ho na doporučených parkovacích souřadnicích. Nezajíždějte kam až vám cesta a možnosti vašeho vozidla dovolí, je tu riziko konfliktu s místními.
Nedaleko parkovacích souřadnic je také zastávka MHD, to kdybyste chtěli pokračovat někam dál na výlet.
Keš je běžná malá PET preforma opatřená 20cm okem z povrstveného drátu. Visí v necelých šeseti metrech na pahýlu větvičky trčící vedle jedné z větších rozsoch. Keš je biltema, takže zůstaňte pěkně pod stromem. Lézt po této osice se prostě nedá a přes okolní podrost není ani žebřík použitelný. Keš prosím vracejte na její místo a případné závady hlaste pomocí NM logu ("Potřebuje údržbu"). Když najdete keš níž než by odpovídalo D3, umístěte ji prosím aspoň do 5m výšky. Děkuji.