Chtěla jsem, aby moje první keška byla něčím speciální – a nejen proto, že je první.
Napadlo mě toto krásné místo, které jsem poznala úplně náhodou. Stejně náhodou, jako jsem poznala i ty úžasné lidi, kteří mě sem zavedli.
Odkládám si tu vzpomínku na jeden zářijový víkend.
V pátek večer mi volala kamarádka z práce: „Ahoj, jsme kousek od tebe, jedeme o víkendu Ploučnici. Nechceš jet s námi?“
Sjíždět vodu jsem s nimi nemohla, ale slíbila jsem, že se alespoň na chvíli zastavím.
V sobotu ráno jsem za nimi dorazila. Byla tam ona, pár jejích známých a jeden kluk přibližně v našem věku.
Část skupiny odjela převézt auta do cílové destinace, tak jsme já, kamarádka a on se šli projít. Během naší procházky jsme odlovili pár kešek. Pak jsme se vrátili zpět, já už musela domů, a oni vyrazili na vodu.
Odpoledne mi kamarádka napsala, jestli nechci přijet večer do tábora. Neváhala jsem ani minutu a vyrazila.
Myslela jsem, že dojedu až do tábora, ale závora byla zavřená. Auto jsem musela nechat na kraji lesa a vydala se asi 45 minut pěšky.
Večer byl moc fajn, ale nakonec jsem musela okolo půlnoci zpátky domů. Šla jsem druhý den do práce.
Celou neděli mi hlavou lítala myšlenka, na toho milého klučinu, ale neměla jsem na něj žádný kontakt – znala jsem jen jeho přezdívku. Zkoušela jsem ho najít mezi kamarádky kamarády, ale marně.
Večer se ale ukázalo, že zájem nebyl jen z mojí strany. Dal si tu práci a našel mně.
Pár dní jsme si psali a párkrát se i viděli. Zhruba za měsíc od prvního kontaktu, jsme sešli na tom samém místě a tentokrát jsem sjížděla vodu s nimi. A Nocovali jsme v tom samém tábořišti. Takže jsem se do tábora tentokrát dostala po vodě, a to byl asi nejlepší zážitek. Ten si ale nechám s dovolením pro sebe...
Tento človíček mi připomněl věci a aktivity, které jsem měla tak ráda, ale dávno na ně zapomněla.
Pro něj to byly běžné věci, pro mě vzkříšení krásných vzpomínek a starých koníčků.
Touto formou bych chtěla poděkovat za všechny společné zážitky – a doufám, že jich ještě pár bude.
Buď, prosím, pořád svůj a tak krásně střelený, jako jsi.
Nenech si od nikoho nic vymlouvat a neposlouchej jejich hloupé poznámky.
O kešce
Kešku jsem uložila právě na toto místo, protože jsme tu spolu zažili spoustu krásných chvil. Ať už jako parta nebo sami dva, tak třeba budete mít stejné štěstí. Přes tu je dětský tábor, tak buďte opatrní před mudly.
Prosba na závěr
Pokud zde plánujete nocovat, prosím, ukliďte po sobě.
Co jste si přinesli, zase si odneste.
Děkuji a přeji pěkný lov.
Vodáci - Ahoooooj!