Když se vydáš na procházku kolem Zelenečského potoka, můžeš si všimnout, že to není jen tak obyčejné místo. Voda šumí trochu jinak, kamínky jakoby byly poskládané s nějakým úmyslem a na některých místech cítíš jemnou vůni hub … nebo mycího prostředku?
Možná je to tím, že tady někde žije jeden zvláštní skřítek. Říká si Houbeles.
Není to obyčejný lesní skřítek. Tvrdí, že není bezdomovec, ale spíš všedomovec. Už bydlel pod smrkem, v dutině staré lípy, dokonce chvíli na půdě u jedné zapomnětlivé babičky. Ale tohle místo si oblíbil ze všech nejvíc. Proč asi?
Nachází tu všechno, co potřebuje – klid, vlhko, stín, a taky kačery. Těmi nemyslí jen ty, co mají GPSky a hledají krabičky, ale i ty opravdové, co k němu občas připlavou s kachňaty na návštěvu.
A houby? Ty Houbeles sbírá moc rád. Malé houbičky jí k večeři, větší používá na mytí nádobí, když si v potoce oplachuje svůj plecháček. A tu největší – no, tu použil jako sedátko (prkýnko) na svém oblíbeném místě, kde vysedává po většinu dne.
A kde Houbeles přespává? Inu… to je otázka.
Hádanka:
Když chceš zchladit nohou otok,
využij náš krásný potok,
tam je hub a les hustý,
a Houbeles – skřítek tlustý.
Chodí k němu kačeři,
houby jim dá k večeři,
a jeho kešku zdobí,
houbička na nádobí.
V přírodě má hody,
jí všechny lesní plody,
vyhýbá se sladkostem,
nejradši spí ... ......
Až se k tomuto místu dostaneš, dívej se pozorně a chovej se ohleduplně. Houbeles není rád, když někdo dělá rámus a plaší mu ryby. Pokud kešku najdeš, připiš mu pozdrav do logbooku, nakresli mu houbu nebo napiš, jaká je tvoje oblíbená – na jídlo nebo na mytí?
On si to rád přečte a možná ti přinese štěstí.