Park a zámek, LAB bonus Mystery Cache

Zámek Třeboň

Neodmyslitelnou součástí Třeboně je honosný renesanční zámek, rozkládající se na jihozápadní straně historického centra města. V těchto místech stával nejdříve panský dvorec, změněný na tvrz a později kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374. Nedlouho předtím koupili Třeboň Rožmberkové, kteří městu a jeho širokému okolí dopřáli náležitý rozvoj. Opevněné město dvakrát obléhali husité, naštěstí neúspěšně. V 16. století bylo Třeboňsko nejvýnosnější částí rožmberského dominia. Roku 1562 zachvátil město požár, který zasáhl i hrad. Vilém z Rožmberka proto pověřil Vlacha Antonína Ericera náročnými přestavbami starých budov na renesanční zámek. Tuto proměnu dokončil v době Petra Voka další významný architekt Dominik Cometta. Po smrti posledního Rožmberka (1611) zdědili zámek Švamberkové, kteří přišli o většinu majetku po osudové bitvě na Bílé hoře. Třeboňské panství daroval císař Ferdinand II. své vlastní rodině, ale o snadno nabytý majetek nikdo nepečoval a záchranou pro zámek je až přechod do rukou starobylého německého rodu Schwarzenberků, kteří jej získávají v roce 1660. Knížecí rod Schwarzenbergů vlastní zámek až do roku 1940, kdy jej zabírá gestapo. Počátkem dvacátých let, po první pozemkové reformě, Schwarzenbergové zámek opouštějí a poté slouží po několik let jako hotelové zařízení. Po válce v roce 1945 je nad zámkem zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn.

Vnější (velké) nádvoří zámku

Na velkém nádvoří je spousta pozoruhodných míst, například Schwarzenberský sál, kde se konají svatby, koncerty a divadelní, taneční a šermířská představení. U východní zámecké brány do Krčínovy ulice visí pamětní deska Johanna Georga de Hamilton, bravurního malíře proslulého olejomalbami s loveckými náměty a dokonale přesnými portréty koní a psů. Ve východním křídle u brány bydleli v letech 1586–1589 také slavní angličtí alchymisté John Dee a Edward Kelly, kteří zde laborovali pro Viléma z Rožmberka. Nejkrásnější ozdobou velkého nádvoří je kamenná kašna. Byla zhotovena v roce 1712 podle návrhu mistra českého baroka Pavla Ignáce Bayera. V průvodcích se dočtete, že se na ní objevuje motiv ze schwarzenberského znaku, hlava Turka, jemuž krkavec vyklovává oči. Tento znak dostal roku 1598 Adolf ze Schwarzenberka, děd Jana Adolfa I., za dobytí pevnosti Rábu v Uhrách. Symbol Turka je jasný a krkavec zde představuje jméno pevnosti, protože to se německy řekne Raabe.

Malé nádvoří zámku

Podle pověstí Bílá paní navštěvovala zdejší zámek Třeboň. Legenda praví, že vždy přicházela z tiché chodby v zadním traktu zámku, často večer nebo za úplňku. Místní lidé věřili, že její přítomnost přinášela ochranu a klid, a na rozdíl od jiných strašidelných postav se jí nebáli. Perchta zde byla vnímána téměř jako dobrá duchovní patronka rodu i místa. Dodnes se vypráví, že se občas zjeví ve své typické bílé róbě, tiše prochází chodbami zámku a někdy je prý cítit i vůně růží, její oblíbené květiny. Někteří průvodci tvrdí, že v nočních hodinách slyšeli lehké kroky, i když byly místnosti prázdné. Proslulá bílá paní se prý na třeboňském zámku zjevovala v bílých, černých nebo červených rukavičkách. Jejich barvou ohlašovala radostnou událost, neštěstí nebo požár.

Velké nádvoří je přístupné denně od 7:00 do 22:00 hodin. Malé nádvoří je přístupné během otvírací doby zámku.

Zámecký park

Zámecký park má od 2. poloviny 20. století charakter městského parku. Je tvořen vzrostlými porosty a solitérami pocházejícími z původních parkových porostů. Jedná se převážně o duby a lípy, dále javory, břízu a habr. Mezi významné a pozoruhodné dřeviny patří: dvojkmenný platan a habr proti vstupu do zámeckého nádvoří. V severní části parku zaujme dub s velmi vysokým kmenem (o obvodu 466 cm) a u výpusti rybníka Svět se nachází mohutná vrba bílá (Salix alba), dále např. bříza černá (Betula nigra), jedle Veitchova (Abies veitchii), "hadí smrk" (Picea abies ´Virgata´), zakrslý a pestrolistý zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata ´Variegata Nana´), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), pterokárye jasanoslistá (Pterocarya fraxinifolia) a javor ginnala (Acer ginnala). Zahrada okrasného charakteru začala vznikat v prostoru mezi třeboňským zámkem a hrází rybníka Svět koncem 16. století. Poté, co se roku 1602 do Třeboně přestěhoval poslední Rožmberk Petr Vok, došlo k rozšíření a významným úpravám zahrady. Nejstarší částí zahrady je prostor od rizalitu zámku vybíhajícího do parku k dnešní Sokolské ulici. Zde si Petr Vok z Rožmberka nechal vystavět veliký a nákladně vybavený dřevěný malovaný altán, tzv. lusthaus, pro konání zahradních slavností. Jeho dědicové Švamberkové zahradu rovněž využívali. Údajně zde chovali labutě, které byly jejich erbovním znamením. Po 2. světové válce, kdy tzv. Lex Schwarzenberg připravil rod o veškerý majetek ve prospěch československého státu, se parku mnoho péče nedostalo. Dokonce zde bylo fotbalové hřiště. První regenerace se park dočkal až v letech 1964–1967. Hlavní rekonstrukce proběhla v letech 1987–1995.

Návštěvní doba parku:

Bonus LAB

Vítáme Vás na bonusu k labkám Pacientská procházka po Třeboni, park a zámek. Labky se dají odehrát v aplikaci na Vašich mobilech. Labky naleznete zde:

https://labs.geocaching.com/goto/6b0f4c96-d5bd-4925-971a-fbedbeefa2d6

Po odlovení jednotlivých zastávek získáte indicie potřebné k odlovu finální schránky. Ty jednoduše dosadíte do vzorečku níže. K odlovu nebudete potřebovat nic speciálního. Jen pro odlov labek si dejte pozor na otevírací dobu parku a zámku. Na závěr Vám přeji hezký a úspěšný lov.

Vzoreček

N 49° 00. (B-D)(A+D)(C-A)

E 14° 46. (A-E-D)(C-E)(B/B)