Třeboň
Třeboň je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 22 km východně od Českých Budějovic, v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk. Žije zde přibližně 8 300 obyvatel. Je lázeňským a rekreačním městem, městskou památkovou rezervací a střediskem CHKO Třeboňsko. Třeboň má osm částí, z nichž šest (Branná, Břilice, Holičky, Nová Hlína, Přeseka, Stará Hlína) jsou vesnice přičleněné k městu Třeboň. Samotná Třeboň je rozdělená na Třeboň I a Třeboň II. Město je významnou památkovou a přírodní rezervací. Sídlí zde podnik Rybářství Třeboň - největší rybářství v Evropě, dále pak pivovar Regent založený roku 1379. Místní státní zámek je pravděpodobně pátým největším areálem tohoto typu v Česku. Bývalý augustiniánský klášter je perlou jihočeské gotiky. Působily tam rovněž "boromejky" jejichž představená sestra Marie nechala v roce 1885 zbudovat poutní křížovou cestu na blízké Dunajovické hoře.
Pivovar Regent
Pivovar Třeboň byl založen v roce 1379. V 15. století byl jedním ze tří třeboňských pivovarů. V průběhu středověku rostla jeho dobrá pověst a po roce 1698 se již ve vlastnictví knížete Schwarzenberga přestěhoval do bývalé rožmberské zbrojnice s vchodem z Trocnovského náměstí. Pivovar byl nesčetněkrát přestavován vzhledem k četným požárům, které původní budovu několikrát zničily (např. v roce 1781). Současnou podobu získal ve druhé polovině 19. století. Na začátku dalšího století už má sklady nejen v Čechách, ale i například ve Vídni či Lvově. Během druhé světové války byla výroba zcela zastavena a obnovena až po roce 1945. V té době také pivovar přechází z vlastnictví Schwarzenbergů pod Jihočeské pivovary, kde zůstává do konce roku 1988. Po privatizaci roku 1992 se pivovar stává součástí a.s. Jihočeské pivovary. V srpnu 2000 pak pivovar koupila akciová společnost Bohemia Regent. V roce 2013 byla na nádvoří knížecího pivovaru obnovena rozměrná kamenná „pivní kašna“ s výčepními kohouty na barokní kružbě a velkou piniovou (či chmelovou) kamennou šiškou na centrálním sloupu. Piva se vyrábí cca 80 000 hl ročně pod značkou Regent.
Augustiniánský klášter
Klášter vznikl v r. 1367, kdy Rožmberkové požádali pražské arcibiskupství o povolení přeměny třeboňské fary na klášter kanovníků sv. Augustina. Během dalších dvaceti let vyrostl na místě starého farního kostela gotický klášterní chrám sv. Jiljí. Touto stavbou Rožmberkové chtěli, aby se stala Třeboň centrum české vzdělanosti a kultury na jihu Čech, což se jim ve své době povedlo. Když za vlády Josefa II. došlo k hromadnému rušení klášterů, třeboňští kanovníci doufali, že zrušení uniknou, protože císař ještě r. 1784 potvrdil klášterní privilegia. Nicméně 16. listopadu 1785 se dostavila do Třeboně komise a přečetla zrušovací dekret. V následujících dnech byla pořízena inventura majetku kláštera a 16. dubna 1786 museli kanovníci klášter opustit. K severní straně kostela přiléhá jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou z konce 14. století, dochovanou v téměř neporušené podobě. Všechny čtyři stěny směřující do rajského dvora jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety. V chodbě nejvíce upoutají překrásné kružby gotických oken a nástěnné malby z konce 14. až 16. století. Do středu východního křídla křížové chodby se otevírá kaple sv. Jana Evangelisty, náležející k původnímu založení. Uprostřed křížové chodby je rajská zahrada se studnou. Nádvoří kláštera tvoří komplex budov většinou barokního slohu z 18. století. Výjimkou je budova s gotickou kaplí sv. Vincence, kterou nechal roku 1380 postavit Petr z Rožmberka. Kaple nejprve sloužila jako soukromá kaple Rožmberků a roku 1395 byla darována klášteru. (Dnes je kaple součástí schodiště bytového domu). Uprostřed klášterního nádvoří je kamenná kašna z konce 17. století. Zajímavostí je propojení kláštera s místním zámkem. Je to tzv. Dlouhá chodba, která vede přes Budějovickou bránu. V současnosti je zazděna. Klášter v Třeboni je chráněn jako národní kulturní památka.
Tylův domek
Jedná se o menší dvoupodlažní objekt postavený za městskými hradbami, který je společně se zahradou obehnán ohradní zdí. Dům vybudovaný v 18. století, je klasicistně upraven. Budova má stanovou střechu, v průčelí jsou dvě obdélníková okna a medailon připomínající J. K. Tyla. Ten je ozdoben stylizovaným girlandovým věncem s propletenou trikolórou v národních barvách. Domek stojí na pravém břehu Zlaté stoky v klidné Tylově uličce, která se nestala součástí městského okruhu a je určená pouze pro pěší. Josef Kajetán Tyl zde žil ve dvou místnostech společně se svou rodinou v lednu až březnu 1856. Pouze spodní místnost se však dala vytápět. Předpokládá se, že J. K. Tyl bydlel za hradbami i kvůli svým specifickým rodinným poměrům, neboť žil se dvěma ženami – s manželkou a její sestrou, s níž měl děti. A mimo centrum jeho rodina nebyla tolik vidět. Muzeum J. K. Tyla: V roce 1936 k 80. výročí Tylova úmrtí bylo v domku zřízeno muzeum. Zavřeno ale bylo již za okupace. Po válce se ho nepodařilo přes veškeré snahy obnovit.
Kostel Blahoslavené Panny Marie a sv. Jiljí
Původní kostel sv. Jiljí byl postavený v 2. polovině 13. století. Dne 22. května 1368 přišli do Třeboně na žádost Rožmberků Augustiniáni a ihned se dali do stavby kláštera a přestavby kostela na kostel klášterní. Do roku 1380 byla hotová křížová chodba s kaplí sv. Jana Křtitele a kostel. Kostel je postaven ve stylu vrcholné gotiky a zůstal ve stavu stavební neporušenosti až dodnes. V roce 1723 vypukl v Třeboni požár, který zničil téměř celé město a poškodil také kostel. Zřítila se klenba v presbytáři a požár zničil interiér kostela. Požár přečkaly fresky a socha Třeboňské madony. Nové řešení interiéru po požáru bylo svěřeno vídeňským umělcům P. Koeckovi (presbytář s hlavním oltářem) a J. N. Rottmayerovi (vlastní prostor kostela). Vídeňští umělci splnili svůj úkol na výbornou. Interiér kostela tvoří jednotný architektonický celek a je opravdu krásný. Při prohlídce je zřejmé, že při výzdobě kostela a kláštera se značně uplatnili jeho zakladatelé, kteří měli ctižádost vytvořit z Třeboně kulturní středisko, odpovídající významu rožmberského rodu. Svou náklonnost k třeboňskému klášteru projevili i tím, že si jej zvolili za své pohřebiště. Nelze však podceňovat ani umělecký smysl obyvatel kláštera. Augustiniánští kanovníci si byli vědomi, že umění je jedna z cest, která vede k Bohu. Věnovali proto záměrně značnou pozornost umění všude, kde se usadili. Výjimkou nebyla ani Třeboň. Z gotických uměleckých děl, zachovaných v kostele, je nejvýznamnější opuková socha Třeboňské Madony z doby kolem roku 1400. Velkou cenností jsou barokní varhany od Václava Patočky .Vznikly v dílně dačických Patočků ve 30. a 40. letech 18. století. Také akustika kostela je výborná, a proto se zde často konají koncerty, které bývají pro zúčastněné opravdu velkým zážitkem.
Bertiny lázně
Hojné zásoby slatiny z rašelinišť vedly v k založení třeboňské lázeňské tradice. Tato tradice sahá až do středověku, protože už v 15. století byly ve městě přístupné očistné lázně s lazebníkem a felčarem v jedné osobě. Po roce 1784 však městská lazebna u městského špitálu při kostelíku sv. Alžběty zanikla, a tak si museli milovníci očisty a léčby počkat až do r. 1861, kdy byly z podnětu fišmistra Václava Horáka, správce schwarzenberského velkostatku, zřízeny nové lázně na Zlaté stoce u Kollerovského mlýna. Novodobá tradice je spojena především s učitelem, kronikářem a váženým měšťanem, Václavem Huckem, který na svém pozemku u Zlaté stoky otevřel v květnu 1883 nové lázně. Hlavním motivem jeho velkorysého činu byla nemoc jeho dcery Berty, jejíž jméno nese moderní sanatorium i dnes. V roce 1975 přibyl k lázním Berta nový lázeňský komplex Aurora. Bertiny lázně se po roce 1989 vrátily do majetku města. Začala tím doba zásadní modernizace tohoto léčebného zařízení. Došlo k rozsáhlé přestavbě lázní, kdy byla rozšířena ubytovací kapacita, rekonstruovány slatinné provozy, vybudován bazén a další zázemí těchto lázní.
Krčínův sklípek
Krčínův sklípek je historický objekt, nacházející se přímo v hrázi rybníka Svět, vstup do sklípku je z Novohradské ulice, naproti Vinotéce Radka. Sklípek má dvě místnosti. V přední místnosti jsou k dispozici lavice s kapacitou cca 20 hostů.
Lázně Aurora
Hojné zásoby slatiny z rašelinišť vedly v k založení třeboňské lázeňské tradice. Tato tradice sahá až do středověku, protože už v 15. století byly ve městě přístupné očistné lázně s lazebníkem a felčarem v jedné osobě. Po roce 1784 však městská lazebna u městského špitálu při kostelíku sv. Alžběty zanikla, a tak si museli milovníci očisty a léčby počkat až do roku 1861, kdy byly z podnětu fišmistra Václava Horáka, správce schwarzenberského velkostatku, zřízeny nové lázně na Zlaté stoce u Kollerovského mlýna, zvané Bertiny Lázně. Malá kapacita lázeňských ústavů pro léčení revmatických onemocnění v poválečném Československu vedla k rozhodnutí rozšířit kapacitu lázní právě v Třeboni výstavbou nového lázeňského sanatoria. V roce 1975 přibyl k lázním Berta nový lázeňský komplex Aurora. Lázně Berta i Lázně Aurora používají jako hlavní léčebnou techniku slatinné koupele a zábaly, a dále pak bylinné, uhličité nebo perličkové koupele. Tyto koupele se využívají pro léčení poruch pohybového aparátu, revmatických chorob, poúrazových a pooperačních stavů a celkovou rekondici těla i mysli. Součástí rozsáhlé rekonstrukce ubytovacích pavilonů A a B Lázní Aurora byla i výstavba venkovního evakuačního výtahu se schodištěm na jižní straně budovy A. Díky svému architektonickému řešení a poloze se tak rázem stal velmi vyhledávanou atrakcí. A není divu. Ničím nerušený pohled na nádhernou třeboňskou krajinu z výšky 25 metrů, ať již ve dne, či při západu slunce, skutečně bere dech. Nelze se divit, vždyť jde o nejvyšší dostupný bod v Třeboni. Při pohledu z nejvyššího patra uvidíte třeboňskou věž na náměstí, špičku Schwarzenberské hrobky, Slepičí hory, panorama Novohradských hor, rybník Svět, rozsáhlý lázeňský park i Břilický rybník. Vyhlídka ze střechy i vyhlídkové plošiny u schodiště jsou přístupné stále, avšak skleněný panoramatický výtah se z bezpečnostních důvodů v době od 22 do 7 hodin zamyká. Po schodech však můžete vyšlapat kdykoliv. Vstup je zdarma.
Zrcadlové bludiště
Na ploše 250 m2 v malebné Rožmberské uličce, dospělým i dětem nabízí slušnou porci zábavy Zrcadlové bludiště. Najdete zde velké bludiště se 180 zrcadly a čirými skly, dětské bludiště (do výšky 120 cm) se 30 zrcadly. Nezapomněli jsme ani na 12 zábavných křivých zrcadel a několik kaleidoskopů. Bludiště má důmyslné počítačem řízené barevné osvětlení se stmíváním, umocňující efekt samotných bludišť.
Zlatá stoka
Zlatá stoka je umělý kanál dlouhý téměř 48 km, vystavěný v letech 1505–1518, ve většině délky uměle vyhloubený, částečně však vedený i v uměle navršeném zemním valu a zajištěný proti unikání vody. Vedení a podoba stoky jsou v podstatě neměnné už přes pět století. Zlatou stoku navrhl a z velké části realizoval Štěpánek Netolický. (V budoucnu změnu toku provedl snad jen Jakub Krčín, když v roce 1571 začal stavět rybník Svět. Koryto stoky převedl za východní hradby Třeboně a vyřešil křížení Zlaté stoky s novou Světskou stokou, kterou se odváděla voda do později stavěného Rožmberka.) Zlatá stoka odbočuje z řeky Lužnice u obce Majdalena blízko jezu Pilař, napájí a odvádí vodu ze zdejších rybníků a do Lužnice se vrací pod Veselím nad Lužnicí. Proplétá se mezi největšími rybníky Třeboňska (Opatovický, Svět, Káňov, Velký Tisý, Rožmberk, Koclířov, Dvořiště).
Třeboňské seníky
Třeboňské seníky jsou památkově chráněné seníky, které stojí volně uspořádané okolo jihočeského města Třeboň na Mokrých lukách, severovýchodně od historického jádra města. V letním období se do nich ukládalo seno a teprve v zimě, kdy podmáčená půda zamrzla, se sváželo do stavení. Tyto seníky jsou dokladem obhospodařování krajiny v minulých časech. Na některých z nich se dochoval letopočet z doby posledních Rožmberků ze 16. století. Od roku 1958 je soubor seníků památkově chráněn. Jsou zachovány v mnoha dílech malířů, spisovatelů i skladatelů lidových písní. „Zahrály“ si také v několika filmech, z nichž nejznámější je Pyšná princezna. S ukončením tradičního hospodaření v okolí Třeboně začaly seníky postupně strádat. Při povodni v roce 2002 byla řada z nich silně poškozena, další chátraly a rozpadaly se. Proto město Třeboň získává seníky od původních majitelů a stará se o jejich záchranu a regeneraci. Jeden z velkých seníků, tzv. Schwarzenberský seník u Zlaté stoky, byl zrekonstruován na penzion.
Bonus LAB
Vítáme Vás na bonusu k labkám Pacientská procházka po Třeboni, Zajímavosti. Labky se dají odehrát v aplikaci na Vašich mobilech. Labky naleznete zde:
https://labs.geocaching.com/goto/3624ca53-d639-4dc7-bc3e-04b4d1058100
Po odlovení jednotlivých zastávek získáte indicie potřebné k odlovu finální schránky. Ty jednoduše dosadíte do vzorečku níže. K odlovu nebudete potřebovat nic speciálního. Z místa je krásný výhled na celé město, tak si ho užijte. Jen mějte na paměti, že k finálce je omezený přístup od 7:00 do 22:00. Buďte při odlovu nenápadní, místo je dost navštěvované a frekventované. Věříme, že to zvládnete. Přejeme hezký a úspěšný lov.
Vzoreček
N 49° 00. (H-C)(B-G-D)(E+J)
E 14° 45. (A-K)(C-D)(F/F)