Poklad na plumlovském hradě
Je to už dávno, kdy na plumlovském panství žil hradní pán, který byl velmi bohatý. Současně však měl velký strach o svůj život a majetek. Bál se, že za války může být jeho hrad dobyt a on by mohl o vše přijít.
Dozvěděl se, že některé hrady mají únikovou cestu. Pozval tedy k sobě stavitele, kteří začali plánovat a kreslit, kudy, kam a jak únikovou cestu prokopat.
Na vlastní práci pozval kopáče z dalekých krajin. Často je střídal, aby nemohli místním lidem prozradit, co na hradě dělají. Trvalo dlouho, než byla štola vykopána. Začínala v konírně na nádvoří hradu a končila hluboko v lese.
Za švédských válek byl napaden i plumlovský hrad. Hradní pán poskládal svůj majetek do truhly a utíkal s ní přes nádvoří do konírny. Ale právě v tu chvíli byla dobyta hlavní brána a na nádvoří začali pronikat nepřátelští vojáci.
Hradní pán viděl, že nestačí doběhnout k únikové štole. Tak se rychle rozhodl a hodil truhlu do studny na nádvoří. Za chvíli již k němu přiběhlo několik vojáků a ubili ho k smrti.
Vojáci zkontrolovali studnu, ale ta byla příliš hluboká. Nechali tedy truhlu truhlou, vyplenili hrad i okolí, a táhli dál. A tak truhla dodnes leží v hradní studni a čeká na svého nového majitele.
(kráceno)
Josef Pálka, Pověsti z Plumlova, 2013
