Obojživelníci
Tato keška se nachází v blízkosti zastavení číslo 18 v rámci Vlastivědné naučné stezce. Jedná se tedy o stanoviště s obojživelníky.
Obojživelníci jsou obratlovci s proměnlivou tělesnou teplotou.Nedokonalé plicní dýchání doplňují tzv. kožním dýcháním, kterým se uskutečňuje 60-80% ( v době zimního spánku až 100%) výměny kyslíku a oxidu uhličitého. Pro obojživelníky je charakteristický nepřímý vývoj s larválním stadiem, který probíhá zpravidla ve vodě. Larvy, zv. pulci dýchají žábrami a jsou morfologicky i ekologicky odlišní od dospělců. Třída obojživelníků, ke které patří žáby, čolci a mloci, je nejvíce ohrožena. K hlavním příčinám jejich ubývání patří chemizace zemědělství, stavební činnost, redukce malých vodních ploch, mokřin a celkově znečištění vod a ovzduší. Pro svou citlivost na negativní změny životního prostředí jsou vhodnými bioindikátory stavu krajiny.
Při průzkumu obojživelníků v okolí Milevska v rámci celostátního mapování bylo z celkového počtu 19 druhů žijících v ČR zjištěno 11 druhů . Z žab je nejrozšířenější skokan zelený, ropucha obecná a kuňka obecná. Mezi vzácnější patří blatnice skvrnitá, ropucha zelená, rosnička zelená a skokan štíhlý. Z čolků je běžný čolek obecný, v menší míře se vyskytuje i čolek horský a velký.
K nejvhodnějšímu prostředí pro rozmnožování obojživelníků patří mělké zarostlé rybníky a tůně. Rybníky Boukal a Zlatina jsou významnými lokalitami, na kterých bylo zjištěno 7 druhů obojživelníků : Skokan zeleny a hnědý, kuňka obecná, rosnička zelená, ropucha obecná i zelená a blatnice skvrnitá .
Vytáhni mě opatrně, a pořádně koukej než někam šlápneš a zamaskuj mě tak jak si mě našel, a nepoužívej sílu ;)