Kříž na Stračím vrchu (u silnice na Mozolov) patří mezi nízké kamenné kříže, které jsou považovány za jedny z nejstarších volně stojící skulptur v Evropě. Většina křížů pravděpodobně souvisela se smrtí nějakého člověka a kříž jako pomník smířené viny měl vybízet k modlitbě za pokoj pro duši zemřelého.
O původu a významu nízkých kamenných křížů existuje několik teorií. Smírčí význam křížů jakožto důsledku právního aktu je řazen do období od středověku do 16. až počátku 17. století. Do té doby bylo totiž v případě zabití člověka možné kromě soudního potrestání též mimosoudní vyrovnání. Většinou se jednalo o finanční odškodnění ze strany provinilého vůči pozůstalým příbuzným. Při takovém postupu se uzavíraly tzv. smírčí smlouvy, jejichž součástí jakožto projevu kajícnosti provinilého bylo i postavení kamenného kříže. Zvyk stavět kamenné kříže se uchoval až do konce 18. století, kdy již rozhodně neměly význam smírčí, ale připomínaly většinou tragickou nehodu při práci, nebo na cestě.
Ke křížům se zpravidla váží pověsti a legendy. Na místě tohoto kamenného kříže jsou podle vyprávění pochováni Švédové, kteří zaútočili na nadějkovskou tvrz při svém tažení po bitvě u Jankova (1645) a byli odraženi. Původní kříž byl roku 1996 odcizen neznámým padouchem, repliku nechal zhotovit a věnoval obci pan architekt Jiří Jiroutek, bytem v Praze a na hájovně u Větrova.
