Krásnohorsko-milešovský zlatorudný revír
Mezi Krásnou Horou, Proudkovicemi, Podmoky a Milešovem je známo 5 hlavních rudních žil: sv. od Krásné Hory Brtevnická žíla, prozkoumaná ve stejnojmenném dolu, pak žíla Marie čili Krásnohorská, probíhající přes Krásnou Horu a otevřená z dolů Puš, Otto, Marie a Nová jáma. Jjv. od Proudkovic je prosledována Kobylská žíla štolou Emílií a z dolů Emílie, Jindřiška a Nová Jindřiška a v Milešově byla dobývána žíla Václav. Zlatorudný revír se nachází v geologicky velice kompaktním území Českého (žulového) plutonu. Zlato je zde drobně rozptýlené v hornině nebo je vázáno na žíly křemene. Zdejší ložiska byla poměrně vydatná a o jejich významu svědčí jak udělení královských privilegií, tak např. i Maxmiliánova listina z roku 1567, která uvádí, že česká královská koruna byla zhotovena ze zdejšího zlata. V pozdější době za vlastnictví západní části dolů Emanuelem Kittlem pak byl ze zlata z milešovských dolů vyroben řetěz pražského primátora. To už byl v druhé polovině 19. století cílem dobývání antimonit (sirník antimonitý Sb2S3), tedy ruda obsahující kov antimon a zlato bylo získáváno jako vedlejší produkt při zpracování antimonitové rudy v hutích.
důl Brtevník
Tento důl je na stejnojmenném vrchu (k. 460) asi 1,3 km ssv. od Krásné Hory. Sledovala se v něm Brtevnická žíla, dříve nazývaná Minetová a nepatrně také s ní rovnoběžná žíla Wangova. Dolové pole bylo zajištěno čtyřmi měrami a několika kutacími kruhy. Průzkum zde podnikal J. Wang, potom bratři Pollakové, asi od r. 1901 společnost pařížského bankéře M. Roseho, A. Busse, H. Jacoba a JUDr. V. Adama a v letech 1942-45 býv. protektorátní důlní správa. Brtevnická žíla je vysledována ze šachty na 3 obzorech ve hloubkách 48,4 m (1. patro), 72,2 m (2. patro) a 100,2 m (3. patro). U Selného potoka, 563 m západně od šachty ústí Brtevnická štola. Měla vést na 2. patro šachty, ale to se neuskutečnilo. Původně byla 131 m dlouhá, ale v r. 1943-4 byla prodloužena do cca 300 m. Přesné ukončení provozu nebylo dohledáno, předpoklad je kolem roku 1960. Z podrobného popisu dolu dále vyplývá, že při ražbě zde byl sledován především antimonit.
Na místě otazníku se nachází jáma dolu dle dokumentace starých důlních děl. Při obchůzce byla zjištěna poloha o zhruba 16 m severněji. Těžební jáma o profilu 5,00x5,00 m je zakrytá železobetonovou deskou s poklopem. Poblíž SZ rohu desky je odhalená mohutná betonová patka těžní věže. Deska je porostlá silnou vrstvou mechu. Respektujte prosím zákaz vstupu do vyznačeného prostoru. Okolní les je dosti divoký s bujným ostružinovým a kopřivovým podrostem. Vlastní uložení finálky je na vhodnějším místě s hezkým výhledem.
Jak na keš?
Při popisu šachet v tomo revíru hovoříme kromě zlata též o antimonu. Zaměřme se trochu na jeho využití. Antimon se jako kov používal a používá do mnoha slitin, kdy při malém množství zlepšuje vlatnosti původního čistého kovu nebo slitiny. Toho využil už vynálezce knihtisku Johannes Guttenberg v roce 1447 nebo 1448 a v době zdejší těžby pravděpodobně hlavně výrobci hlavní a ložisek.
Jako zajímavost lze uvést, že ze slitiny obsahující antimon byla odlévána dlouhá léta jedna známá soška. Její jméno by pro vás bylo moc jednoduché, ale co takhle název té slitiny? Zajímá nás název v originále. (syntaxe checkeru je cely-nazev)