Krásnohorsko-milešovský zlatorudný revír
Mezi Krásnou Horou, Proudkovicemi, Podmoky a Milešovem je známo 5 hlavních rudních žil: sv. od Krásné Hory Brtevnická žíla, prozkoumaná ve stejnojmenném dolu, pak žíla Marie čili Krásnohorská, probíhající přes Krásnou Horu a otevřená z dolů Puš, Otto, Marie a Nová jáma. Jjv. od Proudkovic je prosledována Kobylská žíla štolou Emílií a z dolů Emílie, Jindřiška a Nová Jindřiška a v Milešově byla dobývána žíla Václav. Zlatorudný revír se nachází v geologicky velice kompaktním území Českého (žulového) plutonu. Zlato je zde drobně rozptýlené v hornině nebo je vázáno na žíly křemene. Zdejší ložiska byla poměrně vydatná a o jejich významu svědčí jak udělení královských privilegií, tak např. i Maxmiliánova listina z roku 1567, která uvádí, že česká královská koruna byla zhotovena ze zdejšího zlata. V pozdější době za vlastnictví západní části dolů Emanuelem Kittlem pak byl ze zlata z milešovských dolů vyroben řetěz pražského primátora. To už byl v druhé polovině 19. století cílem dobývání antimonit (sirník antimonitý Sb2S3), tedy ruda obsahující kov antimon a zlato bylo získáváno jako vedlejší produkt při zpracování antimonitové rudy v hutích.
důl Zhoř
Tento důl se nahází na úpatí Zhořského vrchu v nadmořské výšce cca 425 m. O dolu nemáme v současné době téměř žádné informace. Jáma měla rozměry 5,00x4,00 m, hluboká byla cca 50 m a provoz byl ukončen dle evidence starých důlních děl ještě v 19. století. Zhruba sto metrů z kopce dolů od zaměřené jámy, se nachází i vstup do štoly. Vstupní otvor je malý a též zadělaný mříží. (děkujeme Seizovi za doplnění) Průzkum a těžba byly soustředěny opět nejprve na zlato a později na antimonit, stejně jako v okolních důlních dílech. Na zrudnění zastižené v dole Zhoř navazuje důl v sousedním Jamném (keš se připravuje).
Na místě otazníku se dneska nachází ústí těžní jámy zakryté poměrně "odvážně" ocelovou mříží s velkými oky, svařené z prutů betonářské oceli. Pozor na miláčky velikosti čivavy. Respektujte zákaz vstupu do uzavřené oblasti! Okolní les je velice prosluněný převážně borový, s částečnými výhledy do okolí. Především z mohutného odvalu svědčícím o rozsáhlé těžbě. Finálka se nachází nedaleko pod pěkným geoobjektem a není to tentokrát pařez, ale něco tvrvanlivějšího.
ves Zhoř
Malebná vesnička Zhoř je součástí města Krásná Hora nad Vltavou. V současné době je zde 24 čísel popisných, 10 čísel evidenčních a 31 obyvatel. Velká část upravených obydlí slouží k rekreačním účelům. Je tu úžasný klid uprostřed lesů nedaleko Kamýcké přehrady. Na návsi stojí pěkná kaple. Zde se doporučuje ponechat geovozidlo. K dolu sice vede cesta, ale je plná polomů a zcela nesjízdná i pro terénní vozy a jiná přibližovadla líných honibodů.
Jak na keš?
Při popisu zdejších dolů zde hovoříme kromě zlata též o antimonu. Zaměřme se trochu na jeho využití. Antimon se jako kov používal a používá do mnoha slitin, kdy při malém množství zlepšuje vlatnosti původního čistého kovu nebo slitiny. Toho využil už vynálezce knihtisku Johannes Guttenberg v roce 1447 nebo 1448 a v době zdejší těžby pravděpodobně hlavně výrobci hlavní a ložisek.
Jako zajímavost lze uvést, že ze slitiny obsahující antimon byla odlévána dlouhá léta jedna známá soška. Její jméno by pro vás bylo moc jednoduché (ostatně můžete si to vyzkoušet na sousedním dole Brtevník GCBA3XW) a tak se nyní podíváme po dalším využití, které moc dobře znáte. Tedy jak se technika vyvíjí, tak káčata už budou pomalu muset poprosit o radu rodiče. Nezbývá jen si vzdychnout slovy klasika JdC: "Ten pokrok! Kde se to zastaví!".
A není to tak dávno, kdy tyhle lesklé věci byly naprostá bomba a hit. Ostatně mnohé hity jsme si díky ním mohli kdykoliv pustit nebo opakovaně nahrát a to díky tenké vrstvě slitiny germínia, antimonu a telluru nebo slitiny stříbra, india, antimonu a telluru. Vzpomenete si na všechny 3 typy? (dle wiki a syntaxe checkeru je název1-název2-náz-ev3)