Fort Tafelberg
Tafelberg je permanentním fortem, vybudovaným v letech 1839 –1846 a je typologicky shodnou stavbou s fortem na Šibeníku. Tyto forty, které údajně nemají na území někdejší monarchie konkurenci, byly ještě stavěny podle projektu podplukovníka Emanuela Zitty. Pevnost byla vybudována na půdorysu pětiúhelníku, jehož vrchol je protažený do obdélné bašty, která směřuje k jihozápadu. Základna je zesílena protaženými půlkruhovými baštami a je orientována k městu. Kasárenský objekt je chráněn hlavním valem se zděnou eskarpou, kasematním valem a příkopem, přes který vede dřevěný most na Kamenných pilířích. Na vnější straně příkopu jsou střelecké kontragalerie a najdeme zde také systém protiminových chodeb. Začlenění fortu Tafelberg do obranného systému bylo takové, že jednotlivé samostatné pevnostní stavby byly postaveny ve vzdálenosti od jednoho do deseti kilometrů od starého bastionnového opevnění a jejich vzájemná vzdálenost činila 1 až 2 km. Celkem jedenáct fortů je v současnosti památkově chráněno a Tafelberg je jedním z nich.
Vojenský areál na Tabulovém vrchu tvořily celkem čtyři obranné linie. Ta první se ukrývala především pod zemí a tvořily ji naslouchací a minové chodby. Druhou a třetí linií byly valy, oddělené příkopem; přičemž vnitřní val je až 19 metrů široký, ve vnějším valu se nacházel vstup do labyrintu podzemních chodeb a stáje pro koně. V případě dobytí pevnůstky se posledním útočištěm – tedy takovým hradním donjonem – stával objekt zvaný reduit, v době míru kasárny (a dnes archiv FN). Přes reduit byl také jediný oficiální přístup do fortu, a to po dřevěném mostě od přístupové cesty z nemocničního areálu.
Jako kuriozita platí pro Fort Tafelberg to, že v prostorách pevnosti se natáčel film o pětici hochů, kteří si říkali Rychlé šípy. Další zajímavostí je, že se zde ukrývá údajně šest kilometrů dokumentů (tato jednotka se zřejmě používá pro lepší představivost běžného turisty) a některé z nich se musí archivovat až 150 let (poté možná budou zařazeny do prohlídkového okruhu jako historická listina).
Pevnost, na jejíž stavbu více než 300 dělníků údajně použilo asi deset milionů cihel, tedy využívá Fakultní nemocnice Olomouc jako svůj archiv (dost drahá sranda, když si vezmete, že náklady na stavbu fortu nakonec činily půl milionu zlatých) a běžně je turistům nepřístupná. Během Dnů evropského dědictví v roce 2012 a 2020 se však fort pro více než osm set obránců veřejnosti otevřel a tyto akce by do budoucna neměly být jednorázové. Vždyť téměř sedmdesátiminutová prohlídka a kilometrová trasa – včetně průchodu neosvětlenými chladnými hradebními chodbami (v jedné části jsou dokonce dvojpodlažní) - je více než atraktivní návštěvnickou možností, i když dnes Tabulový vrch již nechrání třiadvacet fortovních děl.
Snad se městu a nemocnici podaří opět zpřístupnit tyto prostory pro veřejnost a nejenom ve Dny evropského dědictví, Olomoucké muzejní noci nebo Noci vědců.