(původní cache GC4Q7EX již dosloužila, tato ji nahrazuje jinak a na novém místě - blíže k původnímu táboru)
Koncentrační tábor Poříčí
Mnozí možná ani netuší, že v místech dnešního sportovního areálu a stejnojmenné restaurace Olymp fungoval od roku 1942 tábor nucených prací a od roku 1944 koncentrační tábor pro vězněné židovské ženy a dívky.
Píše se 2. polovina 19. století a Alois Haase začíná v Haasově továrně (dnes výše zmiňovaný Olymp) mechanicky příst len. S 60 dělníky v roce 1847 zahajuje výrobu lněné příze. Po počátečních úspěších přichází lnářská krize v 60. letech 19. století a od té doby nastávají problémy s odbytem lnu až v roce 1938 dochází k likvidaci společnosti.
Haasova přádelnu lnu v Poříčí (1867). Na fotografii si můžete všimnout mostu. V jeho místech dnes stojí most nově postavený.
Nacistická okupace však neblaze poznamenala všechen život krkonošské oblasti. V 59 koncentračních, pracovních a zajateckých táborech umístěných od Vrchlabí přes Trutnov k Meziměstí bylo internováno na 22 000 lidí. Trutnovský koncentrační tábor se nacházel v areálu opuštěné části Haasovy přádelny. Od jara 1944 byl pobočkou koncentračního tábora Gross Rosen v Dolním Slezsku. Koncentrační tábor v Trutnově - Poříčí vznikl spojením dvou dřívějších židovských ženských pracovních táborů v Poříčí, které se nacházely v objektech zdejší Haasovy a Walzlovy továrny. Všechny násilně držené ženy, zatčené nejen z rasových důvodů, ale i pro odbojovou činnost, čekala dříve či později, až se pracovně a tělesně vyčerpají, smrt.
Koncentrační tábor v Trutnově - Poříčí, podléhající spolu s dalšími pracovními tábory na Trutnovsku velitelství SS v Trutnově v čele s obersturmführerem Ritterbuschem, sloužil jednak pro umístění asi 600 židovských žen (dvojnásobný počet původní kapacity tábora), jednak jako místo přechodného pobytu vězeňkyň. Byl i střediskem karantény. V prosinci 1944 se nacházelo v koncentračním táboře na 1 400 žen, které pak byly odtud transportovány do ostatních pracovních táborů. Počet vězněných v poříčském koncentračním táboře v roce 1944 narůstal příjezdy transportů z Osvětimi. Byly to převážně maďarské ženy. Pracovaly v trutnovském závodě AEG (Allgemeine Elektrizität Gesellschaft) při výrobě a montáži elektrosoučástek potřebných v továrnách na letadla. Židovské vězeňkyně pracovaly i ve Walzlově a Haasově továrně v Poříčí a Trutnově.
Haasova továrna v Poříčí - za 2. světové války koncentrační tábor. Pokud si na fotografii odmyslíte komín, silueta dnešní podoby areálu je velice podobná.
Ubytování (patrové palandy) ve starých továrních objektech bylo krajně nevyhovující. Jídlo nedostatečné a stále stejné - náhražková káva, řepný vývar, chléb, jehož porce se den ode dne zmenšovaly - koncem války činily 320 g denně, kousek margarínu a troška marmelády. "Eintopf" (jídlo z "jednoho hrnce") tvořila většinou řepa, zelenina, brambory - vše v nejhorší kvalitě a v minimálním množství. Chyběla sůl a vitamíny.
Pracovní týden sestával ze šesti desetiapůlhodinových pracovních směn. Připočteme-li cestu na pracoviště a zpět do tábora za každého počasí v nedostatečném oblečení, dlouhé, někdy i několikahodinové apely (nástupy před odchodem a po příchodu), pak skutečně nějaký volný čas ženám nezbýval.
Vězeňkyně nesměly s nikým mluvit. Za porušení tohoto zákazu, stejně jako mnoha jiných, např. za nedovolené využívání teplé vody v přádelnách k umytí hlavy a k praní prádla, následovaly tresty. Nadávky, rány bičem, udání k potrestání příslušníky SS.
O hygieně se nedalo vůbec mluvit. Nedostatek mýdla, teplé vody (ohřáté množství vody pro vězněné stačilo stěží jen pro část žen), zahmyzení, primitivní záchody ztěžovaly beztak těžký život uvězněných.
Pochod smrti v roce 1945 poznamenal - už na samém prahu svobody - koncentrační tábor další oběti z řad vězeňkyň. Část transportovaných vězňů z tábora Gross Rosen, hnaných 17. února 1945 přes Trutnov, přenocovala v táboře žen. Dali jim na tu noc k dispozici nevelkou místnost v přízemí. Přísný zákaz mluvit s vězni stál jednu z židovských žen, která neuposlechla, život. Byla zastřelena strážným SS.
Den osvobození nastal 9. května 1945. Po 16. hodině došlo před zraky žen koncentračního tábora k prvnímu setkání zástupců českého Trutnova v čele s majorem Líkařem s motocyklovými oddíly a motorizovaným dělostřelectvem Rudé armády. Trvale nám tuto chvíli připomíná pomníček před bývalou Haasovou továrnou.
Pomník před bývalou Haasovou továrnou na kterém stojí: "V těchto místech došlo 9. května 1945 k setkání sovětských vojsk 21. armády 1. ukrajinského frontu se zástupci českého Trutnova. Stalo se tak před zraky osvobozeného židovského koncentračního tábora, který se nacházel v prostoru dnešního N. P. KARA
Nádvoří koncentračního tábora v Poříčí v prvních dnech po osvobození (1945)
Počet mrtvých: I když vzhledem k mladému věku vězněných polských a maďarských žen (17-29 let) a k předběžnému výběru převážně zdravých pracovnic na nucenou práci (německé válečné hospodářství je nutně potřebovalo) nebyla úmrtnost v koncentračním táboře prokazatelně příliš vysoká, přesto patrně neodpovídají uváděné úřední údaje o počtu zemřelých (několik desítek) skutečnosti. Záznamy v matrice zemřelých Trutnova jsou velmi neúplné - mnohá úmrtí se vůbec neevidovala. Nikde také nebyly uvedeny ty vězeňkyně, které byly pro nemoc odváženy do osvětimských plynových komor, nemluvě už ani o těch, které umíraly na následky utrpení, slabosti a nemocí po válce, ať už bezprostředně po ní, např. tři židovské ženy v trutnovské nemocnici v roce 1945, a nebo později. Ty už statistiky nikdy nezachytí.
Pomník 41 židovských žen z koncentračního tábora v Poříčí na městském hřbitově Trutnov na které stojí: "Tvoříme řetěz kolem světa semena větrem rozvátá, čítáme dny, měsíce léta, čekáme, čas nám nechvátá. A potom vyjdem strašný řád na lebce lebku, s hnátem hnát a zařvet ve tvář lidem všem: my mrtví žalujem!"
Dnešní podoba pomníku na městském hřbitově Trutnov.
Jak na keš:
Keš hledejte na souřadnicích N 50°34.ABC ; E 015°56.DEF
A: Alois Haase začíná v roce 1847 s:
- 55 dělníky (A=9)
- 60 dělníky (A=3)
- 65 dělníky (A=1)
- 70 dělníky (A=2)
B: Tábor v Trutnově byl pobočkou tábora:
- Treblinka (B=1)
- Dachau (B=7)
- Buchenwald (B=8)
- Gross Rosen (B=2)
C: Převážně maďarské ženy pracovaly v Trutnově v závodě na výrobu součástek:
- do tanků (C=0)
- do letadel (C=9)
- do pistolí (C=4)
- do kanónů (C=5)
D: "Eintopf" (jídlo z "jednoho hrnce") bylo převážně tvořeno:
- řepa, zelenina, brambory (D=8)
- vepřové maso, brambory (D=5)
- suchý chléb, vývar (D=3)
- vařená kukuřice, brambory (D=1)
E: Který den zde byli ubytováni muži transportování z Gross Rosenu:
- 12. března 1945 (E=6)
- 17. února 1945 (E=1)
- 5. srpna 1945 (E=4)
- 19. ledna 1945 (E=2)
F: Při osvobození tábora stál v čele zástupců českého Trutnova:
- major Kučera (F=3)
- major Líkař (F=1)
- major Novotný (F=2)
- major Miller (F=4)