| 
Havlova skála není jen epickou vyhlídkou na meandr Berounky. Vítejte u mé další EarthCache!
O lokalitě Havlova skála, skalní ostroh nacházející se v malebné krajině nad řekou Berounkou poblíž obce Horní Liblín, je napadný skalní útvar. Patří do širšího celku zvaného Barrandien, který je známý hlavně prvohorními mořskými usazeninami, ale právě Havlova skála nabízí pohled do mnohem starší minulosti, do doby neoproterozoika, tedy období staršího než 541 milionů let. V té době byla dnešní střední Evropa součástí vulkanicky aktivního okraje prastarého kontinentu, a právě tehdy zde vznikly horniny, které dnes tvoří základ této skály.
Skála je složená především z bazaltů, andezitobazaltů a tufů, což jsou horniny typické pro vulkanickou činnost. Zatímco bazalty a andezitobazalty vznikly z lávy, která vytekla na povrch a rychle ztuhla, tufy jsou usazené ze sopečného popela, který byl vyvržen při výbuších. Tato kombinace svědčí o tom, že zde v dávné minulosti probíhaly nejen klidné výlevy lávy, ale i bouřlivé erupce. Dnes jsou tyto horniny součástí geologického podloží zapsaného v geologických mapách pod indexem 765 a tvoří pevný skalní ostroh, ze kterého je krásný výhled na meandrující Berounku.
Ačkoli není Havlova skála zařazena mezi významné geologické lokality, jde z geologického hlediská o atraktivní místo. Je jedním z mála odkryvů v této části Barrandienu, které dokumentují vulkanickou činnost před příchodem prvohorního života. Její tichá přítomnost nad řekou tak připomíná, že i zdánlivě obyčejné místo může nést stopy událostí starších než život sám.
Výlevné horniny Výlevné horniny vznikají tuhnutím magmatu, které se dostalo na zemský povrch. Mezi nejznámější zástupce těchto hornin patří bazalt, andezitobazalt a tuf. Každá z těchto hornin vzniká za trochu jiných podmínek a má odlišné složení i vzhled. Obecně se výlevné horniny vyznačují jemnozrnnou strukturou, protože magma chladne rychle na povrchu, čímž krystalky minerálů nestihnou narůst do větších rozměrů.
Bazalt (čedič) je šedá, tvrdá hornina, která se tvoří z málo viskózního magmatu bohatého na železo a hořčík. Většinou vzniká při klidném výlevu lávy (například při tvorbě rozsáhlých lávových plošin nebo štítových sopek). Bazalt má velmi jemnozrnnou nebo až sklovitou strukturu a často obsahuje minerály jako olivín, pyroxen a plagioklas. Díky své pevnosti a odolnosti se hojně využívá ve stavebnictví Andezitobazalt pak představuje přechodný typ mezi bazaltem a andezitem, s poněkud vyšším obsahem křemičitanů.
Tuf je na rozdíl od bazaltu a andezitobazaltu hornina vzniklá nikoli výlevem lávy, ale usazením vulkanického popela, sopečných bomb, prachu a dalších pyroklastických materiálů, které byly vyvrženy do ovzduší při výbušné erupci. Jeho složení může být velmi různorodé, v závislosti na tom, jaké materiály byly při výbuchu vyvrženy. Často ale obsahuje úlomky výlevných hornin i sopečného skla. Tufy mohou být pevné i velmi porézní a lehké, a často jsou snadno opracovatelné.
Signifikantní znaky
Ve zdejší lokalitě můžeme pozorovat hned několik důkazů o tom, že místní bazalty byly dříve tekoucí lávou. Mezi ty nejmarkantnější patří:
Polštářová láva => Známá také pod anglickým označením pillow lava, označuje charakteristické zaoblené až bochníkovité struktury, které vznikají při opakovaném rychlém chladnutí lávových proudů po jejich kontaktu s vodním prostředím. Tyto útvary se vyznačují hladkým až sklovitým povrchem a typicky se vyskytují v oblastech oceánských šířících zón.
Proudové uspořádání => Vzniká během tuhnutí lávy na povrchu Země, kdy je magma ještě částečně v tekutém stavu a pomalu proudí. Minerální složky (hlavně tmavé minerály jako pyroxeny nebo biotit) se během tohoto pohybu orientují jedním směrem, čímž vznikají „pruhy“ nebo proužkovaná struktura.
Textura => Bazalt má typicky jemnozrnnou až středně zrnitou strukturu, což odpovídá rychlému ochlazení lávy na povrchu. Pokud magma vychladne pomaleji pod povrchem, vznikají hrubozrnné horniny (např. gabro).
Vznik skalní věže
Skalní věže představují osamocené skalní útvary, které mají nejčastěji tvar štíhlých sloupů nebo hranolů. Vznikají postupným rozpadem hornin na okrajích skalních masivů či tabulových plošin, kde dochází k mechanickému zvětrávání a odnosu méně odolného materiálu. Při pobřežních lokalitách může jejich formování podpořit i mořská eroze. V extrémních případech tyto tvary přecházejí až do podoby tenkých skalních jehel.
Na území České republiky se tyto útvary hojně vyskytují zejména v oblastech s výskytem kvádrových pískovců české křídové pánve, byť v případě Havlovy skály tomu tak není. Výrazné skalní věže můžeme pozorovat v pískovcových oblastech jako jsou Děčínská vrchovina, Ralská pahorkatina nebo Kokořínsko. Významné lokality zahrnují Prachovské skály, Adršpašsko-teplické skály i Broumovské stěny.
Proces zvětrávání, jenž za vznikem těchto tvarů stojí, je přirozenou přeměnou hornin působením fyzikálních, chemických a biologických faktorů. Výsledkem může být rozpad horniny přímo na místě nebo její postupné odnesení erozními silami. Tento děj může trvat od několika let až po miliony let a často vede ke vzniku nápadně izolovaných geologických útvarů, mezi které patří právě i skalní věže.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly: 1) Vysvětlete, s jakými horninami se na Havlově skále setkáváme a popište, jak se sem dostaly.
2) Prozkoumejte výchozy v okolí vyhlídky. Jsou vlastnosti hornin (textura, struktura, pevnost apod.) všude stejné? Vysvětlete proč.
3) Na základě vašeho pozorování v terénu definujte, na kolika % plochy skalního masivu můžete pozorovat polštářovou lávu a proudové uspořádání (pojmy vysvětleny výše).
4) Vysvětlete, jak vznikla skalní věž na úvodních souřadnicích, definujte její rozměry a charakterizujte její tvar.
5) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS se skalním masivem na úvodních souřadnicích. Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje -
Basalt [online]. Dostupné z https:// www.britannica.com/basalt [cit. 26. 07. 2025] [cit. 26. 07. 2025]
Geologické mapy, List ZM50: 1231 [online]. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geo [cit. 26. 07. 2025]
Stratigrafie [online]. Dostupné z http://geologie.vsb.cz/GMT/HISTGMT/
textova%20cast/2.%20Stratigrafie.htm [cit. 26. 07. 2025]
Polštářová láva [online]. Dostupné z https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Pol%C5%A1t%C3 %A1%C5%99ov%C3%A1_l%C3%A1va [cit. 26. 07. 2025]
Výlevné horniny [online]. Dostupné z https://eluc.ikap.cz/lekce/vylevne-horniny [cit. 26. 07. 2025]
Skalní věž [online]. Dostupné z https://geography.upol.cz/soubory/studium/e-ucebnice/Smolova-2010/lexikon/strukturne_denudacni/skalni_vez.html [cit. 04. 07. 2025]
 |