Mezi Dobrou Vodou u Březnice, Myslínem a Stražištěm vznikla pěkná naučná stezka o výtvarnících působících v těchto končinách. Protože o ní moc lidí neví a protože vede celkem zajímavou trasou podél říčky Skalice, rozhodli jsme se vytvořit sérii keší, které vás touto stezkou provedou.
Sepsali jsme několik informací a doporučení v listingu první kešky, které by se mohly hodit na cestu: to mě zajímá!
Jako autor keší nejsem nijak spojen s autory a mecenáši naučné stezky, i když to podle přezdívky může budit dojem!
Jaroslav Panuška
1872 - 1958
Narodil se v březnu roku 1872 v Hořovicích. Když bylo Jaroslavovi osm let, pustil se do prvního akvarelu a v deseti letech tajně odjel malovat na Karlštejn. Po absolvování obecné školy studoval Panuška na nižším gymnasiu v Praze na Smíchově, kam se přestěhovali z Hořovic.
V roce 1889 byl přijat na Malířskou akademii v Praze, kde s několikerým přerušením studoval nejprve u prof. Maxmiliána Pirnera a poté u krajináře prof. Julia Mařáka v letech 1891 až 1898 s ročním přerušením z důvodu vojenské služby. V roce 1898 se oženil s Marií Sukovou.
Již na akademii začíná kreslit a malovat fantaskní a strašidelná témata, která jej nejvíce proslavila (Vodník, Příšera, Bludičky, Bezhlavý kůň, Hnízdo loupežníků, Čarodějnice, Duch mrtvé matky a další). Dvě příšery a jednoho vodníka vystavuje na členské výstavě Mánesa na jaře 1898 s „rozpačitou“ kritikou K. M. Čapka ve Světozoru. Podrobný rozbor Panuškovy tvorby z tohoto období poskytuje článek spolužáka Františka Kavána v Rozhledech (15. 7. 1898): „Práce jeho … překvapovaly nezvykle individuelní exotikou obrazotvornosti a obdivuhodnou jistotou novotvarů tak organicky s látkou sloučených v silný dojem.“
Po absolvování akademie maluje na mnoha místech v Čechách, mj. v Pojizeří, na Sedlčansku, Berounsku, Příbramsku a v jižních Čechách, několikrát navštívil i Balkán. Roku 1906 posílá do Londýna na výstavu obraz Pohled na Jindřichův Hradec. Vedle malby se věnoval i knižní ilustraci s fantaskními, strašidelnými a pohádkovými motivy. Zajímaly ho i staré hrady a hradiště a maloval výjevy z pravěku. Celoživotně se zajímal o archeologii
V okolí Lipnice nad Sázavou maloval již v roce 1908 a tam také roku 1921 přivedl spisovatele Jaroslava Haška. K jeho přátelům patřil i spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj a malíř Josef Lada. Roku 1923 zakoupil Panuška pozemek v Kochánově u Světlé nad Sázavou a začal na něm stavět jednopatrový srub s ateliérem. V roce 1926 vystavuje v Rubešově galerii v Praze svůj monumentální obraz Vítězství husitů nad křižáky na Běhání. V tomtéž roce se v Kochánově usadil s rodinou natrvalo a maloval především hrad Lipnici, vrch Melechov a motivy z okolí.
K jeho nejlepším krajinářským obrazům patří tajemné pohledy na rybníky, močály a tůně v tichém oparu raní mlhy nebo měsíčního svitu, pohledy do údolí ze skalnatých vrchů nebo valící se bouřková mračna nad krajinou. Barevná skladba jeho obrazů nevyhýbající se barvě černé a tmavě modré a založená na valérech barvy šedé, hnědé a olivově zelené je přirozeným protipólem jásavých barev malíře Oty Bubeníčka. Svojí typickou barevnou škálu doplněnou o okr uměl mistrovsky provázat i s barvou moře (např. Moře s tmavým nebem, Moře a skály a Fragment z Epidauru).
V letech 1898 až 1900 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a později od roku 1900 Jednoty umělců výtvarných. Roku 1955 byl jmenován zasloužilým umělcem.
Zemřel v 86 letech v Kochánově u Světlé nad Sázavou.
Další informace se dočtete na informační tabuli na výchozích souřadnicích.
Zdroje: česká Wikipedie
Obec Myslín
Myslín (německy Mislin) je obec v okrese Písek. Podle posledního sčítání lidu zde v roce 2021 žilo 88 obyvatel. Obec leží v údolí pod soutokem Vlčavy a Hrádeckého potoka pod vrchem Myslínkem (492 m).
V okolí obce se už kolem 10. století rýžovalo zlato. Ve 14. a 15. století náležela tvrz Myslín vladykům z Myslína. Roku 1532 Myslín získal dědictvím rod Loubských z Lub, který měl v držení až do roku 1679, kdy jej Eva Ludmila Loubská prodala knížeti Janu Kristiánovi z Eggenbergu. Tím byl Myslín připojen k orlickému panství. Roku 1719 orlické panství připadlo Schwarzenbergům. Jejich majetek se značně ztenčil v letech 1923–1924 v první pozemkové reformě z roku 1919, po vzniku Československé republiky. Myslínský panský dvůr se stal zbytkovým statkem a jeho vlastnické právo bylo vloženo na Československý stát.
V roce 1952 byla na vlastní žádost osada Stražiště oddělena od Myslína a přičleněna k obci Počaply. Roku 1987 došlo k připojení Myslína k Mirovicím. Od 1. března 1992 se stal Myslín opět samostatnou obcí. Od 13. května 2008 má Myslín obecní znak, jehož atributy odkazují na vladycké rody spojené s dějinami vesnice.
Obcí prochází modrá turistická trasa Dobrá Voda u Březnice - Mirovice nádraží a železniční trať Zdice - Protivín.
Wikipedie uvádí, že místní kronika uchovává zaznamenanou pověst:
Zdejší pán na tvrzi neměl žádného syna, na kterého by převedl majetek. Měl pouze tři dcery a nemohl se rozhodnout, která se stane dědičkou jeho majetku. Rozhodl se v zimním období pro soutěž. Vyhlásil, že majetek připadne té dceři, která doběhne nejdál od tvrze. Každá se vydala jiným směrem a na určené znamení závod skončil. Ale bohužel kvůli mrazu a zimě všechny vážně onemocněly. Po jejich dlouhém uzdravení nechal šťastný otec postavit v místech, kam dcery doběhly, troje boží muka jako poděkování za jejich záchranu.
Tato boží muka se dochovala dodnes, viz waypointy B1, B2 a B3.
Zdroje: česká Wikipedie
Cache: klasický PET polotovar s logbookem a tužkou. Protože na návsi bývá dost mudlů, je toto offset cache a finálka je schována na klidnějším místě. Více viz hint. Nezapomeňte si opsat hodnotu E.
Části série Výtvarníci březnicka:
Velký dík dremajzovi za korekturu listingu :-)
Changelog:
- 19. 08. 2025 - FTF - Evík a Jari
- 19. 08. 2025 - publikace listingu
- 05. 08. 2025 - založení listingu