Poutní kostel Nejsvětější Trojice na Božím vrchu západně od Verneřic byl postaven v letech 1732-33, rozšířen byl v r. 1735 o předsíň a dvě prostory při vchodu do ochozu, téhož roku byla postavena nedaleko i poustevna. V r. 1737 byla zřízena zastavení křížové cesty, odstraněná v 19. stol. Kostel byl byrokní centrální stavba, která byla obestavěná nižším, rovněž okrouhlým ochozem s malou obdélníkovou kaplí v ose a s širokou předsíní, která tvořila hlavní průčelí. Válcový střed byl členěn lizénovými rámci a segmentovými okny, na střeše s lucernou. Ochoz byl hladký s obdélníkovými okny. Průčelí se dvěma postranními pilastry, obdélníkovým portálem a čtyřmi obdélníkovými okny bylo zakončeno křídlovým štítem. Po stranách byla připojena průčelí ochodu s vchody. Nad štítem se nacházela polygonální vížka, nad bočními částmi sanktusníky. Ústřední válcový prostor se čtyřmi pilastry a římsou byl sklenut kupolí. Po stranách a za oltářem se nacházely obdélníkové, segmentem zakončené vstupy do ochozu a nad nimi segmentově zakončená čtvercová okna. Tento prostor býval takřka v celé šíři otevřen do plochostropé předsíně, v níž stávala dřevěná kruchta. Ochoz byl mírně hraněný, plochostropý, v jeho ose byla obdélníková plochostropá prostora.
Ze zařízení se po druhé světové válce zachovala pouze oltářní architektura (hlavní a dva boční rokokové oltáře). Obrazy a sochy byly zničeny. V ochozu byly zachovány poškozené hodnotné barokní sochy sv. Josefa, Jana Nepomuckého, Františka a světce-biskupa bez atributu (sv. Mikuláš?), dále byl zachován barokní krucifix a zbytky řezané rokokové kazatelny. Před kostelem stávala socha Kristus na Olivetské hoře z 19. století.
(Pramen: E. Poche a kol., Umělecké památky Čech T/Ž, Academia 1982)
Co dodat? Snad jen budu citovat kamaráda: to je tak, když něco 300 let funguje a pak to bolševik pošle za 3 hodiny k zemi... 
Finální souřadnice najdete ve 4. labce po zadání správné odpovědi, kdo půjde obráceně, tak se bude muset vrátit. 
