Přemýšlím : Jakou další keš v Přerově, od vodních mlýnů chci si dát pauzu, tak by to chtělo něco zajímavého. Jezdím po Přerově, dívám se kde by, co by, až se nápad dostavil.
V mládí u nás na vsi jsme měli hodně zájmů, sportu, ale někdy jsme zatoužili zajet jsi do města, za tzv. ,, kulturou ,, ano, do kina a že jich v tu dobu bylo. Kdo by neznal z mých vrstevníků, rozptyl plus, mínus pár let kino Oko, Jas, v Předmostí Panoramu, potom už novější moderní kino Hvězdu. V Panoramě jsem byl jen párkrát, přeci bylo nejdál, kino Jas nevím, asi ne, častější návštěva kina Oko, jeho poloha nejblíž nádraží byla výhodou. Po otevření Hvězdy už jen tam, přeci bylo o pár levelů výše než ostatní.
Nyní se vrátíme do minulého století, více než o sto let zpět, kdy do Přerova dorazil tento druh zábavy, odpočinku, relaxu.
Trochu málo z počátku :
I do Přerova v roce 1900 se dostal nový objev bratrů Lumiérových kinematograf. První představení se mělo uskutečnit 5.1.1900 v sále Pivovaru a mělo probíhat jen několik dnů. Pohyblivé obrázy měly obsahovat výjevy z války Angličanů s Boery a jiné obrázky. Prvním občanem v Přerově který se začal zabývat kinematografií byl školník Strojní průmyslové školy pan Rybka. Kolem roku 1901 si zakoupil vůz, projekční přístroj a vše ostatní a začal objíždět obce, ale po několika letech a stal se z něj obchodník. Další pojízdně kino bylo v roce 1904 na Loučkách a promítaly se zde podobizny osobností. První stálý kinematograf vznikl po roce 1910 v Havlíčkové ulici, kde jej zřídil pan Procházka, jmenoval se První stálý Elektro Biograf. Již v té době zajišťovala hudební doprovod živá kapela. První povolení pro kino Olympia bylo získáno v Jateční ulici. Další majitel biografu za pivovarem byl pan Watzula. Karel Číhalík začal stavět v roce 1913 v Havlíčkové ulici a také v roce 1913 byla stavba dokončena. Stavba stála 100 000 Kč. Kino dostalo název Olympia a první představení bylo 17.12.1913; jako první bylo uvedeno "Zkáza města Pompejí".
Kino Orania, později kino OKO :
T.Ševčíková a p. Arnošt Ernest Otáhal získali povolení k vybudování nového biografu vedle kaple sv. Jiřího. Sál byl postaven dle plánů p. Jonáče. Souhlas s provozováním kina byl vydán v roce 1912, kapacita kina byla 110 osob. Kino se jmenovalo Kinematograf Arnošta Otáhala Orania. V roce 1926 byla městská rada požádána o povolení k stavbě nového kina na Nám. Svobody pod názvem Orion.
Zde bych také uvítal další info, co jsi pamatuji, za zadními sedadly lože, 4 ?, nad tím balkon ?
Bio Sokol - Alfa, později kino JAS :
Sokol provozoval kino jen o sobotách a nedělích. Po postavení Sokolovny v roce 1936 se stávající sokolovna v Mostní ul. začala upravovat na moderní kino a bylo slavnostně otevřeno 24.4.1937.
Premiérovým filmem, který se v sobotu 24. dubna 1937 v novém kině hrál, byl československý film Velbloud uchem jehly, který režíroval Hugo Haas spolu s Otakarem Vávrou.
Přerovský obzor k této události napsal: „Šest biletářů a uvaděčů v uniformách vás obslouží, jak se sluší na representativní bio. Sedadel je 721, 180 na skvěle vyřešeném balkoně s šesti dvoumístnými ložemi pro milence, dole 457 míst, čtyři šestimístné lože a 28 nouzových sedadel. Krásná pohodlná křesla jsou všude stupňovitě umístěna, a to tak, že divák má průhled mezi hlavami před ním sedících diváků. Vítanou novinkou bude také kuřácký salon.“
Pro kino tak nastala téměř dvacetiletá éra, kdy u pokladen stály fronty. V lednu roku 1976 padlo rozhodnutí o trvalém uzavření kina v souvislosti s dostavbou moderního kina Hvězda, které zahájilo provoz 21. prosince 1976. Z kina Jas se na čas stala pobočka České státní spořitelny v Přerově, prostory zde nalezlo od roku 1979 také středisko tělovýchovného lékařství. Od srpna 1985 sloužila budova, určená k demolici, pro prodejnu obuvi. Odbor výstavby Městského národního výboru v Přerově rozhodl o odstranění stavby a 5. září 1988 se začalo s její demolicí.
Kino ČAS :
Po roce 1950 bylo také provozováno kino ČAS v budově vlakového nádraží, mělo kapacitu jen kolem 80 míst a provoz byl celodenní. Dopoledne bylo na programu hodinové pásmo filmů od týdeníků až po grotesky. Pak byla desetiminutová pauza a promítalo se znovu. Kino bylo velmi oblíbené hlavně v zimních měsících, kdy byly hlavně využívány první řady vzhledem k tomu, že se topilo v kamnech na pevná paliva, děti tam chodily za školu a důchodci posedět do tepla za cenu lístků, která činila korunu dvacet haléřů. Lidé kinu přezdívali „Blechárna“, protože si z kina občas kromě dojmů z filmu odnesli i blechy.
Dnes je v místech kina obchod Pont, dle starších kamarádů se chodilo po schodech dolů.
Kino Panorama v Předmostí :
Kino stávalo vedle základní školy v Předmostí, v bývalé Orlovně, vzniklo roku 1964. V kině se promítaly filmy do roku 1996 a od té doby byla opuštěná budova několikrát vyloupena. Vnitřní zařízení bylo ukradeno nebo zničeno vandaly. Město v minulosti učinilo již několik pokusů o prodej budovy, nakonec prodáno s vizí na přestavbu na nájemní byty.
Zde se mi podařilo získat jen něco málo informací, bohužel jsi už ani nevybavuji jak vypadalo, podle pár odpovědí na můj dotaz kde bylo, tak na ulici sportovní 1 vedle tenisového kurtu, byl bych rád za nějaké další info do logu. Děkuji.
Kino Hvězda :
V roce 1975 bylo slavnostně otevřeno kino HVĚZDA které je v současné době jediným kinem v Přerově. Budova kina byla postavena jako kryt CO, je podsklepena několika podlažími. Kino bylo při otevření vybaveno projektory na 70 mm projekci. Projektory byly jako jedny z posledních výrobků tohoto typu z Meopty Přerov. První rok se obsluha promítání dělila na dvě části, první část tvořila obsluha v kabině, druhou část jeden z promítačů, který obsluhoval hlasitost a přepínání strojů. 70 mm výroba filmů byla postupně rušena vzhledem k tomu, že manipulace při převozech byla velmi náročná a zvukový záznam měl více stop a byl magnetický. Postupně byly promítací stroje vyměněny za 35 mm MEO 5X. Mezi prvními filmy formátu 75 mm byly "Pád říše římské", "Le Mans", čs. "Vysoká modrá zeď" a další. První vedoucí kina Hvězda byl Antonín Rochla.
Kinosál má kapacitu 399 míst (včetně 15 dvousedadel) a bezbariérový přístup. V roce 2002 bylo vybaveno stereo zvukem, v roce 2009 digitalizováno, a v roce 2002 proběhla i výměna sedadel a modernizace interiéru. Město investovalo do digitalizace, 3D projekcí a technického vybavení (např. 4 mil. Kč investice, srovnatelná zařízení ve Zlíně a Olomouci).
Závěrem :
Ze všech klasických kin nám tedy zůstala jen Hvězda, na budově je už patrný zub času, taky už nám slouží neuvěřitelných skoro 50 let. Chtělo by to nemalou opravu.
Naposledy jsem navštívil kino, Hvězdu v roce 2023, poslední z filmů ze série o Indiana Jones - Indiana Jones a nástroj osudu.
Ke keši :
Bývá tu někdy i celkem zamudleno, ale při vystihnutí správného okamžiku se dá v pohodě odlovit.
Zdroje :
Informace především získány s laskavým svolením správce stránek WWW. ROSMUS.CZ