Šumavské hvozdy
Vítejte u dalšího dílu naší rodinné sérii věnované Šumavskému Královskému hvozdu, jeho obyvatelům, jejich životním podmínkám a královským privilegiím, územnímu a geografickému členění a nakonec také jedné místní historické památce. Tento trail zahrnuje sedmnáct kapitol, které na sebe tematicky navazují, podobně jako v samotném Šumavském Královském hvozdu, kde vše souviselo se vším – jak v přírodě, tak v životě lidí.
Většina z Vás Šumavu a její místa už jistě zná, přesto možná při plnění jednotlivých keší objevíte nové, dosud neznámé informace, nebo si osvěžíte zapomenuté. Pokud se rozhodnete projít tento trail osobně, budeme rádi, když navštívíte i popisovaná místa a tak osobně poznáte místní komunitu. A pokud byste měli chuť, obohatit si tuto cestu ještě o další nálezy, nedaleko této série se nachází keše našeho kamaráda Metal Breatha.
Na tvorbě této série se podílel celý rodinný spolek filda6, KatomadraTůmovi, jafi99, Han_ka a Maty15920.
Rád bych také poděkoval betatesterům. Jmenovitě Janě Eyr s Fifkas za betatest listingů a Anjelemu s jafi99 za betatest v terénu a pomoc při instalaci. Všem ještě jednou velmi děkuji za věnovaný čas a ochotu mi pomoci.
S pozdravem filda6.
Nezapomeňte u jednotlivých keší, vždy dočíst listing až do konce a zjistit si bonusovou indicii pro keš Šumavské hvozdy 18.
Šumavské hvozdy 6:
Královské rychty
Hojsova Stráž (Eisenstrass)
Bývalé sídlo jedné z rychet Královského hvozdu.
Nejvýznamnější památkou obce, která vznikla v 16. století jako hornická osada, je klasicistní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (1824 - 26), který vznikl přestavbou starší kaple Panny Marie Růžencové z let 1760 - 61. Je tvořen obdélnou lodí, do jejíhož západního průčelí je začleněna hranolová věž s pravoúhlým presbytářem se sakristií na severní straně. Celé západní průčelí i s věží je pobité šindelem. Oltář je z původní kaple od dešenického mistra Jakuba Brandta z roku 1762.
Památkově chráněná je též fara č.p. 1 z doby kolem první čtvrtiny 19. století.
Kostel v Hojsově Stráži
Na hřbitově jsou kříže z 18. století, vykované v místním hamru. Posledním jeho majitelem byl hamerník Ferdinand Denkschretz, který ještě v šedesátých letech pracoval v hamru v Městišti pod Pancířem a tradičním způsobem pálil v milíři uhlí. Jeho otec vystavoval výrobky hamru na Jubilejní výstavě v roce 1891 v Praze.
V polovině 19. století se obec dělila na Horní se 43 domy a Dolní s 35 domy volně roztroušenými. K roku 1910 se zde uvádí 132 domů s 754 obyvateli, z nichž se 23 hlásilo k českému jazyku.
V Hojsově Stráži fungoval také oblíbený pivovar, založený kolem roku 1850 zdejšími Králováky při dvoře č.p. 41 - Huishanslhofu. Pivovar zpočátku vařil černé pivo, podobné bavorskému. Nápoj se pomocí koňských povozů dopravoval po cestě zvané Bierweg na Můstek, Prenet, do Nýrska, Zhůří, Pajreku či Zejbiše. Pivovar byl uzavřen v roce 1946, část zařízení byla odvezena do pivovaru v Železné Rudě.
Jak na keš.
Všechny indicie hledej v listingu.
Ve kterém století vznikla obec. To je indicie A = ?
Jaké číslo popisné má památkově chráněná fara? To je indicie B = ?
Kolik domů měla horní Hojsova Stráž v 19 století? To je indicie C = ?
Kolik domů měla dolní Hojsova Stráž v 19 století? To je indicie D = ?
Jaké číslo popisné měl dvůr v němž fungoval zdejší pivovar? To je indicie E = ?
Finální souřadnice:
N49°12.(C-E)(B*4)(B+B) E013°20.(E-D-1)(D-A-A+4)(E-D+B+B)
N49°12.
E013°20.
Nezapomeňte si zjistit bonusovou indicii pro keš Šumavské hvozdy 18. X6 = rok uzavření zdejšího pivovaru podle tohoto listingu.