Šumavské hvozdy
Vítejte u dalšího dílu naší rodinné sérii věnované Šumavskému Královskému hvozdu, jeho obyvatelům, jejich životním podmínkám a královským privilegiím, územnímu a geografickému členění a nakonec také jedné místní historické památce. Tento trail zahrnuje sedmnáct kapitol, které na sebe tematicky navazují, podobně jako v samotném Šumavském Královském hvozdu, kde vše souviselo se vším – jak v přírodě, tak v životě lidí.
Většina z Vás Šumavu a její místa už jistě zná, přesto možná při plnění jednotlivých keší objevíte nové, dosud neznámé informace, nebo si osvěžíte zapomenuté. Pokud se rozhodnete projít tento trail osobně, budeme rádi, když navštívíte i popisovaná místa a tak osobně poznáte místní komunitu. A pokud byste měli chuť, obohatit si tuto cestu ještě o další nálezy, nedaleko této série se nachází keše našeho kamaráda Metal Breatha.
Na tvorbě této série se podílel celý rodinný spolek filda6, KatomadraTůmovi, jafi99, Han_ka a Maty15920.
Rád bych také poděkoval betatesterům. Jmenovitě Janě Eyr s Fifkas za betatest listingů a Anjelemu s jafi99 za betatest v terénu a pomoc při instalaci. Všem ještě jednou velmi děkuji za věnovaný čas a ochotu mi pomoci.
S pozdravem filda6.
Nezapomeňte u jednotlivých keší, vždy dočíst listing až do konce a zjistit si bonusovou indicii pro keš Šumavské hvozdy 18.
Šumavské hvozdy 4:
Starobylý zvyk svobodných sedláků
Umrlčí prkna a jejich zdobení
Umrlčí prkna připomínají velmi starobylý zvyk svobodných sedláků z Královského hvozdu v oblastech horních částí Šumavy (v někdejších rychtách Svatá Kateřina, Hamry, Hojsova Stráž a Zhůří), přilehlých území a Bavorského lesa, vyvolaný přírodními podmínkami zdejšího života.
V zimním období nebylo možné pro množství sněhu a vzdálenost hřbitovů pohřbívat zemřelé ihned na hřbitov do země. Mrtví byli pokládáni na hladce oříznuté prkno, na němž zůstávali - většinou v podsklepení nebo i v domácí kapli - až do doby, kdy sníh roztál a zesnulé bylo možné pohřbít. Těžký život na šumavských horách zapříčiňoval, že lidé umírali poměrně záhy.
umrlčí prkna
Mnoho rodin postihlo neštěstí v podobě úmrtí muže při práci v lese nebo při svážení dřeva, mladé ženy umíraly na popáleniny způsobené při sušení lnu nebo umíraly při porodu. Pokud někdo umíral doma, bylo zvykem ho položit na slamník, neboť v peřinách se prý umíralo těžce. Zemřelému se zatlačily oči, ještě než vychladl se oblékl do svátečního oděvu a podvázala se mu šátkem brada, aby měl zavřená ústa. Nebožtík se kladl na prkno mezi dvěma židlemi obličejem ke dveřím, ruce se zkřížily a svázaly růžencem. Když umřel někdo z členů rodiny, byl položen na prkno ozdobené symboly smrti a pestře pomalované, které bylo poté, co mrtvé tělo pochovali, opatřeno ještě jménem a daty narození a úmrtí zesnulého, nějakým odkazem či průpovědí ve verších a prosbou o otčenáš za duši nebožtíkovu, na horním konci bylo zahroceno a ve vztyčené poloze dolním koncem zaraženo do země, obvykle v blízkosti statku nebo při cestě, jdoucí kolem pozemků, často také pod nějakým krásným starým stromem, u kaple či polního kříže.
Nápis na každém umrlčím prkně začínal obvykle slovy, že „auf diesem Brett hat gelegen der ehrengeachtete" nebo „...die tugendsame N.N.“ atd. (tj. že „na tomto prkně ležel ctihodný" či „počestná N.N.“ atd.) Často vznikaly celé řady takových vztyčených umrlčích prken, z jejichž nápisů se dal pak vyčíst běh života a osudy jednotlivých členů rodiny během celého půlstoletí.
Prknům na nichž ležel nebožtík se přisuzovaly zvláštní vlastnosti.
(V jednom starém vyprávění z oblasti Rejštejna se hovoří o nesvědomitém truhláři, který z umrlčího prkna nedopatřením zhotovil vál na nudle pro nevěstu do její výbavy. Když se však nevěsta poprvé rozhodla vál použít, ten jí spadl na zem a když se ho snažila zvednout, nemohla ho unést a všechny nudle okolo něj začaly skákat a hopsat. Truhlář byl pak nucen vzít vál zpět a více již nedostal jinou práci a z kraje se odstěhoval.
O jiném truhláři se vypráví, že z prken, která prý dokonce ukradl od cesty, vyrobil postel. Kdokoli si pak do té postele lehl, zjevil se mu prý zemřelý, jemuž bylo prkno původně věnováno.
Nebo jistý mladík z Volar se vsadil, že v noci o " svátku všech mrtvých,"odnese z křižovatky umrlčí prkno a do rána na něm přespí. Ráno mladíka našel soused, byl zavalen prknem, které jej drtilo neuvěřitelnou silou k zemi. Chlapec byl k nepoznání. Za jedinou noc se z něho stala neduživá, vychrtlá a třesoucí se šedovlasá troska. Po zbytek života žil v chudobinci a stále přemílal nesrozumitelná slova, kterým nikdo nerozuměl.)
Výzdobou umrlčích prken se zabývali mnozí malíři a řezbáři a existovaly celé proslulé specializované dílny. Nejznámější byl Nýrský Wieder a Zippelius, jejichž signatura se na prknech objevuje nejčastěji. Tento zvyk zanikl na Šumavě po 2.svět. válce za dob totality.
pod Javorem
Zachovalá původní umrlčí prkna lze na původním místě spatřit již jen například u kapličky zasvěcené sv. Barboře a sv. Antonínovi, která byla vystavěna pro účely pohřbů dělníků - "barabů", kteří zahynuli při stavbě tunelu z Brčálníku na Špičák u Železné Rudy. Další dvě Prkna od Železné Rudy méně zdobná prkna, která stojí na původním místě, lze spatřit u cesty z Kochánova u Hartmanic k samotě Sova. Tato dvě prkna pocházejí z roku 1936 a 1939 a jsou posledními, která na české straně Šumavy, z mnoha původně v terénu osazených, zůstala.
Ten, kdo chce spatřit skutečně zdobná a zachovalá prkna se musí vypravit na bavorskou stranu Šumavy, kde stojí na mnoha místech u křížků, kapliček, na krajích lesů a pod starými stromy u samot. V Bavorském lese je totiž zvyk stále symbolicky udržován. Umrlčí prkna sloužila také poutníkům k orientaci, neboť se nápisy na nich vždy uváděly jméno nejbližšího dvorce či místa. Německý název: Totenbrett, Leichenbretter.
Jak na keš.
Všechny indicie hledej v listingu.
V kolika rychtách by jste nejčastěji mohli najít umrlčí prkna? A = ?
Kam se ukládali lidé umírající doma? Pokud do peřin B = 5; pokud na slamník B = 2; pokud na umrlčí prkna B = 7
Jakým směrem byl doma položen nebožtíkův obličej při položení na umrlčí prkno? Pokud směrem k místu kde vydechl naposled, pak C = 1; pokud směrem do kuchyně pak C = 0; pokud směrem ke dveřím pak C = 9
Nápis na každém umrlčím prkně začínal? „auf deisem …“ pak D = 3; pokud tam bylo „aut diesem …“ pak D = 4; pokud měl nápis začátek „ach to je sen …“ pak D = 6; pokud tam však bylo „auf diesem ….“ pak D = 1
Kde se nacházela nejznámější dílna, kde se umrlčí prkna zdobila? Pokud to bylo v Nýrsku pak E = 8; pokud to bylo v Železné Rudě pak E = 0; pokud to však bylo v Rejštejně pak E = 5
V blízkém okolí souřadnic N 49°11.793′ E 13°21.012′ se dvě umrlčí prkna nacházejí. Jak se místo jmenuje? Pokud je to kaplička svaté Barbory a svatého Antonína pak F = 7; pokud je to samota Sova pak F = 0
Finální souřadnice:
N49°(B-D)(B).(F)(F)(E) E013°(A-B)(F).(E-D)(C-A)(A)
N49°
E013°
Nezapomeňte si zjistit bonusovou indicii pro keš Šumavské hvozdy 18. X4 = rok nejstaršího umrlčího prkna v okolí této série, který je uvedený v tomto listingu.