Šumavské hvozdy
Vítejte u posledního dílu naší rodinné sérii věnované Šumavskému Královskému hvozdu, jeho obyvatelům, jejich životním podmínkám a královským privilegiím, územnímu a geografickému členění a nakonec také jedné místní historické památce. Tento trail zahrnuje sedmnáct kapitol, které na sebe tematicky navazují, podobně jako v samotném Šumavském Královském hvozdu, kde vše souviselo se vším – jak v přírodě, tak v životě lidí.
Většina z Vás Šumavu a její místa už jistě zná, přesto možná při plnění jednotlivých keší objevíte nové, dosud neznámé informace, nebo si osvěžíte zapomenuté. Pokud se rozhodnete projít tento trail osobně, budeme rádi, když navštívíte i popisovaná místa a tak osobně poznáte místní komunitu. A pokud byste měli chuť, obohatit si tuto cestu ještě o další nálezy, nedaleko této série se nachází keše našeho kamaráda Metal Breatha.
Na tvorbě této série se podílel celý rodinný spolek filda6, KatomadraTůmovi, jafi99, Han_ka a Maty15920.
Rád bych také poděkoval betatesterům. Jmenovitě Janě Eyr s Fifkas za betatest listingů a Anjelemu s jafi99 za betatest v terénu a pomoc při instalaci. Všem ještě jednou velmi děkuji za věnovaný čas a ochotu mi pomoci.
S pozdravem filda6.
Nezapomeňte u jednotlivých keší, vždy dočíst listing až do konce a zjistit si bonusovou indicii pro keš Šumavské hvozdy 18.
Šumavské hvozdy 17:
Technika v Královském hvozdu
Nesplněný sen o železnici na Čachrov
První úvahy o trasování železnice z Čech přes Šumavu do Bavorska probíhaly na základě mezistátní smlouvy z 21.dubna 1851 mezi Rakouským císařstvím a Bavorským královstvím a jedním z navrhovaných směrů byla trasa Praha - Plzeň – Klatovy – Železná Ruda. Následný vývoj ale realizoval spojení přes Domažlice a Brod nad Lesy v r. 1861 společností „České západní dráhy“.
Záměr projít Šumavou přes Klatovy znovu ožil v r.1862 i když k vyměřování trasy z Plzně do Klatov došlo až v r.1866 na základě zákona č.141, kdy obdržela „c.k. společnost Dráhy císaře Františka Josefa“ koncesi ke stavbě železnice z Vídně do Chebu s odbočkou do Klatov s možností pokračovat do Bavorska. Na jaře r.1867 se objevili „traséři“ i na Čachrově , Zejbiši a Zhuří. V té době ve spojení s obecním zastupitelstvy měst Klatov a Sušice aktivně vystupoval i statkář Jindřich Polland z Kunkovic podporovaný majitelem Čachrovského panství Petrem Kordíkem. Oba dva na svou dobu uvažovali velmi pokrokově a v železnici viděli nejen možnost rozvoje kraje ale i relativně levného vývozu svých výrobků, Kordík pak především známého čachrovského vápna.
Jindřich Polland byl členem deputace která ve Vídni usilovala o výstavbu železnice z Klatov do Železné Rudy a byli 25.února 1868 přijati náměstkem předsedy vlády hrabětem Eduardem Taaffem, ministrem spravedlnosti dr.Eduardem Herbstem, následující den i samotným ministerským předsedou knížetem Karlem Auerspergem. Další vídeňská jednání, již technického rázu o vedení železnice, proběhla s předsedou správní rady železniční společnosti knížetem Johannem Adolfem Schwarzenbergrem a generálním ředitelem rytířem Jindřichem Kogererem. Na začátku dubna 1868 proběhlo další trasování železnice z Klatov přes Běšiny, Úloh, Tvrdoslav, Čachrov, Zejbiš, Zhuří do Železné Rudy pod vedením inženýra Ludwiga Spiesse. Na celé trati měl být jen malý necelých 300m dlouhý tunel u Tvrdoslavi. Okolnosti projektu a přípravné práce k vedení železnice přes Čachrov byly nadmíru nadějné a tak Petr Kordík neváhal a začal s výstavbou nové kruhové vápenky pod Svinnou, která měla být s hlavní tratí spojena vlečkou z nákladiště Kunkovice. Rovněž přestavěl čachrovský zámek a zmodernizoval pivovar, aby zvýšil jeho roční „výstav“ a počítal i s vývozem piva po železnici. Stanice Čachrov měla být podle projektu situována u mlýna při cestě na Pozorku ( zde byla postavena elektrárna).
Jenže k výstavbě železnice podle předchozích dohod do Klatov nedošlo, a nová společnost “C.k.Plzeňsko-březenské dráhy“ , která obdržela 23.září 1871 předkoncesi pro stavbu železnice z Plzně do Klatov a Železné Rudy s vedením dráhy přes Čachrov nepočítala, dal přednost směru přes Nýrsko.
Statkář Jindřich Polland chtěl ještě tento nepříznivý stav zvrátit a na podzim r.1871 požádal Ministerstvo obchodu se společníky - stavitelem Karlem Schwarzem a Fantou o koncesi pro stavbu hlavní dráhy z Brodu nad Lesy přes Klatovy do Tábora a dále až na Moravu a současně o spojovací hlavní trať z Plzně přes Klatovy do Železné Rudy , trasovanou přes Čachrov. Zákulisní boj zájemců o koncesi byl dost nesmlouvavý a tak ve dnech 7. - 10. června 1872 proběhlo nové ohledání tras. Bohužel výsledek jednání byl pro Čachrov nepříznivý a rozhodnutí komise z 28.6.1872 se definitivně přiklonilo ke společnosti „C.k. Plzeňsko – březenské dráhy“ a tím i pro vedení trati na Železnou Rudu přes Nýrsko. Tato skutečnost pak byla potvrzena říšským zákonem z 13.11.1872 ex.č.19/1873 a následně potvrzena státní smlouvou mezi Rakousko-Uherskem a Bavorskem ze dne 30.března 1873.
Pro úplnost je nutno dodat, že vápenky z Čachrova a Svinné přesto vápno na výstavbu železnice dodávaly a to v letech 1885 - 1888 pro stavbu budov, propustků a mostů na trati Klatovy - Běšiny - Kolinec - Sušice - Horažďovice. Tato železniční trať je součástí tzv. “Českomoravské transversální dráhy“ a byla provozu otevřena 1.října 1888. Nejbližší železniční stanicí pro Čachrov jsou 6 km vzdálené Běšiny.
Poslední věcné spojení s železnicí se týká muzeální činnosti, kdy na Čachrově bylo otevřeno soukromé „ Muzeum železničních drezín “ spolu s krátkou tratí.
Jak na keš.
Všechny indicie hledej v listingu.
Ze kterého dne byla mezistátní smlouva na jejímž základě vznikli první úvahy o železnici z Čech na Šumavu. A = ?
Číslo zákona na jehož základě došlo k prvnímu vyměřování železniční trasy z Plzně do Klatov. B = ?
Který den byla přijata deputace náměstkem předsedy vlády. C = ?
Ve kterých dnech roku 1872 proběhlo nové ohledání tras. ( součet dat těchto dní, např. 15 + 16 + 17 ... ) D = ?
Jaká je vzdálenost nejbližší železniční stanice pro Čachrov. E = ?
Finální souřadnice:
N49°(A-8).(A+B+C+D+E+29)
E013°(C-E).(A+B+C+D+E+309)
N49°
E013°
Nezapomeňte si zjistit bonusovou indicii pro keš Šumavské hvozdy 18. X17 = jaký je podle listingu rok otevření železniční tratě mezi Klatovami a Horažďovicemi?