Šumavské hvozdy
Vítejte u dalšího dílu naší rodinné sérii věnované Šumavskému Královskému hvozdu, jeho obyvatelům, jejich životním podmínkám a královským privilegiím, územnímu a geografickému členění a nakonec také jedné místní historické památce. Tento trail zahrnuje sedmnáct kapitol, které na sebe tematicky navazují, podobně jako v samotném Šumavském Královském hvozdu, kde vše souviselo se vším – jak v přírodě, tak v životě lidí.
Většina z Vás Šumavu a její místa už jistě zná, přesto možná při plnění jednotlivých keší objevíte nové, dosud neznámé informace, nebo si osvěžíte zapomenuté. Pokud se rozhodnete projít tento trail osobně, budeme rádi, když navštívíte i popisovaná místa a tak osobně poznáte místní komunitu. A pokud byste měli chuť, obohatit si tuto cestu ještě o další nálezy, nedaleko této série se nachází keše našeho kamaráda Metal Breatha.
Na tvorbě této série se podílel celý rodinný spolek filda6, KatomadraTůmovi, jafi99, Han_ka a Maty15920.
Rád bych také poděkoval betatesterům. Jmenovitě Janě Eyr s Fifkas za betatest listingů a Anjelemu s jafi99 za betatest v terénu a pomoc při instalaci. Všem ještě jednou velmi děkuji za věnovaný čas a ochotu mi pomoci.
S pozdravem filda6.
Nezapomeňte u jednotlivých keší, vždy dočíst listing až do konce a zjistit si bonusovou indicii pro keš Šumavské hvozdy 18.
Šumavské hvozdy 2:
Obyvatelé Královského Hvozdu
Králováci - obyvatelé Královského Hvozdu
Na rozdíl od starých kronik, hovoří historické prameny o obyvatelích Královského Hvozdu teprve ve 14. stol. V roce 1314 dostávají od královny Elišky Přemyslovny, manželky Jana Lucemburského, první výsady, které z nich učinily svobodné poddané s právem vlastní samosprávy. Byli formálně podřízeni přímo králi, proto byli označováni jako Králováci. Historicky Královský hvozd označoval právně samostatné pohraniční území při česko-bavorské hranici od osady Svatá Kateřina na západě až po hranice českého státu s Pasovským biskupstvím (poblíž pramene Vltavy) na východě.
Záhy následovala i další privilegia - jednalo se o právo lovu a rybolovu, vaření piva, pálení kořalky apod. Kromě toho se mohli volně ženit, věnovat řemeslu, koupit a směňovat mezi sebou pozemky. Tato privilegia, obdržená podle starých pamětí za služby panovníkovi, byla však stanovena pouze ústně.
Teprve roku 1617 získali Králováci první písemné potvrzení svých práv. Od té doby si nechávali (podobně jako Chodové) svá práva potvrzovat od každého panovníka, který nastoupil na český trůn.
Na počátku 17. stol. prožíval Královský hvozd novou kapitolu svých dějin. Začala totiž nová vlna kolonizace šumavského pralesa, především vyšších horských poloh. Noví osadníci, přicházející především z Rakouska a Bavorska, dosídlili zároveň oblasti, vylidněné v důsledku třicetileté války. Tuto skutečnost podpořily také politické poměry v zemi, které po roce 1620 přivádí do Čech cizí, především německy mluvící šlechtu. Vytváří se tak protiklad mezi českou podhorskou oblastí a jazykově německým horským pásmem. Tyto národnostní poměry, které se udržely až do 20. století, však nehrály v tehdejší společnosti zásadní roli.
Díky svým privilegiím si převážně německy mluvící Králováci udrželi samostatné postavení s řadou svobod i po třicetileté válce. Nestali se běžnými robotujícími poddanými, jak tomu bylo na okolních panstvích. I nadále se nazývali „královskými svobodnými sedláky“ – „künische Freibauern“ a na své postavení byli patřičně hrdí. To také vyjadřovalo jejich heslo: „Niemands Herr und niemands Knecht, das ist künisch Bauernrecht“ (Ničí pán a ničí sluha, to je právo králováckých sedláků). Tento právní stav ukončilo období po roce 1848, kdy došlo k zrušení roboty a poddanství a Královský Hvozd jako správní území přestal existovat. Z královských poddaných se tak stali svobodní občané v dnešním slova smyslu. Tato změna však byla Králováky přijata s nelibostí - ukončila totiž jejich výjimečné postavení a pocit nadřazenosti nad jejich sousedy. Od této doby byli normálními obyvateli rakouského státu.
Hlavním zdrojem obživy Králováků bylo sklářství, těžba a zpracování dřeva, zpracování železné rudy, výroba papíru nebo chov dobytka. Pro svou vlastní obživu zakládali v horských oblastech zemědělské usedlosti. Obydlí sedláků se nacházela zpravidla uprostřed těchto pozemků. Kolem nich vznikaly postupně domky chalupníků – bezzemků, kteří pro sedláky pracovali. Tento ráz krajiny si Šumava uchovala až do konce 2. světové války.
Na rozdíl od zpracování dřeva, které bylo zdrojem obživy obyvatel po celém Královském Hvozdu, byly další činnosti vázány na naleziště surovin. Bylo tomu tak zejména v případě hamernictví, které bylo závislé na nalezištích železné rudy. Na králováckém území se hamernictví koncentrovalo především do údolí Úhlavy na území rychty Hamry, jejíž název byl od této činnosti odvozen.
Asi nejtypičtějším zaměstnáním Králováků bylo sklářství. Toto odvětví vyžadovalo vedle hojných nalezišť křemene enormní množství dřeva. První sklářští mistři přicházeli na Šumavu po roce 1400 z Bavorska přes Svatou Kateřinu, proto se první sklárny v Hvozdu objevily na jeho západní straně. Centrem této činnosti byla až do 20. stol především Javorná. Další významnou sklářskou oblastí bylo Železnorudsko a údolí Otavy pod Kašperskými Horami. Význam šumavského sklářství je nepřehlédnutelný – ze všech hutí, které v Čechách v 18. a 19. stol. pracovaly, jich byla polovina na území Královského Hvozdu.
Jak na keš.
Všechny indicie jsou v listingu.
Ve kterém roce získali obyvatelé Královského hvozdu první výsady. A = ?
Jak byla ze začátku stanovena privilegia. Pokud to bylo podepsanou smlouvou, pak B = 7. Pokud to bylo ústně, pak B = 1. Pokud se za každé privilegium platilo, pak B = 5
Měli Králováci svá práva napořád, nebo si je vždy nechali u nového panovníka potvrdit. Pokud je měli napořád, pak C = 28. Pokud je s každým novým panovníkem ztratili, pak C = 35. Pokud si je nechávali podepisovat každým novým panovníkem, pak C = 32.
Ve kterém století začala nová vlna kolonizace Šumavského pralesa. D = ?
Po kterém roce přestalo existovat správní území Královský hvozd. E = ?
Kolik bylo hlavních zdrojů obživy Králováků. F = ?
Finální souřadnice:
N49°(D-F),(E-A+307) E013°(C+F-D-B),(E-A+368)
N49°
E013°
Nezapomeňte si zjistit bonusovou indicii pro keš Šumavské hvozdy 18. X2 = po jakém roce se na Šumavě objevili první skláři.