Šumavské hvozdy
Vítejte u dalšího dílu naší rodinné sérii věnované Šumavskému Královskému hvozdu, jeho obyvatelům, jejich životním podmínkám a královským privilegiím, územnímu a geografickému členění a nakonec také jedné místní historické památce. Tento trail zahrnuje sedmnáct kapitol, které na sebe tematicky navazují, podobně jako v samotném Šumavském Královském hvozdu, kde vše souviselo se vším – jak v přírodě, tak v životě lidí.
Většina z Vás Šumavu a její místa už jistě zná, přesto možná při plnění jednotlivých keší objevíte nové, dosud neznámé informace, nebo si osvěžíte zapomenuté. Pokud se rozhodnete projít tento trail osobně, budeme rádi, když navštívíte i popisovaná místa a tak osobně poznáte místní komunitu. A pokud byste měli chuť, obohatit si tuto cestu ještě o další nálezy, nedaleko této série se nachází keše našeho kamaráda Metal Breatha.
Na tvorbě této série se podílel celý rodinný spolek filda6, KatomadraTůmovi, jafi99, Han_ka a Maty15920.
Rád bych také poděkoval betatesterům. Jmenovitě Janě Eyr s Fifkas za betatest listingů a Anjelemu s jafi99 za betatest v terénu a pomoc při instalaci. Všem ještě jednou velmi děkuji za věnovaný čas a ochotu mi pomoci.
S pozdravem filda6.
Nezapomeňte u jednotlivých keší, vždy dočíst listing až do konce a zjistit si bonusovou indicii pro keš Šumavské hvozdy 18.
Šumavské hvozdy 16:
Šumavské vrcholy
Můstek (Brückel) - 1234 nm
Nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu (1234 m n. m.), 7 km severně od Železné Rudy, který postupuje od Pancíře k Prenetu v délce 10 km nad údolím řeky Úhlavy (sbírá prameny na západních svazích Můstku u Brčálníku). Přes Můstek směřovala ve středověku od Pancíře k Zelené Lhotě tzv. Výšinná cesta. Můstek je jako celý hřeben zalesněn převážně smrkem, nad hranicí lesa je uměle vysazená kleč. Kolem vrcholu vede hřebenová cesta značená červeně, mírné stoupající a klesající, s výhledy na nápadně vystupující dvouhrotý vrchol Ostrého.
Hřeben Prenet, Můstek, Pancíř
V roce 1924 někdejší starosta z Hojsovy Stráže Michal Ernst nechal postavit chatu KČT na Můstku s rozhlednou vysokou 18 m. Po válce sloužila jako rekreační objekt ČSD. O vánočních svátcích, 26. prosince 1995 do základů vyhořela. Dnes je na jejím místě turistický přístřešek. Na současné podobě vrcholu se nejvíce podepsalo řádění orkánu v roce 2007. Na severozápadním svahu leží obec Hojsova Stráž, na severovýchodním svahu jsou malebná lesní zákoutí v místech bývalých Zadních Šmauz. Na východním svahu pramení Křemelná.
Nejpohodlnější příchod na vrchol je po červené značce od horní stanice sedačkové lanovky Špičák - Pancíř (3 km). Je možné také absolvovat nepříliš náročný výstup na vrchol z parkoviště Špičácké sedlo po modré k červené - celkem 5,5 km nebo náročnější výstup z Hojsovy Stráže 5,5 km po modré turistické značce.
Březník (Gunthersberg) - 1006 nm
Březník
Skalnatý vrchol s rozhledem nad městečkem Hartmanice - vrch ve vnitřním pásu Šumavy (1006 m n. m.). Na vrcholu skála sv. Vintíře a obnovená kaplička. Benediktinský mnich Vintíř zde trávil posledních pět let svého života. V roce 1040 zprostředkoval mír mezi císařem Jindřichem III. a Břetislavem I. Zemřel ve své poustevně v roce 1045 a byl pohřben v Břevnovském klášteře. Jako vzpomínka na jeho osobu byly na vrchol vytesány kamenné schody a nahoře postaven kříž a kovová socha. Z vrcholu je možné přehlédnout celý bývalý vojenský prostor Dobrá Voda s Pancířem v pozadí.
Původní kaplička na vrcholu Březníku (1006 m) u Hartmanic, která vznikla na místě poustevny mnicha Vintíře, byla v 50. letech armádou zničena. Znovu byla vystavěna v roce 1992, za přispění obyvatel Hartmanicka a členů spolku sv. Vintíře z bavorského Rinchnachu. Nachází se v těsné blízkosti Vintířovi skály, odkud je pěkný výhled na šumavské vrcholy směrem k česko-německé hranici.
Kaplička Svatého Vintíře
Vlevo při pohledu do kaple sv. Vintíře je umístěna kamenná deska, pod níž leží urna s popelem Josefa Karla Haška. Doktor Hašek byl významnou osobností politického a kulturního života. Jeho otce, jenž byl známým českým bankéřem a spolumajitelem Melantrichu, popravili nacisté. Doktor Hašek po něm převzal vedení bankovního domu a počátkem roku 1948 byl jako odborník na finance vyslán do Spojených států. Po únorových událostech roku 1948 se ale rozhodl, že v Americe zůstane. Rodině (i dcera Eliška Hašková, pozdější Coolidge pracovala v Bílém domě) se za ním podařilo emigrovat o rok později. Doktor Hašek se vlastní pílí vypracoval na viceprezidenta International Bank of Washington. Založil zde vzdělávací organizaci, byl aktivním členem Československé společnosti pro vědu a umění. V restituci mu byl vrácen rodinný majetek, do něhož patří i zámeček Kundratice, hájovna Pustina. Domů se trvale vrátil v roce 1998, zemřel v lednu 2001 ve věku 90 let.
Prenet (Brennet) - 1071 nm
Prenet (1071 m n. m.) je vrch nad Nýrskem, krajní bod Pancířského hřbetu (závěr hřebenovky Pancíř, Můstek, Prenet). Na vrcholu se nachází bývalý královácký dvorec, později přestavěn pro rekreační účely – horská chata a hotel.
V sedle stojí již od roku 1384 kaple sv. Kunhuty, poblíž bývalá poustevna. V 18. stol kaple přestavěna. Z Prenetu výhledy do údolí Úhlavy a na protilehlý masiv Ostrého.
První písemná zpráva o osídlení Prenetu pochází z roku 1040. Je spojena s vybíráním „prenetského cla."
Postupem let zde vznikala osadu, kteří sloužila jako odpočívka na obchodní cestě zvané Zwieselská nebo také horní cestě. S rozvojem obchodu a těžbou rud se osada stále rozrůstala.
V roce 1409 zde nechali Bohuslav a Racek z Janovic, páni na Riesenberku, postavit kapli svaté Kunhuty a dům pro celníka. Osada měla již několik statků a řemeslnických chalup. V roce 1666 uvádějí pozemkové knihy na Prenetu 5 dvorů, kapli a několik chalup.
Prenet
Kaple patřila nadaci pod Novou Kdyni. V roce 1785 byla přifařena k Zelené Lhotě. V roce 1850 byl Prenet a celou výměrou připojen k Hojsově Stráži. Osada čítala 6 dvorů a 16 chalup. Prenet patří dodnes k obci Hojsova Stráž.
V letech 1684-87 byla kaple nově opravena a byl v ní zhotoven nový oltář. Za první světové války byl zvon z kaple rekvírován a v roce 1929 byl nahrazen dvěma novými zvony.
Po odsunu německých obyvatel v roce 1946 byla osada zcela vylidněna. Kaple i dvory začaly pomalu chátrat. Z většiny staveb již nezbylo nic a stejný osud čekal i kapli.
Snahou občanského sdružení „Společnost Hojsova Stráž" je obnovit a zachovat tuto památku i dalším generacím. Z bohatého vybavení kaple se zachoval jen značně zchátralý barokní oltář z roku 1687 bez výzdoby. Zachoval se i oltářní obraz sv. Kunhuty, který byl uložen v Zelené Lhotě.
Pod kaplí se nachází i malá studánka, která má pověst léčivé vody. Blízko studánky stávala poustevna. Tato voda lákala poutníky z celého okolí do sedla pod Prenetem. Dnes zve turisty krásná příroda a příjemné posezení v horské chatě.
Hadí vrch - 1022 nm
Šumavský Hadí vrch ( 1022 m.n.m.),čnící nad malebným údolím divoké říčky Křemelné, patří v tomto pohoří mezi hory tak trochu výjimečné. Velká většina hor je většinou pokryta koberci lesů,i když v poslední době to také přestává platit. Značná část smrkových lesů se na Šumavě mění ve hřbitovy vybělených kmenů, které postupně také zanikají. Hadí vrch je jedna velká pastvina a jen při úpatí je lemován lesem.
Z vrcholu jsou kouzelné výhledy do všech světových stran a traduje se, že patří k těm nejhezčím v celém pohoří.
Celá staletí bývala na jižním svahu hory ves Zhůří.Po válce byli obyvatelé Zhůří většinou odsunuti a území zabrala armáda. V roce 1950 se ves s okolím staly dopadovou plochou tankových střel.
Hadí vrch
Na Hadí vrch je to nejblíže z parkoviště u osady Keply. Odtud se jde po modré přes Kepelské mokřady (946 m), přírodní rezervaci o rozloze 67,9 ha, která je prameništěm vodních zdrojů a výskytují se zde i orchidejovité rostliny, až pod vrchol hory a některou z pěšinek nebo přímo po louce se vpravo po několika stech metrech dojde na vrchol.
Odměnou je pak fascinující výhled z Hadího vrchu na některé dominanty Šumavy - Velký Javor (1456 m), Ždánidla (1308 m) či Poledník (1315 m). Je to poměrně plochá planina a vrchol označuje červenobílá tyč.
A hadi? Těch se bát opravdu nemusíte. Pouze dobří a zkušení pozorovatelé je mohou na Hadím vrchu a v jeho okolí zahlédnout.
Křemelná (Kiesleiten) - 1125 nm
Nejvyšší hora Hartmanicka byla zároveň nejzápadnějším místem bývalého kašperskohorského zlatorudného revíru. Zlatonosná ruda se zde těžila povrchovým způsobem (pinky) nebo hlubinným způsobem. Největší rozmach těžby zlata byl ve 14. - 16. století. Na svazích hory Křemelné jsou ještě dnes patrné stopy po těžbě zlata a křemene pro okolní sklárny (ty nejhlubší jsou kolem severního, nižšího vrcholu hory, ta největší je asi 50 metrů dlouhá, její šíře se pohybuje od 3 do 10 metrů a hloubka, kam je možné vidět, je přes 10 metrů, ale budou zřejmě daleko hlubší ), které byly součástí téměř každé okolní vesnice. V již nepoužívaných šachtách se sníh drží mnohdy až do léta, proto si vysloužily název "Sněžné jámy".
hora Křemelná
Některé ze skláren pracovaly ještě počátkem 20. století. Vyrábělo se zde bílé, barevné a duté sklo, byly zde brusírny a zrcadlové hutě.
Hora Křemelná je jedinou horou v České republice nesoucí zároveň pojmenování po E. T. Setonovi, který významně ovlivnil vznik skautingu a woodcraftu.
Na vrcholu je mohyla, kterou zde Liga lesní moudrosti zbudovala v roce 1990. Největší podíl na akci měl Ladislav Vodák ze Sušice, mimo jiné woodcrafter, který se podílel na koncepci CHKO Šumava a pozdějšího vzniku národního parku.
Na jejím jižním svahu se nacházela bývalá královácká rychta Stodůlky vysídlená a zničená v 50.letech 20.století.
Po zřízení vojenského újezdu Dobrá Voda, sloužil vrch jako dopadová plocha tankové střelnice.
Oblík (Steiningberg) - 1224 nm
Oblík (německy Steiningberg) je hora v pohoří Šumava v oblasti Kvildských plání, v povodí Vydry. Nachází se v katastrálním území Prášily zhruba 4,5 km jihozápadně od Srní. Je to výborné rozhledové místo.
Místními obyvateli je také označován jako „Pařezák“.
hora Oblík
Turistická stezka (žlutá) vede na Oblík od západu z rozcestí Za Oblíkem (1150 m). Na toto rozcestí se lze dostat z Modravy přes Javoří Pilu, ze Srní přes Zelenou horu nebo z Antýglu a Rokyty přes Tříjezerní slať.
Oblík je jedním z nejlepších šumavských vyhlídkových vrcholů. Kruhový výhled umožňuje vrcholová skála na dříve odlesněné plošině (důsledek kůrovcové kalamity a polomů). Dnes zde však roste nový les a výhled bude do několika let zakryt. Z Oblíku jsou vidět na západě Poledník, na severu Kašperk, Srní, na východě Huťská hora, Boubín, Černá hora, na jihu Velká Mokrůvka, Luzný, Roklan.
Na jižním svahu u Javořího potoka se nachází Javoří pila (1030 m), kde do roku 1950 stávala hájenka s hostincem U Tetřeva. Po roce 1950 zde byl postaven Objekt 6. roty 7. brigády Pohraniční stráže. Dnes je tu pouze turistické rozcestí a jsou zde sotva patrné základy dřívějších staveb.
Velký Falkenstein (Grosser Falkenstein)
Velký Falkenstein (německy Grosser Falkenstein,česky též Sokolí kámen) je šumavská hora ležící asi 3 km od česko-německé hranice v Národním parku Bavorský les, respektive v jeho později vyhlášené západní části (vyhlášeno 1997).
Jde o rulový masiv, z jehož obou vrcholů se naskýtá půlkruhový výhled do údolí Řezné, na vrcholy Roklanu i na Velký Javor, za dobré viditelnosti i Bavorské Alpy. Na Velkém Falkensteinu se nachází chata, která byla postavena v roce 1932 sdružením lesníků a dnes poskytuje občerstvení s možností ubytování (využití při vícedenních túrách) a kaple,která je zasvěcena Sv. Františku. Byla postavena v roce 1987 přírodním parkem „Naturpark Bayerischer Wald“.
Vrcholová skála je ozdobena křížem, jehož skleněné jádro je dokladem zdejší sklářské tradice.
velký Falkenstein
2 km od vrcholu se nachází rokle Höllbachgspreng se zajímavou přírodní vegetací a vodopády. Další kaskády se nachází na severozápadním úbočí – Steinbachfalle. V oblasti Falkensteinu se nachází také mnoho lad (schachten). V lednu 2007 bylo okolí hory silně postiženo orkánem Kyrill.
Podél turistické cesty je několik informačních tabulí, informujících o působení kalamit na les a jeho přirozeném vývoji. Okolo kaple na Velkém Falkensteinu se nachází několik umrlčích prken, která sloužila k uložení zemřelého v období tuhých zim, kdy nebylo možné tělo pohřbít. Na jaře po pohřbu byla označena řezbami a nacionály zemřelého, měla symbolický a ochranný význam pro pozůstalé.
Malý Falkenstein (německy Kleiner Falkenstein) je vedlejší vrchol, měří 1190 m a nachází se 750 metrů severozápadně od hlavního vrcholu. Vrcholová skála poskytuje pěkné výhledy.
Zatímco je Velký Falkenstein celý zalesněný, vrcholek Malého Falkensteinu je odkrytý. Oblast Velkého a Malého Falkensteinu je překrásnou a oblíbenou turistickou oblastí. Falkenstein vypadá, jako by ani neměl vrcholek.
Přesto jeho nejvyšší část tvoří žulová hrana, která nabízí milovníkům lezení kolmé stěny několika stupňů obtížnosti.
Výstup: díky pečlivě vybudované síti turistických stezek je možno pro výstup zvolit různé trasy. Nabízí se 4-8 hodinové pěší túry (dle obtížnosti). Z Bavorské Rudy přes Zwieselwaldhaus (4 ½ h), z Zwieselwaldhausu, z Buchenau, ze Spiegelhütte přes vodopády Höllbachspreng ( 2 ½ h).
Pokud si rádi pěší trasu o kousek prodloužíte, můžete začít již ze Železné Rudy, odkud se dostanete Ferdinandovo údolím na zelený hraniční přechod „Ferdinandsthal“, který je určený pro pěší a cyklisty, a dále pak do vesnice Zwieseler Waldhaus. Tady se můžete na cestu občerstvit. Vesnička Zwieseler Waldhaus leží přímo na úpatí Velkého Falkensteinu. Při výstupu na kopec si můžete zvolit jednu ze čtyř turistických tras, které jsou přehledně značeny. Jednotlivé trasy se od sebe liší stupněm náročnosti.
Velká Mokrůvka (Moorberg) - 1370 nm
Velká Mokrůvka (německy Moorberg) je 1370 m vysoká hora na střední Šumavě, na Šumavských pláních. Vrchol se nachází na hranici mezi Českou republikou a Bavorskem, 2,5 km jihovýchodně od Březníku.
Velká Mokrůvka má podobu výrazného severojižního strukturního hřbetu z granodioritů nad Luzenským údolím. Ve vrcholové oblasti jsou menší skalky. Velká Mokrůvka je 9. nejvyšší horou Šumavy a nejvyšším vrcholem Plzeňského kraje.
malá a velká Mokrůvka
Značené turistické stezky na Velkou Mokrůvku nevedou a jelikož je součástí I. zóny NP Šumava je nepřístupná.
Nedílnou součástí hřebene je taktéž její menší "sestra".
Malá Mokrůvka (německy Moorkopf) je 1330 m vysoká hora na střední Šumavě, na Šumavských pláních. Vrchol se nachází na českém území u ohybu hranice mezi Českou republikou a Bavorskem, 1,7 km východně od Březníku.
Malá Mokrůvka má podobu kupovitého suku na hlavním šumavském hřebeni, po němž vede evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.
Značené turistické stezky na Malou Mokrůvku nevedou, a jelikož je součástí I. zóny NP Šumava, je přístupná pouze po hraničním chodníku, který je pro turisty oficiálně přístupný v období od 15. 7. do 15. 11. Geodetický bod (klasický patník a červenobílá tyč), označující vrchol, není z tohoto chodníku viditelný a je vzdálen 56 metrů na sever.
Ždánidla (Steindlberg) - 1309 nm
Ždánidla (německy Steindlberg) jsou 1309 m vysoká hora na severozápadní Šumavě, v Železnorudské hornatině. Nacházejí se 2,5 km západně od obce Prášily a 1,5 km od státní hranice s Německem.
hora Ždánidla
Ždánidla jsou suk ve tvaru nesouměrné kupy na východní rozsoše hlavního šumavského hřebene, východně od Plesné. Vrcholová část je plochá, nejvyšším bodem je malá skalka stojící 150 m od geodetického bodu. Na svazích jsou četné rozptýlené balvany, místy skály z pararul a granodioritů.
Na vrchol Ždánidel nevedou turistické stezky, pouze sedlem Zlatý stoleček (1196 m n. m., 830 m západně od vrcholu) prochází červená značka z Prášil na jezero Laka. Jelikož Ždánidla leží v I. zóně NP Šumava, není přístup na vrchol dovolen. Smrčiny v okolí vrcholu byly nejprve poškozeny kůrovcovou kalamitou a po zásahu orkánem Kyrill je celý vrchol téměř odlesněn.
Pancíř (Panzer) - 1214 nm
Pancíř je šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek s 1234 m. Pancíř se nachází 5 km severovýchodně od Železné Rudy. Na vrcholu je Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou .
hora Pancíř
Pancíř je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Děpoltic do Špičáku, která přechází prakticky celý Pancířský hřbet. Dalšími možnostmi jsou výstup z Železné Rudy po modré značce přes Hofmanky a nebo z Javorné po zelené a žluté značce. Vzhledem k tomu, že k horské chatě vede ze Špičáckého sedla (974 m) silnice, je Pancíř hojně navštěvovaný cyklisty a představuje pro ně třetí nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, kam se lze dostat po silnici.
Nejméně namáhavou možnost dosažení Pancíře nabízí sedačková lanovka Špičák – Hofmanova Bouda – Pancíř , která má délku 2740 m a překonává převýšení 348 m, u dolní stanice se nachází parkoviště Kaskády.
Vrchol Pancíře vystupuje na jihovýchodním konci plochého strukturního Pancířského hřbetu. Je tvořen vložkou žulových porfyrů v jemnozrnných svorech a svorových rulách moldanubika. Na jeho svazích jsou četné rozptýlené sutě a menší skalní výchozy. Pancíř leží na hlavním evropském rozvodí a počtem pramenů na svazích mu na Šumavě může konkurovat snad jen Černá hora (1315 m).
Pod Pancířem pramení tři významné řeky - na západě je to Úhlava, na jihovýchodě Řezná a na severu Křemelná, jedna ze zdrojnic Otavy. Podle měření z let 1927 - 1950, zde průměrná roční teplota dosahuje 3,8 °C, teplotní maximum bylo 31,0 °C a teplotní minimum -31,2 °C. Je zde tedy nepatrně tepleji než na o 100 - 150 m níže položených planinách na horním povodí Vltavy a Otavy.
Průměrný roční úhrn srážek z totalizátoru zde byl v letech 1957 - 1976 naměřen 1289 mm, což v rámci Šumavy patří k vyšším hodnotám (na meteorologické stanici Churáňov je to za období 1956 - 1995 1066 mm).
Vegetační kryt svahů Pancíře tvoří převážně smrkové porosty s pomístnou příměsí jedle, buku a jeřábu, na jihovýchodních svazích jsou zbytky bukových porostů s příměsí klenu. Na východních a severovýchodních svazích se rozprostírá přírodní rezervace Prameniště tvořená především rašeliništi.
Svaroh (Zwercheck) - 1333 nm
Svaroh (německy Zwercheck) je 1333 m vysoká hora na severozápadní Šumavě, v Královském hvozdu. Vrchol se nachází na hranici mezi Bavorskem a Českou republikou. Od sousední (1,5 km na V vzdálené) Jezerní hory je oddělený mělkým sedlem (1319 m n. m.).
Značené turistické stezky na Svaroh vedou jen z německé strany.
Svaroh
Podle turistického průvodce z roku 1878 stávala pod vrcholem Svarohu dřevěná rozhledna, z níž se nabízel pohled na Černé jezero. V roce 1932 byla v sedle mezi Svarohem a Jezerní horou postavena turistická chata s 50 lůžky podle majitele Arna Juránka nazývaná Juránkova chata, která nahradila vyhořelý dřevěný srub na Jezerní hoře. Těsně před 2. světovou válkou Juránkova chata vyhořela a byla na jejím místě postavena nová, ta se však kvůli válce již plného otevření nedočkala.
Juránkova chata
Chata sloužila k odpočinku lyžařů a turistů. Ležela v nadmořské výšce 1330 m a byla tak nevýše položeným „hotelem“ v zemi. Byla přístupná po tzv. Arnově stezce vedoucí od hory Špičák nad jezerní stěnu Černého jezera a nacházela se na důležité křižovatce turistických tras. V okolí se na svahu dokonce konaly lyžařské závody – 1. velká sjezdová cena Šumavy (1935). Tato celá oblast je dnes chráněna, a je tak pro turisty uzavřena. Historie chaty ale nebyla vždy růžová a chata prošla několika obnovami.
Historie se datuje od roku 1922, kdy byla postavena dřevěná chata. Tu nechal postavit průkopník šumavského lyžování Arna Juránek, který se angažoval v čele plzeňského Ski klubu. Po něm byla také pojmenována. V přízemí této chaty byla místnost o rozměrech 4 x 5 m a v podkroví se nacházely palandy pro 10 osob. Chata zde vydržela však jen 9 let. 22. prosince 1931 celá shořela.
Juránkova chata
Díky lásce turistů a členů Ski klubu Norberta Langa a projektanta a stavitele chaty ing. O. Prokopa byla nová chata otevřena jen 10 měsíců od vyhoření 28. října 1932. Tentokrát to byla důmyslně postavená třípatrová dřevěná budova se zděným základem. Přízemí sloužilo jako úschovna lyží, kuchyně a byla zde také ústřední horkovzdušná pec. V 1. patře byla velká restaurační místnost. Ve 2. patře byla noclehárna se 40 lůžky a poslední patro sloužilo jako zázemí pro nájemce chaty. Schodiště bylo vnější a umístěné v zadní části chaty. Chata však byla za 2. světové války používána německou armádou a v roce 1945 byla vyhozena do povětří. Stála tedy jen 13 let
Norbert Lang to však nevzdal a jeho zásluhou byla po válce postavena již třetí chata. Byla otevřena 23. prosince 1945. Projektantem byl opět ing. Prokop a Dr. Neckář. Tentokrát to byla jen nízká patrová budova. Chata ale neměla štěstí ani potřetí. Za necelé tři roky byla nástupem komunismu celá oblast na několik desítek let uzavřena a chata byla využívána jednotkou Pohraniční stráže a postupem času chátrala.
zde stávala chata
I když jsou už naštěstí hranice otevřeny, místo, kde stávala chata, není údajně z české strany žádnou cestou přístupné. Cesta, kde kdysi vedla Arnova stezka, vede skrz Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero. Pokud se dostanete do sedla mezi Černým a Čertovým jezerem, odkud tato cesta vede, najdete zde cedule, které vstup přísně zakazují pod výhružkou vysokých pokut. Pokud sem ale mimochodem jen nahlédnete, můžete si všimnout stop od těžké techniky či teréních aut, které mají paradoxně asi na rozdíl od turistů vjezd povolen a neruší přírodu a chráněné druhy zvířat (především tetřeva) zřejmě tak, jako turisté. K chatě vede ale i několik dalších cest z české strany, které NPR Černé a Čertovo jezero neprochází. Jedna z cest vede například od rozcestí na Statečku a na tuto cestu se napojuje další cesta vedoucí od asfaltky mezi Černým jezerem a Bílou strží. Pokud se sem podíváte, určitě vás překvapí kvalita cesty. Necelé ¾ délky této cesty od Statečku na Juránkovu chatu je zde velmi kvalitní asfaltová cesta. Na ní navazuje neméně kvalitní štěrková cesta s příčnými korýtky. Vzhledem k tomu, že okolní značené cesty jsou většinou s daleko horším povrchem, je to až zarážející, kde se plýtvá penězi. Cesta totiž slouží jen jako svážnice dřeva, popřípadě jako příjezdová cesta k posedům. Pokud byste se vydali touto cestou, v horních částech musíte ze štěrkové cesty odbočit. Posledních pár set metrů nevede k chatě dokonce žádná cesta z tohoto směru. I když zde zřejmě nenarazíte na žádné cedule zakazující vstup a neprochází tato cesta NPR Černé a Čertovo jezero, není nejspíš oficiálně povolená, protože prochází zvláště chráněnou částí přírody, která chrání již zmiňované tetřevy.
Nejlepší je použít turistikou trasu LO5 vedoucí od německého Scheibenu, kde se sice tetřev také nachází, ale cesta je normálně přístupná.
Velký Ostrý (Grosser Osser) - 1293 nm
Nejvýraznější horou bavorsko-českého lesnatého pohoří je Ostrý (Osser) se svými vrcholky Malý a Velký Ostrý (Kleiner Osser, 1263 m, a Großer Osser, 1293 m).
Bavorsko-česká hranice vede přes jeho temeno. "Kam se koule valí a voda teče", tak bylo kdysi rozhodnuto o hranici. Ostrý je evropským rozvodím. Úhlava, Vltava a Labe plynou do Severního moře, Řezná a Dunaj do Černého. Vyhlídka z Ostrého je jedinečná a přívětivá horská chata zve k občerstvení.
malý a velký Ostrý
Od parkoviště pro turisty v sedle Ostrého vede Královácká hraniční stezka kolem zvláštních kamenů, zvaných "Teufelstritt", Čertův skok. Toto pojmenování má svůj původ v období 1838 - 83, kdy se páslo v lese a pastevci si krátili dlouhou chvíli tím, že do kamenů vyrývali značky jako např. kozí kopýtka nebo jiná mystická znamení. Podle pověsti tu prý zanechal tento otisk ďábel, když rozzuřený kvůli ztracené dušičce skočil z vrcholu Ostrého a zanechal na kamenech svou stopu. V minulosti hora vystřídala řadu pojmenování. Byla známá jako Ossa, později jako Jezerní hora a z historie se dochovalo i pojmenování Prsa Matky Boží, jež získala zřejmě díky svému dvojhrotému vrcholu.
Sedlo mezi oběma vrcholy bývalo zváno Vlčí propast a je s ním spojena historka o zázračném střelci, který žil v 17. století v jejím sousedství. Jeho příběh inspiroval Karla Mariu Webera ke zkomponování opery Čarostřelec.
Na Ostrém se nachází pozoruhodná Královácká hraniční kaple, ktera byla postavena roku 1985 Lamskou sekcí Lesního spolku jako vzpomínka na dobu králováckých svobodných sedláků v bavorsko-českých hraničních horách. Na dohled od ní stojí hraniční kámen z roku 1756 s erbem Bavorska a Čech. Každoročně v srpnu se tu koná pouť na oslavu výročního dne vysvěcení kaple. Louka na Ostrém je svědkem časů, kdy se tu pásl mladý dobytek; asi do roku 1950.
A jedna zajímavost: U restaurace jsou venkovní stoly a lavice,při čemž dva z nich jsou v Čechách. A to je přece pěkný zážitek, dát si Osser Bier a vypít si ho jak se říká "doma".
Svatobor (Swatobor) - 845 nm
Rozhledna na Svatoboru
Svatobor se vypíná asi 3 km západně od Sušice do výšky 845 m.
Svatobor je místem, které bylo zřejmě osídleno již v dávné historii. Na jeho úpatí byly objeveny stopy po primitivní polozahloubené chatě ze střední doby kamenné (10.000 - 8.000 let před n.l.).
Chata byla podle dostupných nálezů rekonstruována a je možno ji zhlédnout v sušickém muzeu. U paty Svatoboru bylo objeveno i pohřebiště původní slovanské osady Sušice.
Na vrcholu byla v roce 1935 postavena 31 m vysoká rozhledna, z níž je kruhový rozhled. Na severovýchodě zřetelně vystupuje nad obzor zřícenina hradu Rabí, na jihovýchodě je vidět siluetu Kašperku a za ním vrch Javorník. Na jihozápadě je dobře vidět Pancíř, Můstek, Javor.
Na západním svahu vrchu stojí nad studánkou nedaleko osady Odolenov barokní kaple svaté Anny z roku 1748. Patřila k malým lázničkám, které zde kdysi byly zřízeny při pramenu léčivé vody.
Přístup k vrcholu je možný po trase červené turistické značky ze Sušice (asi 5 km) nebo po žluté spojovací značce, na kterou se mohou návštěvníci napojit asi 5 km severně od Sušice u obce Hrádek (5 km).
Javorník (Ahornberg) - 1089 nm
V blízkosti šumavské obce Stachy (asi 6 km severně) vystupuje nad stejnojmennou obcí, rozložený nad otevřenými lukami Javornické hornatiny, vrch Javorník (1.089 m).
Javorník
Úbočí vrchu nad osadou Javorník s lyžařským vlekem je místem, které vyhledávají zvláště školy pro pořádání lyžařských výcvikových zájezdů. Pro ně je na Javorníku i odpovídající zázemí v podobě několika rekreačních chat, hotelů a penziónů.
Na vrcholu Javorníku stojí rozhledna v podobě symbolické obranné věže postavená již v roce 1938, na níž byla v roce 2003 vybudována nástavba. Kruhový výhled umožňuje na jihozápad pohled na šumavský hřeben s Pancířem, dvouvrcholovým Ostrým, Velkým Javorem a Roklanem. Jižním směrem se otevírá výhled na Stašsko a Churáňov, severovýchodně je vidět Libín nad Prachaticemi a část Českobudějovické pánve.
Na severovýchodním svahu Javorníka se rozkládá kamenné moře. V obci se nachází několik horských roubených stavení, v parčíku pomník šumavského spisovatele Karla Klostermanna a na svahu nad obcí rotundová kaplička svatého Antonína Paduánského z roku 1939.
Na vrchu u rozhledny začíná stejnojmenná okružní naučná stezka vedoucí také přes sousední vrch Královský kámen.
Zajímavostí je, že po odtržení Sudet od Československa v roce 1939 probíhala těsně za rozhlednou hranice tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a Javorník se tak stal nejvyšší horou Čech.
Přístup na vrchol je po žluté a modré turistické značce z obce Javorník (asi 2 km).
Boubín (Kubany) - 1362 nm
Jedna z nejznámějších šumavských a jihočeských hor vůbec se vypíná v prostoru mezi Vimperkem ležícím severně od Boubína a Lenorou na jeho jižním úpatí. Společně se sousedním Bobíkem (1.264 m) tvoří výraznou dominantu této části Šumavy.
Boubín se tyčí do výšky 1.362 m nad mořem. Je neodmyslitelným symbolem Šumavy nejen svým tvarem a výškou, nejen tím, že je vidět z velkých vzdáleností, ale i rozsáhlými lesy a zejména pralesní rezervací Boubínský prales, která byla na jeho jižním svahu vyhlášena zásluhou vimperského lesmistra schwarzenberských lesů Josefa Johna již v roce 1858. Dnes jeho zajímavost ještě umocňuje naučná stezka Boubínský prales, která byla vybudována okolo jádra pralesa v roce 1979.
Z dřevěné rozhledny na vrcholu Boubína, otevřené začátkem roku 2005, je krásný výhled na celou Šumavu. Za příznivých podmínek jsou dobře viditelné i Alpy.
Boubín
Na svazích hory je několik kamenných památníčků. Modrá značka, jež vede na vrchol od železniční zastávky Kubova Huť, přivede návštěvníky k památce na zakladatele pralesní rezervace známé pod názvem Johnův kámen. U místa, kde se setkávají pod vrcholem cesty zelené, modré a červené značky, je další kamenný památníček zvaný Křížová smrč (na tomto místě se stýkaly hranice tří bývalých boubínských polesí - Zátoně, Včelné a Mlynařovic). Trasa žluté značky nás z vrcholu hory vede do Včelné pod Boubínem a dál do Šumavských Hoštic okolo památníčku označovaného jako Monument.
V prostoru Boubínského horského komplexu je kromě již zmíněného pralesa ještě několik dalších chráněných lokalit. Nedaleko Zátoně se nachází rozlehlé chráněné území přírodní památky Jilmová skála (812 ha). Na východním svahu Boubína se nedaleko památníčku Křížová smrč rozprostírá Milešický prales.
Přístup na vrchol, kde je uložena vrcholová kniha, je možný po modré značce z Kubovy Huti (5 km) nebo ze Zátoně (část Lenory, asi 5 km). Z Vimperka (asi 15 km) a z Volar (asi 20 km) vede k vrcholu trasa červené značky. Po žluté značce je přístup na vrch možný ze Včelné pod Boubínem (5 km). Motorizovaní návštěvníci mohou vyjet až na parkoviště u Idiny Pily (asi 2 km od Zátoně). Odtud již musí pěšky po trase zelené značky, která je dovede k Boubínskému pralesu. Dále k vrcholu mohou pokračovat po modré (asi 7 km).
Plechý (Plöckenstein) - 1378 nm
Nejvyšší hora české části Šumavy (1.378 m) leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem.
Hora přitahuje návštěvníky řadou zajímavostí. Nejatraktivnější je ledovcové Plešné jezero, které nebylo řadu let přístupné veřejnosti. Na svahu nad jezerem stojí 14,5 m vysoký památník spisovatele a básníka Adalberta Stiftera, který mu zde, v obtížně přístupném srázu nad jezerem, postavili šumavští kameníci na místě, odkud rád vyhlížel do kraje.
Plechý
Na jižním úbočí Plechého se tyčí do výše 211 metrů skalní stěna karu Plešného jezera. Jedná se o významný geomorfologický útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší přírodní rezervace. V blízkosti "hráze" (karového prahu) Plešného jezera se rozprostírá rozsáhlé kamenné moře tvořené mohutnými, mrazovým zvětráváním rozpukanými balvany hrubozrnné plöckensteinské žuly.
Po severním úbočí Plechého vede trasa Schwarzenberského plavebního kanálu, který je přístupný od osady Jelení, kde kanál prochází podzemním tunelem se dvěma zajímavými portály.
Přístup k vrcholu Plechého je možný po červeně značené hřebenové trase z osady Nové Údolí (4 km jižně od Stožce) přes Třístoličník, Trojmeznou a Trojmezí (15 km - asi 5 hod.). Z Plechého je možné pokračovat po žluté sestupem k Plešnému jezeru. Odtud je možné pokračovat po zelené do osady Jelení nebo po zelené s napojením na modrou do Nové Pece.
Třístoličník (Dreisesselberg) - 1312 nm
Vrcholek Třístoličníku (1.311 m) vystupuje z pohraničního hřebene Šumavy západně od Trojmezné asi 10 km západně od Nové Pece. Vede přes něj státní hranice mezi Českou Republikou a Spolkovou Republikou Německo.
Na vrcholku je na zajímavé skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s velmi pěknými výhledy zejména do Německa. Dobře jsou odtud vidět Alpy. Vrch dostal název podle toho, že kamenné bloky, které jsou seskupeny v trojici u vrcholku, vymodelovalo zvětrávání do podoby skalních věžiček s miskovitými prohlubněmi, jimiž připomínají trůny. Podle pověsti na nich sedávali v dávné minulosti králové Bavor, Rakouska a Čech a radili se o průběhu státních hranic.
Třístoličník
Na vrcholku je na německé straně hotel s restaurací a prodejnou suvenýrů.
U úpatí vrchu byl postaven památník staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu Josefu Rosenauerovi. Trasa plavebního kanálu vede právě okolo tohoto místa, které je přístupné po trase hřebenové turistické stezky z Nového Údolí.
Přístup k vrcholu Třístoličníku je možný po červeně značené trase hřebenové cesty vedoucí z Nového Údolí (asi 4 km jižně od Stožce) přes Třístoličník (asi 7 km) a Trojmeznou na Plechý. Výstup na vrchol vede po lesní stezce, která začíná nedaleko Rosenauerova pomníku, téměř přímo po spádnici a je značně namáhavý.
Poledník (Mittagsberg) - 1315 nm
Vrchol Poledníku (též Polední hory) se nachází v klidovém území Poledník, vzdušnou čarou cca 4 km jižně od Prášil. Název Polední hora si vysloužil od prášilských dřevařů. Právě, když stálo slunce nad jejím temenem, nadešel čas oběda, jak tvrdí legenda. U vrcholu Poledníku stávala lovecká chata Na Tokáni
rozhledna Poledník
Poledník i s okolím byl téměř 20 let tabu pro veškerou veřejnost, místní obyvatele nevyjímaje. Důvodem bylo umístění strategicky významného vojenského zařízení, které bylo na přelomu 60. a 70 let na vrcholu vybudováno. Vojenský objekt sloužil armádě jako hláska protivzdušné obrany a odposlechová stanice radiového provozu na druhé straně hranice. Věž na fotografii je posledním pozůstatkem celého komplexu budov. Právě v ní byla umístěna odposlouchávací zařízení a citlivé radary. Pro zajímavost – půlobloukovou konstrukci tvořilo jen dřevo a laminát, bez jediného ocelového šroubu či hřebíku.
Hora Poledník byla tak dokonale střežena a utajována, že byla znepřístupněna i místa, odkud bylo možno vrchol zahlédnout. Utajení Poledníku zašlo tak daleko, že nebyl pro jistotu uváděn ani v některých mapách. Po roce 1990 vojsko objekt opustilo, objekty byly zbořeny a věž byla z rozhodnutí správy šumavského národního parku nákladem 10,5 mil. Kč přestavěna na rozhlednu.
Rozhledna byla zpřístupněna 18. července 1998 a výrazných stavebních úprav se dočkalo i její okolí. Před sluncem i nepohodou návštěvníky ochrání zastřešený parter se stoly, lavicemi a velkým kamenným krbem. V letním období zde funguje i kiosk s občerstvením, pohlednicemi, panoramatickou kruhovou mapkou, informačním místem Národního parku Šumava a vrcholovým razítkem. Na ochoz rozhledny 37 m vysoké vede 227 schodů. Ve třech obloukových podlažích je umístěna galerie. Poslední fáze výstupu je po žebříku, což jen zvyšuje úlevu a rozkoš z dosaženého vyvrcholení. Při vstupu na ochoz zřejmě oněmíte úžasem, což se ovšem stává většině návštěvníků. Rozhled je samozřejmě kruhový, ničím nerušený. První, co vás zřejmě zaujme je dvojvrchol Velkého a Malého Roklanu v Bavorském lese. Velký Roklan (Grosser Rachel) je se svojí výškou 1453 m druhou nejvyšší horou Šumavy, hned po Velkém Javoru (1456 m). Vůkol Poledníku se rozprostírají nedohledné koberce lesů, pravda, místy poněkud prořídlé – jednak díky kůrovci, jednak díky dřevorubeckým aktivitám NPŠ. Vyjmenovat všechny viditelné vrcholy, hřbety, svahy, údolí, chalupy, obce, skalky a planiny by znamenalo připravit návštěvníka o báječný a vzrušující objevitelský zážitek. Přesto vyjmenuji několik obzvláště dominantních vrcholů: Luzný, Oblík, Hadí vrch, Huťská hora, Sokol... a je-li mimořádně příznivá viditelnost i Alpy.
Luzný (Lusen) - 1373 nm
Luzný (Luzen) po Roklanu druhý nejvyšší vrchol 1373 m národního parku Bavorský les, typický svým holým temenem tvořeným žulovou sutí a vrcholovým křížem. Leží necelý jeden kilometr od státní hranice na bavorském území. Poskytuje kruhový rozhled na naši i bavorskou stranu, včetně vzdálených Alp (za dobré viditelnosti možno vidět i věže chrámu P.Marie v Mnichově).
Na severním svahu pramení Luzenský (Modravský) potok, jedna ze zdrojnic Vydry. Pod jeho vrcholem vedla Zlatá stezka přes blízký dobře viditelný Březník. Přístupný je nejlépe z parkoviště Lusenparkplatz kolem chaty Lusenschutzhaus (chata Bavorského lesního spolku Lusenschutzhaus) okružní cestou se symbolem rysa. Bohužel zatím cesta z Modravy přes bývalý hraniční přechod Modrý sloup není otevřena.
Luzný
Pověst: Jak povstal Luzný. Když se začala honba za zlatem poblíž Kašperských Hor (Bergreichenstein), vmísil se do sporů i mistr pekelník a tvrdil, že všechno to zlato v podzemních slujích patří jenom jemu. Horníci se ovšem nedali vodit za nos a obořili se na ďábla tak, že ten prchl údolím Vydry (Schachtelei) až nahoru na Luzný. Ta divá hora se teď stala rejdištěm jeho černého plemene. Zlatokopové však, kteří táhli v celých zástupech z Bavor do Kašperských Hor, se bez přestání pošklebovali knížeti pekel, až ten samou zuřivostí rozkotal své poslední útočiště a dupal při tom běsnění tak silně svým kopytem, až se zlomky skal rozlétaly široko daleko. Naneštěstí pár těch kamenů, určených jeho hanobitelům, zasáhlo človíčka bez veškeré viny, ubohého poloslepého krejčíka, který tady sešel z cesty a zabloudil právě do čertova hnízda. Ještě dlouho potom trval zvyk nosit o Dušičkách na Luzný smuteční věneček z podzimního kvítí a položit ho na obrovité nakupené kameny toho podivného vrcholu jako upomínku na nešťastného krejčíka. Dnes stojí uprostřed kamenné spousty dřevěný kříž, od něhož lze hledět daleko do českých lesů. Zda to všechno bylo skutečně tak, nedá se zjistit. Jisto je jen tolik, že ty skály tam leží poházeny až po naše dny. (Gustav Jungbauer)
Velký Javor (Grosser Arber) - 1456 nm
Velký Javor 1456 m nejvyšší hora Šumavy. Jeho vrchol tvoří čtyři skály – Grosser Arber, Bernstein, Richard Wagner-Spitze a Ostspitze.
Původní útulna postavena na sev. svahu 110 m pod vrcholem r.1885 železnorudským odborem Waldvereinu, dnešní moderní horská chata s restaurací stojí 60 m pod vrcholem, od severovýchodu vede 900 m dlouhá sed. lanovka, převýšení 320 m, pět dalších vleků se sjezdovými dráhami. Kruhový rozhled od Smrčiny po Alpy. 1,2 km východně pozoruhodný Brenneský smrk. Na hlavním vrcholu dřevěný kříž, dvě kruhové věže(rad.stanice, tel.vysílač, meteorol.stanice). Kaple sv.Bartoloměje, renovovaná r.1956. Pouť je předposlední neděli v srpnu.
Velký Javor
Sportovní areál, rozprostírající se na stejnojmenném nejvyšším vrcholu Šumavy Großer Arber (1456m), je rájem milovniků zimních sportu. V zimě je Javor absolutní hvězdou Bavorského lesa. Nabízí devět sjezdových tratí všech stupňů obtížnosti včetně nové sjezdovky světového poháru, zábavný park a příjemné posezení v lyžařských chatách. Na vrchol Javoru lyžaře vyvezou šestimístná kabinková lanovka, šestimístná sedačková lanovka a tři vleky. Areál protkávají desítky kilometru upravených bežeckých lyžařských stop. V létě areál láká na pěší túry a výlety na kole po značených trasách.
Od roku 2004 nabízí Velký Javor nejvýše položený Nordic-Fitness-Park v Německu. Areál Arber nabízí sportovně založeným turistům ideální podmínky pro zimní i letní sporty. Ve volném čase lze navštívit Muzeum místní dráhy, Muzeum zvířat či pohádkový les. Přímo na hranici s Českou republikou je česko-německé vlakové nádraží, kde také sídlí Informační centrum NP a CHKO Šumava a Národního parku Bavorský les.
Velký Roklan (Grosser Rachel) - 1453 nm
Velký Roklan je svojí výškou 1453 m druhou nejvyšší horou celé Šumavy, hned za Velkým Javorem, který je o pouhé 3 metry vyšší (1456 m - tahle výška se obzvlášť dobře pamatuje). Roklan leží jz. od Modravy, na druhé straně hranice.
Je dobře viditelný z Poledníku, Oblíku a jiných významných pohraničních vrchů a hřebenů Šumavy. Ale s odstupem vůbec nejlépe vyniknou jeho lepé křivky, majestát a důstojnost z Filipovy Huti nad Modravou.
Velký Roklan
Roklan patří do rodiny šumavských dvojkopců - všechny jsou ale na německé straně: Velký a Malý Ostrý, Velký a Malý Javor, Velký a Malý Falkenstein, Velký a Malý Roklan. Jde vlastně o holý rulový hřeben, což možná Roklanu dalo i jeho německý název: výraz „Rachel“ patrně pochází z keltského „rachia“ (drsný, holý, skalnatý).
Na jeho vrcholu je osazen velký dřevěný kříž. Navzdory okolním stromům je panoramatický výhled z vrcholu za příznivých podmínek nezapomenutelným zážitkem. Výborný rozhled je především do českého vnitrozemí. Vedle dřevěné boudy spolku Bergwacht (německá obdoba Horské služby) se příležitostně pořádají i náboženské obřady. Mezi vrcholem V. Roklanu a Roklanským jezerem na úpatí hory stojí na skalním ostrohu starobylá Roklanská kaple s výhledem na Roklanské jezero, jedno z osmi šumavských ledovcových.
Jak na keš.
Všechny indicie jsou v listingu.
Jak vysoká stávala na Můstku rozhledna. A = ?
Ve kterém roce zemřel mnich Vintíř. B = ?
Ze kterého roku je první písemná zmínka o osidlování Prenetu. C = ?
Kolik dominant je možné vidět z Hadího vrchu. D = ?
Ve kterém roce byla zbudována mohyla na kopci Křemelná. E =?
Jak daleko je přibližně hora Oblík od Srní. F = ?(metrů)
Jak daleko je Malý Falkenstein od hlavního vrcholu Velkého Falkensteinu. G = ?
Velká Mokrůvka je kolikátou nejvyšší horou Šumavy. H = ?
Jak daleko stojí od geodetického bodu malá skalka na hoře Steindlberg. CH = ?
Jaká je délka lanové dráhy na Pancíř. I = ?
Jak dlouho stála první Juránkova chata na Svarohu. J = ?
Jedna z dominant Šumavskýh hor měla několik různých pojmenování. Pokud se jmenovala "Osa" pak K = 7, byl-li to název "Jizerní hora" pak K= 4, avšak název mohl znít i takto "Prsa Matky Boží" pak K= 6. K = ?
Jaká je výška rozhledny na Svatoboru. L = ?
Od kterého roku je rozhledna na Javorníku vyšší nežli byla v roce 1938. M = ?
Jakou rozlohu má území přírodní památky Jilmová skála. N =?
Kolik hodin přibližně zabere pochod po červené turistické cestě z osady Nové Údolí k vrcholu Plechého, kde se nachází Trojmezí. O = ?
U úpatí vrcholu Třístoličník se nachází pomník. Je-li to pomník postavený "Králi Šumavy" pak P = 0, je-li to pomník postavený "Josefu Rosenauerovi" pak P = 2 a pokud je to pomník postavený Reslovi pak P = 5. P = ?
Který den byla hláska na Poledníku zpřístupněna turistům. Q = ?
Kolikátý je Lusen ve statistice nejvyšších vrcholů národního parku Bavorský les. R = ?
Kolik věcí vyveze lyžaře na vrchol Javoru. S = ?
Kolik je na Šumavě ledovcových jezer. T =?
Finální souřadnice:
N49°(K + O + P).(B - C + I - E + G - N + L + P + R - D * CH)
E013°(J + S + O).(F - M - B - G + L + T + Q + H + A + J - S - O)
N49°
E013°
Nezapomeňte si zjistit bonusovou indicii pro keš Šumavské hvozdy 18. X16 = Kolik metrů pod vrcholem nejvyšší Šumavské hory dnes podle listingu, stojí moderní horská chata s restaurací?