Toto je oživení původní keše "Lodě na Labi" a připomenutí projektu zplavnění řeky v úseku Chvaletice-Přelouč. Původní plány z roku 2012 realizovány stále nejsou. Doposud jediný náznak je tak cyklostezka Břehy-Přelouč, která končí v polovině cesty a zapadá tak do dlouho chystaných plánů. Pro lidi, kteří o plánech nevědí, je to tak zajímavá kuriozita.
Naší největší řekou je Labe. Labe odvádí téměř veškerou vodu z českého území. Vodní tok byl již od nepaměti využíván k dopravě zboží. Vodní doprava je nejstarším způsobem velkokapacitní dopravy na světě. Touto dopravou je myšlena i přeprava osob. Osobní doprava se rozvíjí na všech splavných tocích. Na našem území se nachází 516Km splavných vodních cest. První archeologické důkazy o využití řeky k dopravě kamenných bloků jsou datovány do doby římské. Jako živá dopravní tepna, spojující Čechy s mořem a severní Evropou, sloužilo a slouží do dnes. Největšího rozkvětu dosáhla Labská plavba v druhé polovině 19. století.
Střední Labe bylo ve středověku plavebně využíváno pouze k plavbě vorů z podkrkonoší do Kolína pro potřeby kutnohorských dolů. Pro zlepšení plavebních poměru, zavlažování a ochranu proti povodním byla na Labi počátkem 20. století vybudována souvislá kaskáda zdymadel. Do 70. let 20. století se podařilo vybudovat souvislou dopravní cestu až do Chvaletic a izolovaný úsek od Přelouče po Pardubice. Nyní je Labská vodní cesta zařazena do páteřní transevropské dopravní sítě a je součástí 4. transevropského multimodálního koridoru.
Labská cesta byla až do roku 2007 ukončena v přístavu Chvaletice, který byl vybudován pro dopravu uhlí do místní elektrárny. V 1996 byla přeprava ukončena a přístav prakticky osiřel.
Na novodobém projektu splavnění Labe do Pardubic se pracuje již druhé desetiletí. V letech 1997-2007 byla realizována první úprava koryta a rozšíření plavební dráhy Labe v úseku Chvaletice-Přelouč v délce 9Km. Labe je tedy na našem území splavné v délce 223Km těsně pod Přelouč. Vybudováním plavebního kanálu, v délce 3Km u Přelouče bude prodloužena stávající vodní cesta o 25Km až do Kunětic nad Pardubicemi.
Poslední nesplavný úsek pod Přeloučí tvoří Labské hrčáky. Vznikly lidskou činností, když byly z koryta Labe dlouhodobě těženy štěrkopísky. Jejich těžba byla ukončena pod Přeloučí, kde do dna Labe vystupuje skalní podloží. Vytěžením štěrkopísku pod skalním prahem tak vznikl proudní úsek s velkým spádem. Jedná se o jediný úsek na středním toku s bystřinným prouděním. Jelikož se jedná o unikátní lokalitu, je chráněna a není možně ji při splavňování upravovat. Byla tedy zvolena varianta výstavby plavebního kanálu, který obchází nesplavný úsek. Bude tak ochráněn i jez s vodní elektrárnou, který je zařazen mezi technické památky.
Plavební kanál bude protínat území tzv. Slavíkových ostrovů. Jedná se o pozůstatek původní regulace řeky. Plavební kanál je plánovaný po pravém břehu, bude kopírovat koryto řeky a jeho celková délka bude 3150m. Na vzniklém ostrově bude vybudován park určený pro rekreaci. Plavební komora je plánována v plavebním kilometru 949 a má rozměry 115x12,5m s rozdílem hladin 8,4m. Je určena jak pro rekreační, tak i pro nákladní lodě.
Celá stavba bude sloužit i jako protipovodňové opatření, dle potřeby zvýší průtok na dvojnásobek. Tato varianta byla zvolena s ohledem na ochranu přírody s ohledem například na přísně chráněného motýla Modráska, žijícího v této lokalitě.