Pěnovec (latinsky tufa nebo calcareous tufa) je porézní sedimentární hornina, která vzniká vysrážením uhličitanu vápenatého (CaCO₃) z povrchových nebo podzemních vod v okolí pramenišť. Na rozdíl od travertinu, který vzniká z geotermálně vyhřívaných horkých pramenů, pěnovec se tvoří z chladných pramenů - vod, jejichž teplota odpovídá průměrné roční teplotě okolí.
Proces vzniku je jednoduchý: dešťová voda se v půdě a horninách obohacuje oxidem uhličitým (CO₂) a vzniká slabá kyselina uhličitá (H₂CO₃). Ta rozpouští vápenaté horniny v podloží a voda tak s sebou nese rozpuštěný vápenec. Když tato voda vyvěří na povrch, dojde ke snížení tlaku a uvolnění CO₂. Tím se naruší chemická rovnováha a uhličitan vápenatý se začne vylučovat z roztoku jako pevná hmota.
Klíčovou roli přitom hrají mechorosty a řasy. Tyto mikroorganismy zachytávají vylučující se vápenec na svých stéblech a zrychlují tak proces srážení. Výsledkem je tvorba porézní "pěnivé" horniny plné dutinek a kanálků - proto mu říkáme pěnovec.
Jak vypadá pěnovec?
Pěnovec je charakteristický svou vysokou pórovitostí. Je tedy plný drobných i větších otvorů, dutin a kanálků, které vznikají při úniku CO₂ nebo po odumření a rozkladu mechů a rostlin, jejichž zbytky pěnovec obalil. Barva pěnovce bývá šedozelená až šedobílá, přičemž zelený nádech způsobují řasy a mechorosty, které na povrchu horniny žijí. Pěnovec je ve srovnání s travertinem méně zpevněný a křehčí.
Obr. 1: Pěnovce na Salaši - detaily kamene i přítomnost mechorostů (foto: roraima, 2026 CC BY-SA 4.0)
Přírodní památka Salašské pěnovce
Nacházíte se v přírodní památce Salašské pěnovce, která leží v údolí Studeného žlebu v Chřibech, přibližně 1,5 km severozápadně od obce Salaš. Území bylo vyhlášeno roku 2013 a má rozlohu 5,85 ha. Je součástí Přírodního parku Chřiby a zároveň Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000. PP Salašské pěnovce je veřejně přístupné chráněné území. Vstup do ZCHÚ je umožněn po stávajících lesních cestách a stezkách v souladu s podmínkami ochrany přírody. Od 1. 9. do 15. 10. je vstup dovolen pouze od 8 do 16 hodin (jde o jelenářskou oblast).
Pěnovce zde najdete ve vrchní části svahu, kde jsou dvě prameniště. Prosím, nevytrhávejte pěnovce přímo z podloží, ale hledejte ty, co jsou volně k nalezení v okolí těchto pramenišť! (viz waypointy). Terén může být trochu nepřehledný, bezpečně na pěnovce ale narazíte, budete-li sledovat mokrou (zvodnělou) část svahu.
Geologický podklad tvoří sedimenty račanské jednotky magurského příkrovu, jde tedy o hrubozrnné pískovce a slepence lukovských vrstev svrchního soláňského souvrství (paleocén), charakteristické pro flyšové pásmo Vnějších Západních Karpat. Právě přítomnost vápnitých vrstev v podloží umožnila vznik dvou lesních pěnovcových pramenišť v horní části svahu.
Geomorfologicky se jedná o erozně-denudační vrchovinu Stupavské vrchoviny ve výšce přibližně 315 - 375 m n. m. Celé území je sesuvné, takže kromě pěnovců zde uvidíte i další geologické fenomény: stopy svahových pohybů, terénní deprese se stojící vodou a "opilé" (hákovitě nakloněné) stromy.
Biota prameniště
Pěnovcová prameniště jsou velmi specifickým biotopem. Tato lesní pěnovcová prameniště jsou ekologickým fenoménem typickým pro karpatskou oblast. Na pěnovcích tu žijí společenstva mechorostů a játrovek, zejména Palustriella commutata (hrubožebrec proměnlivý), Brachythecium rivulare a Eucladium verticillatum. Z vyšších rostlin tu najdete přesličku největší (Equisetum telmateia), blatouch bahenní nebo různé druhy ostřic.
Úkoly pro zalogování earthcache (nutno poslat přes profil)
- Najděte jeden z volných kousků pěnovce ležících mimo aktivní prameniště (nestrhávejte pěnovec z míst aktivní tvorby a hledejte v okolí waypointů!). Popište jeho povrch a strukturu:
- Jak byste charakterizovali velikost a tvar otvorů (pórů)?
- Jsou póry rovnoměrně rozmístěny, nebo se shlukují?
- Odhadněte, jaké procento objemu horniny tvoří vzduch (dutiny).
- Podívejte se pozorně na aktivní část prameniště v okolí waypointů. Vidíte v blízkosti vývěru pramenů porosty mechorostů? Popište, jak mechorosty a pěnovec "spolupracují" (tedy jak si myslíte, že přispívají mechorosty k tvorbě pěnovce)?
- Podívejte se na morfologii terénu kolem prameniště. Všimněte si sklonu svahu, případných terénních depresí (sníženin/prohlubní) nebo "opilých" stromů. Co tato pozorování říkají o stabilitě svahu? Jak podle vás souvisí sklon svahu a jeho nestabilita s výskytem pramenišť?
- V terénu si všimněte různých vzorků pěnovce: čerstvě oddělené kusy jsou světlejší (šedobílé), starší kusy jsou tmavší (šedozelené). Čím je podle vás způsoben tento barevný rozdíl?
- Připojte k logu fotografii, na které jste vy (nebo váš GPS/telefon) s pěnovcovým vzorkem nebo prameništěm v záběru.
What is calcareous tufa?
Calcareous tufa (from Latin tufa) is a porous sedimentary rock formed by the precipitation of calcium carbonate (CaCO₃) from surface or groundwater around spring sites. Unlike travertine, which forms from geothermally heated hot springs, calcareous tufa develops from cold springs - waters whose temperature corresponds to the mean annual air temperature of the surrounding area.
The process of formation is simple: rainwater percolating through soil and rock becomes enriched with carbon dioxide (CO₂), forming a weak carbonic acid (H₂CO₃). This acid dissolves calcium-bearing rocks in the bedrock, and the water carries dissolved calcium carbonate. When this water emerges at the surface, pressure decreases, and CO₂ is released. This disrupts the chemical equilibrium, and calcium carbonate begins to precipitate out of solution as a solid.
Mosses and algae play a key role in this process. These organisms trap precipitating calcium carbonate on their surfaces and accelerate deposition. The result is a porous, sponge-like rock full of small cavities and channels. This is why it is called tufa ("foam stone" in many Central European languages).
What does calcareous tufa look like?
Calcareous tufa is characterised by its high porosity. It is filled with small and large holes, cavities and channels, which form either during the escape of CO₂ from water or after the decay and decomposition of mosses and plants whose remains the tufa has encased. The colour ranges from grey-green to grey-white; the greenish tint is caused by algae and mosses living on the rock surface. Compared to travertine, calcareous tufa is less consolidated and more fragile.
Fig. 1: Calcareous tufas at Salaš - details of rock texture and mosses present (photo: roraima, 2026 CC BY-SA 4.0)
Nature Monument Salašské pěnovce
You are standing in the Nature Monument Salašské pěnovce (Natural Heritage Site), located in the valley of the Studený žleb stream in the Chřiby Highlands, approximately 1.5 km north-west of the village of Salaš. The protected area was designated in 2013 and covers 5.85 hectares. It forms part of the Chřiby Nature Park and is also included in the European NATURA 2000 network as a Site of Community Importance (SCI).
The Nature Monument is open to the public. Visitors may enter along existing forest paths and trails in accordance with the nature conservation regulations. From 1 September to 15 October, entry is permitted only between 8:00 and 16:00 (the area is a managed deer zone).
The tufas are found in the upper part of the slope, where two spring seeps are located. Please do not detach tufa directly from the active spring area. Look for loose pieces lying freely around the spring waypoints! The terrain may seem unclear at first, but you will easily find the tufas by following the wet (waterlogged) section of the slope.
The geological basement is composed of sediments of the Račice Unit of the Magura Nappe - coarse-grained sandstones and conglomerates of the Lukov Beds and the Upper Soláň Formation (Palaeocene), typical of the flysch belt of the Outer Western Carpathians. The presence of calcareous layers in the bedrock enabled the formation of two forested calcareous tufa spring seeps in the upper part of the slope.
Geomorphologically, this is an erosion-denudation upland of the Stupava Highland at an elevation of approximately 315–375 m a.s.l. The entire area is subject to slope instability, so in addition to the tufas you will observe other geological features: traces of mass movements, terrain depressions with standing water, and "drunken trees" (trees with curved trunks bent near their base by soil creep).
Spring seep biota
Calcareous tufa spring seeps represent a very specific habitat type. These forested calcareous tufa springs are an ecological phenomenon characteristic of the Carpathian region. The tufas support communities of mosses and liverworts, notably Palustriella commutata, Brachythecium rivulare and Eucladium verticillatum. Among vascular plants, you may find giant horsetail (Equisetum telmateia), marsh marigold (Caltha palustris), and various sedge species (Carex spp.).
Logging tasks (answers must be sent via the owner's profile)
- Find one of the loose pieces of tufa lying away from the active spring area (do not break tufa off from the active seep - search near the waypoints!). Describe its surface and structure:
- How would you characterise the size and shape of the pores (holes)?
- Are the pores evenly distributed, or do they cluster?
- Estimate what percentage of the rock's volume is made up of air (cavities).
- Look carefully at the active part of the spring seep near the waypoints. Can you see moss growing near the water outlet? Describe how mosses and tufa "cooperate" - how do you think mosses contribute to tufa formation?
- Observe the terrain morphology around the spring seep. Note the slope angle, any terrain depressions, or "drunken trees". What do these observations tell you about the stability of the slope? How do you think slope instability is related to the presence of springs?
- Notice that tufa samples differ in colour: freshly detached pieces are lighter (grey-white), while older pieces are darker (grey-green). What do you think causes this colour difference?
- Attach to your log a photograph showing yourself (or your GPS device/phone) together with a tufa sample or at the spring seep.
Zdroje / References
- CAPEZZUOLI, E. et al. Decoding tufa and travertine (fresh water carbonates) in the sedimentary record: the state of the art. Sedimentology. 2014, 61(1), 1–21. DOI: 10.1111/sed.12075
- FORD, T. D. a H. M. PEDLEY. A review of tufa and travertine deposits of the world. Earth-Science Reviews [online]. 1996, 41(3–4), 117–175. ISSN 0012-8252. DOI: 10.1016/S0012-8252(96)00030-X.
- OCHRANA PŘÍRODY ZLÍNSKÉHO KRAJE. Salašské pěnovce [online]. Zlínský kraj, 2024. Dostupné z: https://priroda.zlinskykraj.cz/salasske-penovce
- ŠNAJDARA, P. Geologické lokality Zlínského kraje. Zlín: Zlínský kraj, 2021. ISBN 978-80-87833-51-3.
- ŠTĚPÁNOVÁ, M. Kvartérní travertiny a pěnovce a jejich význam pro rekonstrukce středoevropské vegetace. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2024. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/194198
Translation and fact-checking: PERPLEXITY AI. Perplexity [chatbot, online]. Version: Claude Opus 4.7 Thinking. San Francisco: Perplexity AI, 2026.
