Pařezovek není nikdy dost.
V tomto kraji vzniklo v posledních letech vícero kapliček. Pojďme se na ně podívat. V okruhu asi 2,5 km jich počítám 6 a třeba to není konečný počet. Na návrší, možná nejvýše ze všech, je jedna ze starých časů, v naší době obnovená, resp. na sutinách znovu postavená, zasvěcená sv. Hubertovi (viz GC90X9K). Ty ostatní jsou nově založené. Jsou různé velikosti, provedení a různě dostupné. Jejich zasvěcení znám jen z mapy. Některé z nich mají spojitost se zdejší honitbou a lidmi okolo ní. Vaše ohleduplnost k práci myslivců, lesníků a zemědělců je samozřejmá. A taky pozor, není-li někdo na posedu, zejména pokud jste tu v nějakém netradičním čase.
Tato kaplička je zasvěcená sv. Rochovi. To byl francouzský světec ze 14. století. Stekal se s morem, staral se o nakažené, sám se také nakazil (možná i víckrát) a na následky moru nejspíš zemřel. Časové údaje se hodně rozcházejí, dožil se asi 30 let (stačil osiřet, zbavit se majetku, asi 3 roky léčit a 5 let ve vězení); ví se, který den zemřel, ale letopočet o 50 let víc nebo míň... Málo spolehlivé bude i ostatní vědění o něm. Podstatná je legenda. Kromě zázračného uzdravování tam vystupuje i pes, který mu nosil chleba, když nakažen v ústraní čekal na smrt. Jistě proto máme na této kapličce vyobrazeného jezevčíka a žádné postavy.
Můžeme se setkat s dalšími podobami jména jako Rochus, Rocco, Roque, Rok, Roko, Rošek.
Nejlepší způsob odlovu je na kole, pěšky samozřejmě taky. Objíždět kešky autem a zastavit až co nejblíž znamená prošvihnout většinu toho, co GC přináší.