| 
Vítejte u mé další EarthCache! Tentokrát vám přiblížím rozpad skalního masivu nad Košuteckým jezírkem.
O lokalitě
Košutecké jezírko, malebná vodní plocha v západní části Plzně, se nachází v geologicky pestré oblasti. Ta odráží složitou historii místního geologického vývoje. Skalní masiv v okolí jezírka je tvořen různymi druhy sedimentů, které vznikly v období kvartéru. Najdeme zde valounové pískovce, slepence, pískovce, prachovce, jílovce, uhelné sloje, brekcie, tufy, a tufity. Tyto sedimenty jsou výsledkem činnosti ledovců a následného působení vody, což vedlo k vytvoření charakteristických vrstev a struktur v místní krajině.
Oblast Košuteckého jezírka je oblíbenou rekreační oblastí, jež vznikla v místě bývalého pískovcového lomu, a využívají ji občané k trávení svého volného času. Skalní stěna nad jezírkem se však stala předmětem pozornosti veřejnosti i městských úřadů. Přítomnost prasklin a známky nestability na skalním masivu vedly k rozhodnutí městských orgánů provést stabilizační práce, aby se předešlo možným nehodám a zajistila bezpečnost návštěvníků této přírodní lokality.
Stávající velké erozní rýhy byly zajištěny drátokoši s výplní, kterým je kamenivo trachyt, jenž barevně nevybočuje z generelu místních hornin, a to minimálně v pohledových plochách konstrukce. Dutiny za rubem drátokošů byly doplněny vhodným materiálem, který je na povrchu ohumusován a zatravněn. Porucha na západním ohraničení zájmového území byla zajištěna jednak protierozním opatřením vegetačních pásů a jednak zajištěním krajnice silnice mikropilotami s železobetonovou převážkou.
Rozpad skalního masivu Horniny pískovcového typu jsou relativně měkké a náchylné k zvětrávání i erozi. Při mechanickém zvětrávání proniká voda do drobných prasklin a pórů horniny. Při vysychání se hornina smršťuje, a opakující se cykly vlhkosti a sucha, často doprovázené mrazovým zvětráváním, způsobují postupné zvětšování prasklin a odlupování povrchových vrstev.
Tyto horniny podléhají také chemickému zvětrávání. Srážková voda obsahující oxid uhličitý reaguje s minerálními složkami horniny, čímž oslabuje vazby mezi částicemi a urychluje jejich rozpádání. Tento proces spolu s mechanickým zvětráváním vede k tvorbě erozních rýh a prohlubní na povrchu skalních bloků, které voda, vítr a splachy postupně zvětšují.
Výsledkem je, že původně pevné horniny se mění v drobivé úlomky a sypké částice. Praskliny a erozní rýhy se prohlubují, materiál se uvolňuje a je odnášen erozními procesy, čímž se stále mění tvar a struktura skalního masivu. Bez zásahu nebo ochrany dochází k postupnému rozpadu a erozi, díky které se skalní masiv postupně rozpadá.
 Horninová skladba lokality
Horniny pískovcového typu zahrnují valounové pískovce, slepence, pískovce a prachovce. Valounové pískovce jsou tvořeny většími kulovitými úlomky v pískovcové matrice, slepence obsahují oblázky spojené pevnou pojivovou hmotou, zatímco běžné pískovce jsou složeny převážně z jemnozrnných křemenných zrn. Prachovce jsou jemnozrnné sedimenty, často s výraznou vrstevnatostí, které tvoří přechod mezi pískovci a jílovci.
Mezi jemnozrnnými sedimenty najdeme jílovce a uhelné sloje. Jílovce jsou velmi jemnozrnné horniny složené převážně z jílových minerálů, často tmavé barvy a vrstvené, zatímco uhelné sloje vznikají akumulací rostlinného materiálu a představují organické sedimenty bohaté na uhlík. Tyto horniny se často vyskytují střídavě s pískovci a prachovci a jsou typické pro uhelné sloje a sedimentární pánve.
Speciální kategorií jsou brekcie, tufy a tufity. Brekcie obsahují úlomky hornin různých velikostí, které jsou spojeny pevnou pojivovou hmotou, a vznikají převážně mechanickými procesy. Tufy a tufity jsou sopečného původu, tufy jsou pórovité vyvřelé horniny vzniklé usazováním sopečného popela, zatímco tufity jsou jemně zrnité a často příměsí sopečných úlomků, což je odlišuje od klasických sedimentárních hornin. 
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly: 1) Charakterizujte horninovou skladbu zdejší lokality.
2) Vysvětlete podrobně, vlivem čeho dochází k postupnému rozpadu místního skalního masivu.
3) Prozkoumejte z bezpečné vzdálenosti plochu skalní stěny. Jaké známky její degradace na první pohled vidíte?
4) Popište, jakými způsoby se na skále projevuje mechanické a chemické zvětrávání.
5) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS před skalním masivem na úvodních souřadnicích. Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje -
Geologické mapy, List ZM50 1233 [online]. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geo/ [cit. 13. 08. 2025].
Skalní stěna u Košuteckého jezírka [online]. Dostupné z https://www.plzen.cz/skalni-stena-u-kosuteckeho-jezirka-praska-mesto-ji-necha-stabilizovat [13. 08. 2025]
Zvětrávání [online]. Dostupné z https://eluc.ikap.cz/zvetravani [cit. 13. 03. 2025]
Sesuvy a řícení skal [online]. Dostupné z https://mzp.gov.cz/cz/agenda/priroda-a-krajina/geologie/sesuvy-a-riceni-skal [cit. 13. 08. 2025]
 |