Přerovské hradby

Nyní rekonstruované hradby pocházející ze druhé poloviny 15. století, vznikly za rekonstrukce hradu rodem Pernštejnů. A ohrazovaly takzvané Horní město. Původně je tvořila hradební zeď, dvě brány a malá branka (fortna). Do dnešní doby se zachovalo 10 bašt a fortna. Mocnost hlavní zdi je zhruba 200-240 cm, zdivo má pravidelné řádkování (tři řádky nízkých kamenů, řádek vysokého a opět tři řádky nízkého kamene; povrchovou úpravou zdiva byla malta vytlačená ze spár a následně rozetřená), původní výška hradeb byla asi 10,5 m (dochovala se u zámku).

Hradby jsou postaveny z lomového kamene:

• a) - travertinu dle údajů pocházejícího (viz: 2.) z Tučína, ale lze předpokládat, že minimálně část kamenů byla použita přímo z travertinové kupy na místě (informaci poskytl archeolog Mgr. Zdeněk Schenk Ph.D).
• b) vápence - uváděno z Majetína, ale mnohem blíže se nacházejí vápence v Předmostí.
• c) pískovce (některé prvky stavby) a ve zdi lze najít i některé další kameny.

Travertin

je chemicky usazená hornina vznikající na pevnině. Je tvořen malými zrnky čistého uhličitanu vápenatého (CaCO3), která spojují dohromady ostatní složky travertinu. Často obsahuje i jíl a křemen, může obsahovat příměsi (jemné detritické částice, sinterové inkrustace), ale není to typický znak.. Travertin je velmi světlý a pórovitý, laminačně páskuje, objevují se kaskádovité "bazénky", někdy rostlinné otisky. barva od bělavě žluté až nažloutlé, někdy je zbarven do červena v závislosti na příměsích. Jeho uloženiny jsou často zaoblené, hroznovité a mají často dobře viditelnou páskovanou strukturu. Vyskytuje se v krasových oblastech tvořených vápencem, případně dolomitem.

Dělíme jej podle místa a způsobu vzniku na:

• sintr - vylučuje se z vod krasových jeskyní
• pěnovec - travertin potoků
• pramenit - travertin minerálních pramenů

Travertinové bazénky, tak musel vypadat povrch pod městem podle sdělení archeologa Mgr. Zdeňka Schenka Ph.D. Takové bazénky se našly při vykopávkách na Horním náměstí.

Vápenec

je sedimentární hornina, složená (nad 80 %) z uhličitanu vápenatého (CaCO3) ať už ve formě kalcitu, nebo aragonitu. Jako příměsi se vyskytují dolomit, siderit, křemen, jílové minerály a úlomky zkamenělin. Vzniká v mořském prostředí, kde převládá hromadění organického odpadu bohatého na uhličitan vápenatý, včetně lastur a korálů. Postupem času se tyto materiály stlačují a tvrdnou. Vápenec společně s dolomitem tvoří čtyři pětiny všech sedimentů na povrchu Země. Vápence jsou jemnozrnné až celistvé. Čisté vápence jsou bílé. Různé příměsi zabarvují horninu do šeda, červena (oxidy železa), zejména když je vystavena zvětrávání. Povrch vápencových skal bývá různě rozbrázděný, doslova rozleptaný. Je to dáno tím, že vápenec se snadno rozpouští vodou, ve které je obsažený oxid uhličitý.

Pískovec

je sedimentární hornina složená převážně z minerálních částic nebo úlomků hornin o velikosti písku (0,06-2 mm). Minerální složení pískovce se může značně lišit, ale běžně obsahuje křemen, živec, malá zrnka jiných minerálů a hornin. Barva pískovce závisí na složení, pohybuje se od bílé nebo světle šedé až po červenou, hnědou nebo dokonce zelenou.

Zrna jsou držena pohromadě některým typem minerálního tmelu - křemičitý, vápenatý nebo železitý. Různé tmely mají významný vliv na pevnost a trvanlivost horniny. Pískovec může být porézní, což mu umožňuje zadržovat a přenášet tekutiny.

Geologická stavba zájmového území:

Legenda (pouze výběrově):

Město Přerov se nachází na rozhraní dvou významných geomorfologických celků: Českého masivu a Západních Karpat. Český masiv vznikl v prvohorách hercynským vrásněním, kdežto Karpatská soustava je výsledkem alpínského vrásnění, je tedy mnohem mladší.

V devonu (420-358 mil. let) bylo území Přerova zatopeno mělkým mořem, ve kterém vznikají vápence, ty řadíme do macošského souvrství. Nalézáme je na povrchu na několika místech severně od Přerova – v Předmostí a u Krčmaně a Majetína.

V karbonu dochází k poklesu mořského dna, to je následně zanášeno mnoha zvětralinami, vznikají souvrství slepenců, prachovců, drob a břidlic (okolí Čekyňského kopce, Lipové). S koncem spodní křídy moře ustoupilo a sedimentární vrstvy byly spolu s podložím zvrásněny alpínským vrásnění. Na vnějším okraji Centrálních Karpat došlo ve svrchní křídě k výraznému prohloubení moře, kde se usazoval úlomkovitý a jílovitý materiál. Vznikl vrstevní komplex s mocností 5-7 km, flyš. Na konci neogénu byly tektonické jednotky flyše převrásněny a nasunuty v podobě příkrovů vnějším směrem k severozápadu a severu na podklad Českého masivu na vzdálenost až 35 km.

Začátkem mladších třetihor se vytvořila na obvodě flyšových Karpat druhá sedimentační prohlubeň, ve které se usazovaly štěrky, písky a písčité jíly. Mezi flyšovými Karpaty a Českým masivem vznikla další stavební jednotka Západních Karpat - čelní karpatská předhlubeň, jejíž (součástí je i Moravská brána. (Příkopová propadlina, jejíž část Bečevská brána zasahuje na území města Přerova.)

V období čtvrtohor patřila oblast Bečevské brány k oblastem s převládajícím zarovnáváním trénu. Usazují se zde jezerní sedimenty, štěrkopísky, spraše, kamenito-písčité hlíny. Velkou plochu zabírají holocenními sedimenty vyplněné údolní nivy. Po poslední době ledové (před asi 11 700 lety), kdy zalednění sice nedosahovalo až k území dnešního Přerova, ale silně jej ovlivňovalo, došlo k vysrážení pramenných travertinů, které tvoří kupu na dnešním Horním náměstí v Přerově. Dnešní její vrchol se nachází o 12-15 m nad terénem v okolí řeky Bečvy. Vývěry uhličitých minerálních vod a s nimi spjatých travertinů jsou u Přerova a Tučína vázány na tzv. olomoucko-přerovský zlom probíhající ve směru SZ-JV.

Prosím, při zjišťování odpovědí na otázky se pohybujte pouze po veřejně přístupných cestách a plochách, nic neodlupujte, nepoužívejte žádné nástroje. Městské hradby jsou součástí Městské památkové zóny Přerov. 

Otázky nutné pro zalogování:

Teoretické otázky:

1. Jaké horniny najdeme pod Hradbami Horního města Přerova? Uveď alespoň dvě.

2. Jaký hlavní rozdíl je mezi vápencem a travertinem?

3. Z čeho se skládá vápenec a z čeho travertin?

4. Je starší vápenec ve hradbách nebo travertin? A proč?

5. Jaký typ travertinu máme ve hradbách?

Praktické otázky:

6. Stage 1. Popiš barvu a strukturu rohových kamenů na stage 1, co je to za horninu?

7. Stage 2.  Ve stěně hradby si všimni výrazně probarvených kamenů. Popiš jejich barvu a strukturu, co je to za horninu a co způsobuje toto probarvení. 

8. Stage 3. Vlevo níže od kovové růžice zpevňující hradby najdi dlouhý kámen s výraznou žílou. Popiš barvu a strukturu, co je to za horninu. Jaký minerál pravděpodobně tvoří žílu.

9. Stage 4. Všimni si vysokých kamenů postavených vedle hradby. Jedná se o zárubně původní brány do města. Z vnitřní strany je drážka, ve které se spouštěla a vytahovala mříž brány.  Z jaké jsou horniny, popiš její barvu a strukturu. 

10. Stage 5. U zábradlí najdi světle šedý kámen. O jakou se jedná horninu, jaký má povrch a strukturu?

11. Stage 6. Zjisti z jakých kamenů je zde převážně vystavěna hradební zeď. Uveď jejich barvu a povrch, zjisti odkud pravděpodobně pocházejí drobné přídavky do malty. 

Vyfoťte u hradeb sebe nebo jakýkoliv předmět, který vás jasně identifikuje a přidejte k logu.

Literatura:

1. https://www.ok-tourism.cz/cil/mestske-hradby-prerov/
2. https://pamatkovykatalog.cz/mestske-opevneni-s-10-bastami-a-fortnou-534202
3. theses.cz/id/zzmkyz/Diplomova_prace_/Diplomova_prace_Spacil.pdf
4. https://mapy.geology.cz/geo/
5. https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1penec
6. https://cs.wikipedia.org/wiki/Travertin
7. https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADskovec
8. https://cs.geologyscience.com/sk%C3%A1ly/sediment%C3%A1rn%C3%AD-horniny/neklastick%C3%A1-sediment%C3%A1rn%C3%AD-hornina/travertin/
9. https://cs.geologyscience.com/sk%C3%A1ly/sediment%C3%A1rn%C3%AD-horniny/v%C3%A1penec/
10. https://cs.geologyscience.com/sk%C3%A1ly/p%C3%ADskovec/